Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kappa Cygnidy 2010

Kappa Cygnidy 2010

dn15116-1_540.jpg

Dňa 18.8.2010 nastane maximum meteorického roja kappa Cygnidy. Tento roj patrí k tým slabším, jeho ZHR dosahuje iba 4-6 meteorov za hodinu. Roj je v činnosti od 3.8. do 25.8. Tento roj je známy tým, že sa mu občas podarí "vyrobiť" nejaký ten veľmi jasný bolid. Materským telesom roja je asteroid 2008ED69, ktorý je potomkom rozpadu väčšieho telesa, ktoré sa rozpadlo pred približne 4000 až 6000 rokmi.

Radiant Kappa-Cygnid. Zdroj: IMO.
Radiant Kappa-Cygnid. Zdroj: IMO.

Meteorický roj kappa Cygnidy, hoci patrí medzi slabšie roje si rozhodne zasluhuje pozornosť. Jeho aktivita je pozorovaná takmer každý rok už od polovice 19. storočia a to približne v období od 3.8. do 25.8. Maximum nastáva na dĺžke Slnka 145°, čo pripadá na 18.8. Poloha radiantu je α = 19 hod 4 min, δ = +59°. Priemerná hodinová frekvencia dosahuje iba 6 meteorov za hodinu, no vyskytujú sa veľmi jasné bolidy. Meteory tohto roja sú pomerne pomalé, ich rýchlosť pri vstupe do zemskej atmosféry dosahuje iba 25 km/s. Pozorovatelia ich väčšinou opisujú ako modrobiele. Roj má veľmi premenlivú aktivitu a tak väčšina údajov o ňom ešte nie je známa. Výskyt veľmi jasných bolidov naznačuje, že rozpad materského telesa prebehol iba nedávno. Vysoký sklon bolidov (i = 28-38 stupňov) a nízka excentricita je veľmi neobvyklá u meteorických rojov aj asteroidov. Materské teleso by teda malo byť ľahko odlíšiteľné z množstva prípadných kandidátov. Identifikáciu telesa urobil Peter Jenniskens, pričom za materské teleso určil asteroid 2008ED69, ktorý je potomkom rozpadu väčšieho telesa pred 4000 až 6000 rokmi. Tento objav bol aj neskôr potvrdený. Podľa výpočtov je samotný prúd meteoroidov hmotnejší ako materské teleso. Numerickými výpočtami sa zistilo, že kappa Cygnidy vznikli približne okolo roku 4000—1600 p.n.l. rozpadom kométy Jupiterovej rodiny. Väčšina úlomkov prechádza blízkosti dráhy planéty Venuša, a tvorí tak jeden z jej najsilnejších rojov. Roj je ale dostatočne široký, aby zasiahol aj do miest zemskej dráhy.

Tohtoročné pozorovacie podmienky sú veľmi dobré, nakoľko dorastajúci Mesiac zapadá pred polnocou. To znamená, že v druhej polovici noci nebude svojim svitom rušiť pozorovanie. Pozorovať je možné vizuálne, teleskopicky a vďaka výskytu veľmi jasných bolidov aj fotograficky.

Zdroj:
IMO
Meteory.sk




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »