< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropský extrémně velký dalekohled bude stát v Chile
Petr Sobotka Vytisknout článek

Evropský extrémně velký dalekohled bude stát v Chile

E-ELT. Autor: ESO.
E-ELT.
Autor: ESO.
O ambiciózním projektu evropského extrémně velkého dalekohledu se mluví už dlouho. Delší dobu je také známo, že průměr hlavního zrcadla bude úctyhodných 42 metrů. Co ale bylo předmětem dlouhých debat, bylo místo, na kterém nakonec bude dalekohled stát.

Ve hře byly kromě Chile i Kanárské ostrovy. Obě bašty evropské pozorovací astronomie měly svá pro i proti. Kanárské ostrovy jsou přeci jen blíž Evropě, ale někdy bývají dalekohledy paralyzovány písečnými bouřemi, které navanou písek ze Sahary.

EELT.jpg
Konečné rozhodnutí padlo před pěti dny 26. dubna. Rada ESO nakonec vybrala favorizovanou Chile. Dalekohled bude postaven na Cerro Armazones, což je jen 20 kilometrů od velké observatoře Paranal. Nový největší dalekohled světa se může těšit na skvělé podmínky - 320 jasných nocí ročně. A nadmořská výška 3060 metrů zaručuje minimální rušení atmosférou.

Chilská vláda už souhlasila, že nové observatoři ohlídá podmínky pro práci, tedy ochranu před světelným znečištěním a těžařskými pracemi. Můžeme se tak společně těšit na rok 2018, kdy by měla být celá stavba dokončena.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Další články autora (240)

31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »