Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise Cassini k Saturnu opět prodloužena

Mise Cassini k Saturnu opět prodloužena

Průlet sondy Cassini kolem Saturnu
Průlet sondy Cassini kolem Saturnu
Počátkem února 2010 NASA oznámila, že činnost kosmické sondy Cassini zkoumající planetu Saturn se prodlužuje až do roku 2017. Od roku 2011 bude každoročně uvolňováno 60 miliónů dolarů na pokračující výzkum Saturnu, jeho prstence a početnou rodinu měsíců. Cassini bude dále poskytovat zajímavé vědecké informace a ukazovat nám stále nové a nové pohledy na vzdálenou planetu. "Senzační objevy a fotografie způsobily doslova revoluci v našich znalostech o Saturnu a jeho soustavě," říká Jim Green (NASA).

Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 17. 10. 1997 společně s přistávacím modulem Huygens, jehož vývoj a výrobu zajistila Evropská kosmická agentura ESA. V červenci 2004 byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Modul Huygens byl vybaven šesti přístroji k výzkumu Titanu, největšího měsíce Saturnu, na jehož povrchu přistál 14. 1. 2005. Dvanáct přístrojů sondy Cassini mělo denně předávat na Zemi proud informací o soustavě planety Saturn během následujících let. Původně měla mise skončit v roce 2008, avšak posléze byla prodloužena do září 2010 (Cassini Equinox Mission).

"Prodloužení mise poskytlo mimořádnou příležitost sledovat sezónní změny na jedné z vnějších planet Sluneční soustavy od zimy až do místního léta," říká Bob Pappalardo (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie).

Druhé prodloužení činnosti, označované jako Cassini Solstice Mission, umožní astronomům studovat sezónní změny i dlouhodobé změny počasí na Saturnu a rovněž zkoumat některé jeho měsíce. Sonda Cassini přilétla k Saturnu po zimním slunovratu na severní polokouli. Při prodlouženém výzkumu bude studovat planetu až do doby několika měsíců po nástupu letního slunovratu na severní polokouli (květen 2017). Letní slunovrat na severní polokouli znamená začátek léta na severní polokouli a nástup zimy na jižní polokouli.

Grafické zobrazení dalších průletů sondy Cassini kolem Saturnu
Grafické zobrazení dalších průletů sondy Cassini kolem Saturnu
Tak dlouho a tak podrobně nebyla doposud planeta Saturn zkoumána. Prodloužená mise znamená dalších 155 oběhů sondy Cassini kolem planety, 54 průletů kolem Titanu a 11 průletů kolem ledového měsíce Enceladus.

Prodloužení mise vědcům také umožní průběžně pozorovat Saturnův prstenec a rozsáhlou magnetosféru planety. Sonda si rovněž zopakuje průlet mezi horními vrstvami oblačnosti Saturnu a prstencem za účelem získání podrobných znalostí o obří plynné planetě. Během tohoto přiblížení bude sonda studovat vnitřní strukturu planety, změny magnetického pole a hmotnost prstenců.

"Sonda Cassini je v pozoruhodně dobrém stavu. Úspěšně přestála veškeré nástrahy letu dlouhého 4,2 miliardy km, které bychom mohli odečíst na jejím tachometru," říká Bob Mitchell (Jet Propulsion Laboratory). "Následující prodloužení mise je velmi zajímavé, protože nám umožní velice dlouho studovat planetu Saturn. Planeta je stále zahalena řadou tajemství a není snadné je rozluštit."

Obrázkové album sondy představuje více než 210 000 fotografií - jedná se mj. o informace shromážděné během více než 125 oběhů kolem Saturnu, 67 průletů kolem Titanu a 8 těsných průletů kolem Encelada apod. Sonda Cassini odhalila neočekávané detaily ve stavbě planetárních prstenců a pozorování měsíce Titan umožnila vědcům letmo zahlédnout podmínky, jaké mohly existovat na Zemi před tím, než se zde začal vyvíjet život.

Astronomové doufají, že najdou odpovědi na mnoho otázek, které se objeví v průběhu prodloužené mise; například proč má Saturn proměnlivou rychlost rotace a jak pravděpodobný podpovrchový oceán kapalné vody zásobuje pozorované výtrysky na Enceladu.

Přehled všech oběhů sondy Cassini kolem Saturnu a průletů kolem jednotlivých měsíců před rokem 2010 včetně prodloužené mise do září 2017 najdete na internetových stránkách mise Cassini mise Cassini.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »