Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta: poslední návrat domů

Rosetta: poslední návrat domů

Evropská kosmická sonda Rosetta
Evropská kosmická sonda Rosetta
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejímž úkolem je výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, prolétne 13. listopadu 2009 kolem Země. Při průletu bude gravitačním polem planety urychlena natolik, aby v závěru své desetileté cesty vesmírem dosáhla svého cíle. Při tomto jejím posledním přiblížení k Zemi budou její přístroje využity k pozorování Země i Měsíce.

Toto je již třetí průlet sondy Rosetta kolem Země a celkově čtvrtý gravitační manévr při průletu kolem planety. K největšímu přiblížení k Zemi dojde v 08:45 SEČ. Uskutečnění tohoto manévru je nutné k tomu, aby sonda obdržela dodatečnou rychlost ke směřování do vnější části Sluneční soustavy. Nejbližším cílem sondy Rosetta je planetka (21) Lutetia, kolem níž prolétne v červenci 2010.

Ke svému konečnému cíli sonda dolétne v květnu 2014. Dojde k oddělení přistávacího modulu Philae, který bude provádět výzkum ledového jádra komety Churyumov-Gerasimenko přímo na jeho povrchu. Mateřská sonda pak bude kometu doprovázet při jejím přibližování ke Slunci a po dobu dvou let studovat její probouzející se aktivitu.

Během přiblížení k Zemi v listopadu 2009 bude mít Rosetta za sebou již cestu dlouhou 4,5 miliardy km. Kolem Země prolétne rychlostí 13,3 km/s. K Zemi se nejvíce přiblíží nad Indickým oceánem, nad místem o souřadnicích 109° v. d. a 8° j. š., které se nachází jižně od ostrova Jáva. V důsledku tohoto gravitačního manévru bude rychlost sondy zvýšena o 3,6 km/s vzhledem ke Slunci.

Průlet sondy kolem Země je velmi důležitý pro zvýšení rychlosti na hodnotu potřebnou k dosažení jejího cíle - komety Churyumov-Gerasimenko. Těsného přiblížení sondy bude využito rovněž k výzkumu soustavy Země-Měsíc z jedinečné perspektivy. Několik přístrojů, které zatím byly během dlouhé cesty hibernovány, budou na Zemi či Měsíc namířeny již týden před průletem.

Důležitá bude i korekce dráhy sondy, která se uskuteční ještě před průletem kolem Země, a to ve čtvrtek 22. října 2009 v 15:30 SELČ.

Stručná rekapitulace

Kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. V březnu 2005 prolétla kolem Země. Tento gravitační manévr ji v únoru 2007 navedl do blízkosti planety Mars. V důsledku průletu kolem Marsu došlo k další změně dráhy sondy, která ji opět přivedla do blízkosti Země. Po průletech kolem naší planety 13. listopadu 2007 a 13. listopadu 2009 sonda již definitivně zamíří ke svému cíli.

Mezitím ještě sonda prolétla v září 2008 kolem planetky (2867) Šteins a 10. 7. 2010 bude během průletu zkoumat již zmiňovanou planetku Lutetia. Pak budou přístroje sondy opět vypnuty a z hibernace se "probudí" až v lednu 2014. Přibližovací fáze sondy k jádru komety bude probíhat do května 2014. V srpnu bude zahájeno mapování kometárního jádra a výběr vhodného místa k přistání modulu Philae. Přistání je naplánováno na listopad 2014. To už se bude kometa dlouho přibližovat směrem ke Slunci.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Detail

Foto na ohnisku 20 mm Dx

Další informace »