Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové důkazy existence vody na Marsu

Nové důkazy existence vody na Marsu

Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánem
Jedna třetina povrchu Marsu byla dříve pokryta oceánem
Podle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány (Mars má zhruba poloviční průměr než Země). Toto množství vody by pokrylo celou planetu Mars oceánem o hloubce 550 m.

Na snímcích povrchu Marsu, pořízených kosmickými sondami, bylo identifikováno přibližně 40 000 říčních údolí. Astronomové rovněž dospěli k závěru, že na Marsu zřejmě existoval globální hydrologický cyklus - podobně jako na Zemi - včetně dešťových srážek, říčních toků, vytváření oblačnosti, ukládání ledu a podpovrchové vody.

Byla kdysi rozsáhlá pánev Hellas Basin na Marsu obrovským jezerem? Nový projekt geologického mapování poskytl důkazy o přítomnosti sedimentů, které mohou mít souvislost s velkým množstvím kapalné vody. Odkryté jemné vrstvy výchozu hornin poblíž východního valu pánve Hellas mohou být interpretovány jako sled sedimentů vzniklých v důsledku eroze a transportu horniny z výše položených oblastí do přítomné vodní nádrže.

V oblasti Hellas Basin v minulosti existovalo moře
V oblasti Hellas Basin v minulosti existovalo moře
"Toto mapování vede ke geologické interpretaci shodné s dřívějšími studiemi. Vymezilo časové období existence těchto domnělých jezer na časný až střední Noachian, což je geologická perioda ve vývoji Marsu odpovídající době před 4,5 až 3,5 miliardami roků (resp. první miliardě roků po vzniku Marsu)," říká Dr. Leslie Bleamaster, vědecký pracovník na Planetary Science Institute.

Pánev Hellas Basin o průměru více než 2 000 km a hloubce 8 km je největší rozpoznaná impaktní struktura na povrchu planety Mars.

Použitím dat z různých kosmických sond (Viking Orbiter, Mars Global Surveyor a Mars Odyssey) výzkumníci charakterizovali geologické materiály a procesy, které tvarovaly oblast Hellas Planitia na jižní polokouli Marsu.

Mapovací tým prohlížel snímky s vysokým rozlišením. Upoutala jej při tom východní část oblasti Hellas Planitia, kde byly objeveny jemné vrstvy usazených depozitů. Je jednoznačné, že se jedná o naplaveniny z výše položených míst.

"Naše mapování a vyhodnocení charakteru terénu a hornin v oblasti Hellas od okraje pánve až po její dno poskytuje další pohled na etapy marťanského klimatu, na četnost, rozložení a množství kapalných látek v historii Marsu," dodává Leslie Bleamaster.

Zdroj: www.universetoday a www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře nad Pálavou

Polární záře nad Pálavou z Kočičí skály u Mikulova

Další informace »