Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zatím marné pátrání po vulkanoidech

Zatím marné pátrání po vulkanoidech

Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se několikrát dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže ke Slunci). Členové "zobrazovacího" týmu sondy využili této výhody po přiblížení ke Slunci a zahájili pátrání po tzv. vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.

Vulkanoidy jsou pojmenovány podle předpokládané planety Vulkán, jejíž existence byla navrhována za účelem vysvětlení neobvyklých změn dráhy Merkuru. Astronomové mají již dlouho podezření, že tyto malé slabě zářící "kosmické kameny" skutečně existují. Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast (ve vzdálenosti 0,08 až 0,21 AU, tj. 12 až 31 miliónů km), což znamená, že každý objekt, který zde původně vznikl, zde mohl zůstat po miliardy roků a může zde existovat ještě dnes. Všechny ostatní obdobné oblasti ve Sluneční soustavě jsou obsazeny podobnými druhy těles.

Hypotézu o existenci vnitřního prstence planetek uvnitř dráhy Merkuru se zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit právě proto, že se tato tělesa pozorovateli ztrácejí ve slunečním světle. Dosavadní pozemská pátrání probíhala například během zatmění Slunce, eventuelně v době večerního či ranního soumraku. Vzhledem k malé jasnosti případných vulkanoidů však příliš mnoho šancí na objev není.

Po vulkanoidech pátrali astronomové také na snímcích, které již několik let pořizuje sluneční observatoř SOHO, určená k monitorování Slunce. Žádný objekt jasnější než 7 mag, což by odpovídalo průměru asi 60 km, zatím objeven nebyl.

V polovině ledna 2010 byla na Zemi předána zatím poslední sada 256 snímků, pořízených americkou sondou MESSENGER za účelem pátrání po vulkanoidech. Doposud žádný takový objekt nebyl detekován.

Sonda MESSENGER pátrá po vulkanoidech
Sonda MESSENGER pátrá po vulkanoidech
Sonda MESSENGER má několik unikátních příležitostí k pátrání po malých a velmi slabě zářících vulkanoidech. Nejvýhodnější příležitosti nastaly v době, kdy sonda MESSENGER 3krát prolétávala pericentrem své dráhy, a to v červnu 2008, v únoru 2009 a zatím naposled v lednu 2010. V letošním roce nastanou ještě tři další příležitosti pro pátrání, když bude sonda znovu prolétávat pericentrem své dráhy.

Na fotografiích, které doposud pořídila sonda MESSENGER, nebyly objeveny žádné stopy po vulkanoidech. Na připojeném snímku představuje jasný objekt planetu Venuši, slabé tečky jsou vzdálené hvězdy. Snímek byl záměrně přeexponován, aby bylo možné zachytit přítomnost případných slabě svítících vulkanoidů. Pokud by na snímku byly stopy vulkanoidů, vzhledem ke svému oběhu kolem Slunce by jejich stopy byly odlišné od stop slabých hvězd. Znovu je nutno zopakovat, že pátrání po vulkanoidech zatím nebylo úspěšné.

Související článek: MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů.

Zdroj: messenger.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »