"Saharský" soumrak 26. 11. 2009. Autor: Martin PopekVe středu 25. listopadu byla skutečně krásná noc. Už časně po soumraku byl ke spatření přelet ISS a raketoplánu Atlantis, jakoby obě tělesa drželo neviditelné lano. Ten samý skvost se pak opakoval o hodinu a půl později. Na Měsíci se pomalu poodhaloval kráter Plato význačný svou majestátnou stínohrou v období kolem první čtvrti. A do toho se odehrál soumrak, který by se zdaleka nedal popsat typickým scénářem.
Když jsme vše tohle sledovali s Pavlem Gabzdylem na střeše brněnské hvězdárny, čistý vzduch ještě rozkryl výhled na výsostnou Pálavu v dáli. Už před slunečním západem byla obloha podivně nažloutlá, byť se vzduch zdál býti naprosto čistý (a taky vpodstatě byl). My jsme hekticky sklízeli dovezené nové knihy napsané právě Pavlem a Jiřím Duškem (Lexikon vesmíru). Na to následovala prohlídka mnou "ulovených" vltavínů z jižních Čech, když vtom náhle udeřila doba slunečního západu a s ním začátek velmi podivného atmosférického divadla.
Kreptuskulární paprsek nad kopulí MU Brno 26. 11. 2009. Autor: Pavel GabzdylNa západním obzoru se zjevila silně žlutá barva přecházející výše v nachovou nebo oranžovou a přes severozápadní obzor se téměř horizontálně nesl velmi dlouhý narůžovělý paprsek pomalu se "natáčející" vzhůru. Celé to divadlo velmi silně připomínalo události nám již několik měsíců známé a bezprostředně související s prachem sopečné erupce vulkánu Saryčev na Kurilských ostrovech. No, pravda nás však oba ještě více překvapila.
Podivuhodnou hru barev po západu Slunce tehdy ve středu tentokrát nezpůsobil stratosférický sopečný prach, nýbrž hned dvojitá vrstva velmi jemného písku, který k nám větrnými poryvy doplul až z daleké Sahary. Taková událost není až tak výjimečná - v posledních letech k tomu došlo již několikrát. Letošní jev patří ale k jedněm z nejvýraznějších - na barvách při soumraku se začal podepisovat již 18. listopadu. Více například v přírůstcích v galerii na ukazy.astro.cz.
"Saharský" soumrak 25. 11. 09. Autor: Martin PopekFotografie uvedená zde a v úvodu patří Martinu Popkovi. Ten je získal při pozorování z Nýdku 25. a 26. listopadu. Martin Popek nás (s Pavlem) též informoval, v čem mohla být síla tohoto úkazu. Šlo totiž hned o dvě vrstvy saharského písku, které se navzájem při pohledu ze země překrývaly. První vrstva ležela 8.5 km nad zemí a pocházela ze západní Sahary, druhá se pak nacházela ve výšce asi 11 km a pocházela z opačného koutu této pouště - z východu.
Za upozornění děkuji Martinu Popkovi a Pavlu Gabzdylovi.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza.
Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.8. až 30.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4