Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Františka Nušla za rok 2009

Cena Františka Nušla za rok 2009

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2009 RNDr. Pavla Mayera, DrSc., vědeckého pracovníka Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 11. 11. 2009 v 17:30. Poté bude přednesena laureátská přednáška "Z historie i současnosti výzkumu dvojhvězd". Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 134 z 9. 11. 2009

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS Prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny.

RNDr. Pavel Mayer, DrSc.

Pavel Mayer se začal zajímat o astronomii během středoškolských studií na gymnáziu v Lounech, kde pracoval v astronomickém kroužku pod vedením prof. Karla Šimůnka. Vystudoval pak astronomii na MFF UK v Praze, kde poté celý život pracoval v Astronomickém ústavu UK a kde je dosud zaměstnán. Zde se také habilitoval a získal vědecké hodnosti CSc. a DrSc.

Pod vlivem doc. Linka se zprvu věnoval planetárním vlivům na Zemi a výzkumu Slunce. Svou první práci publikoval již jako osmnáctiletý student. Po příchodu prof. J. M. Mohra do Prahy však přešel k výzkumu hvězd a Galaxie. Přitom si všiml významu horkých hvězd třídy O a B pro určení průběhu spirálních ramen a to ho přivedlo k určování jejích fyzikálních parametrů ze světelných křivek a spektroskopie těsných dvojhvězd. Zde lze také spatřit těžiště vědeckého díla dr. Mayera, který publikoval až dosud přes 130 původních vědeckých prací jak sám tak také ve spolupráci se svými studenty i zahraničními kolegy. Objevil přitom několik nových zákrytových dvojhvězd, které pak podrobně studoval v široké mezinárodní spolupráci také s astronomy amatéry.

Tím však výčet jeho přínosu pro astronomii není zdaleka vyčerpán. Dr. Mayer se celý život věnuje konstrukci astronomických přístrojů. Jeho dílem je zejména 0,6 m reflektor, umístěný na observatoři v Ondřejově, který už téměř půlstoletí slouží především fotometrii planetek, komet, ale i proměnných hvězd. Konstruoval rovněž fotoelektrické fotometry a podílel se na instalaci ešeletového spektrografu u ondřejovského 2m dalekohledu. Podobně se dr. Mayer podílel na vybudování 0,6m reflektoru na tehdejší čs.-jugoslávské observatoři na Hvaru, kde je dalekohled rovněž dosud v činnosti.

Je činný v několika komisích IAU, kde zejména v komisi č. 42 byl členem redakční rady mezinárodního bulletinu pro zákrytové dvojhvězdy. Byl kromě Doc. Perka a dvou exulantů jediným čs. astronomem, který v r. 1992 pozoroval na observatoři La Silla ESO v Chile. Jeho encyklopedické vědomosti v širokém oboru astronomických disciplín se staly neocenitelným zdrojem informací pro několik generací československých astronomů. Podílel se na překladu vysokoškolské učebnice P. Parenaga: "Hvězdná astronomie" a je spoluautorem encyklopedické knihy "Vesmír", která vyšla v nakl. Mladá fronta na přelomu osmdesátých let ve dvou vydáních. Je zkušeným recenzentem vědeckých prací pro mezinárodní vědecké časopisy a pracoval též v redakční radě Bull. Astron. Inst. Czechoslovakia. Dr. Mayer patří k mimořádně skromným osobnostem české astronomie, takže se mu vyhýbá publicita i veřejné uznání. V Mezinárodním roce astronomie 2009 nastává vhodná příležitost, aby udělením Nušlovy ceny jmenovanému se širší česká veřejnost dozvěděla o jeho solidním životním díle, které ostatně stále pokračuje.

Slavnostní předání Nušlovy ceny a laureátská přednáška proběhnou ve středu 11. 11. 2009 od 17:30 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1, místnost 206, 2. patro. Cenu předá předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Více o Nušlově ceně a jejích držitelích najdete na www.astro.cz/cas/ceny/nuslova.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »