Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdokupa nebo trpasličí galaxie?

Hvězdokupa nebo trpasličí galaxie?

Kulová hvězdokupa Omega Centauri
Kulová hvězdokupa Omega Centauri
Jedním z výzkumných cílů družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byla kulová hvězdokupa Omega Centauri, známá též jako NGC 5139. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura a z jižní polokoule ji lze spatřit i pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti 16 000 světelných roků od Země a obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd.

Dávný astronom Ptolemaios považoval tuto hvězdokupu za hvězdu. Edmond Halley ji identifikoval v roce 1677 jako mlhovinu. Teprve kolem roku 1830 přišel John Herschel s názorem, že se jedná o kulovou hvězdokupu, kroužící kolem naší Galaxie. Kulové hvězdokupy jsou sférická seskupení velkého počtu hvězd, které drží pohromadě jejich vlastní gravitace.

Omega Centauri byla vždycky "černou ovcí" mezi hvězdokupami, protože se v několika ohledech odlišuje od typických kulových hvězdokup. Například je 10x hmotnější než ostatní hvězdokupy. Dále obsahuje hvězdy různého stáří, zatímco jiné kulové hvězdokupy tvoří pouze hvězdy jedné generace.

Nedávný výzkum pomocí Hubblova kosmického dalekohledu a pozemní observatoře Gemini Observatory s dalekohledem o průměru 8 m přivedl vědce k závěru, že v centru hvězdokupy musí být černá díra. Z toho vyplývá, že Omega Centauri může být ve skutečnosti trpasličí galaxií, která byla "okradena" o hvězdy na vnějším okraji. Nejedná se tudíž o kulovou hvězdokupu, za kterou byla doposud považována.

Čtyři detektory infračerveného záření na palubě družice WISE byly využity k vytvoření mozaiky objektu Omega Centauri, kterou vidíte na připojeném obrázku. Modrá a modrozelená barva představují světlo vyzařované hvězdami; zelená záře obklopující střed hvězdokupy je emitována teplým prachem.

Zdroj: wise.berkeley
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »