Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zatím marné pátrání po vulkanoidech

Zatím marné pátrání po vulkanoidech

Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Vulkanoida v blízkosti Slunce - kresba.
Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se několikrát dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže ke Slunci). Členové "zobrazovacího" týmu sondy využili této výhody po přiblížení ke Slunci a zahájili pátrání po tzv. vulkanoidech - po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.

Vulkanoidy jsou pojmenovány podle předpokládané planety Vulkán, jejíž existence byla navrhována za účelem vysvětlení neobvyklých změn dráhy Merkuru. Astronomové mají již dlouho podezření, že tyto malé slabě zářící "kosmické kameny" skutečně existují. Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast (ve vzdálenosti 0,08 až 0,21 AU, tj. 12 až 31 miliónů km), což znamená, že každý objekt, který zde původně vznikl, zde mohl zůstat po miliardy roků a může zde existovat ještě dnes. Všechny ostatní obdobné oblasti ve Sluneční soustavě jsou obsazeny podobnými druhy těles.

Hypotézu o existenci vnitřního prstence planetek uvnitř dráhy Merkuru se zatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit právě proto, že se tato tělesa pozorovateli ztrácejí ve slunečním světle. Dosavadní pozemská pátrání probíhala například během zatmění Slunce, eventuelně v době večerního či ranního soumraku. Vzhledem k malé jasnosti případných vulkanoidů však příliš mnoho šancí na objev není.

Po vulkanoidech pátrali astronomové také na snímcích, které již několik let pořizuje sluneční observatoř SOHO, určená k monitorování Slunce. Žádný objekt jasnější než 7 mag, což by odpovídalo průměru asi 60 km, zatím objeven nebyl.

V polovině ledna 2010 byla na Zemi předána zatím poslední sada 256 snímků, pořízených americkou sondou MESSENGER za účelem pátrání po vulkanoidech. Doposud žádný takový objekt nebyl detekován.

Sonda MESSENGER pátrá po vulkanoidech
Sonda MESSENGER pátrá po vulkanoidech
Sonda MESSENGER má několik unikátních příležitostí k pátrání po malých a velmi slabě zářících vulkanoidech. Nejvýhodnější příležitosti nastaly v době, kdy sonda MESSENGER 3krát prolétávala pericentrem své dráhy, a to v červnu 2008, v únoru 2009 a zatím naposled v lednu 2010. V letošním roce nastanou ještě tři další příležitosti pro pátrání, když bude sonda znovu prolétávat pericentrem své dráhy.

Na fotografiích, které doposud pořídila sonda MESSENGER, nebyly objeveny žádné stopy po vulkanoidech. Na připojeném snímku představuje jasný objekt planetu Venuši, slabé tečky jsou vzdálené hvězdy. Snímek byl záměrně přeexponován, aby bylo možné zachytit přítomnost případných slabě svítících vulkanoidů. Pokud by na snímku byly stopy vulkanoidů, vzhledem ke svému oběhu kolem Slunce by jejich stopy byly odlišné od stop slabých hvězd. Znovu je nutno zopakovat, že pátrání po vulkanoidech zatím nebylo úspěšné.

Související článek: MESSENGER - lovec nepolapitelných asteroidů.

Zdroj: messenger.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko H-alfa

Další informace »