Dramatické změny na povrchu Pluta
Snímky z HST zůstanou naším nejlepším pohledem na Pluta až do té doby, než jej sonda New Horizons (NASA) bude studovat během těsného průletu. Snímky z HST jsou rovněž neocenitelné pro výběr nejzajímavějšího místa, které bude sonda New Horizons studovat a nad kterým prolétne v červenci 2015.
Pluto je mezi veřejností jedním z velmi známých planetárních objektů. Je však rovněž velmi obtížné pořídit jeho detailní portrét, protože se jedná o malé těleso, které je velmi daleko. HST rozlišil na povrchu Pluta útvary o průměru několika stovek km, které jsou příliš hrubé pro geologické porozumění stavbě povrchu. Avšak při rozlišení povrchových barev a jasnosti odhalil HST vzhled rozmanitého světa s bílými, tmavě oranžovými a uhlově černými oblastmi povrchu. Celkové zbarvení je pravděpodobně důsledkem působení ultrafialového záření vzdáleného Slunce, které rozbíjí metan (v podobě ledu) na povrchu Pluta, přičemž zde zůstávají tmavé a uhlově červené skvrny.
Když astronomové porovnali první snímky, pořízené v roce 1994 s novými fotografiemi z období let 2000 - 2002, získali důkazy, že severní polární region se stal mnohem světlejší, zatímco jižní polokoule je naopak výrazně tmavší. Tyto změny naznačují na přítomnost velmi složitých procesů, ovlivňujících viditelný povrch Pluta.
Obrázky z HST dokazují, že Pluto zkrátka není jen koule z horniny a ledu, ale dynamický svět, který je vystavován dramatickým atmosférickým změnám. Ty jsou řízeny sezónními variacemi v důsledku oběhu Pluta po eliptické dráze kolem Slunce s periodou 248 roků a sklonem jeho rotační osy. Díky tomu jsou sezónní změny velmi asymetrické. Jaro se mění na severní polokouli velmi rychle na polární léto, protože se Pluto pohybuje rychleji, když se nachází nejblíže ke Slunci.
Pozemní pozorování, realizovaná v letech 1988 a 2002 ukazují, že hmotnost atmosféry se za toto období zdvojnásobila. To může být způsobeno vypařováním a sublimací dusíkového ledu.
"Fotografie z HST také pomohou vědcům přesněji vypočítat expoziční časy každého snímku Pluta, což je důležité pro získání fotografií s co nejlepším rozlišením," říká Marc Buie (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Protože nebude žádná šance pro opakování záběru, přesné modely povrchu Pluta jsou nevyhnutelné pro získání fotografií, které nebudou ani podexponované, ani přeexponované.
Výsledky pozorování z HST se objeví v březnu 2010 v časopise Astronomical Journal. Členy výzkumného týmu jsou dále William Grundy (Lowell Observatory in Flagstaff, Arizona) a Eliot Young, Leslie Young a Alan Stern (Southwest Research Institute in Boulder, Colorado).
Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
