Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdokupa nebo trpasličí galaxie?

Hvězdokupa nebo trpasličí galaxie?

Kulová hvězdokupa Omega Centauri
Kulová hvězdokupa Omega Centauri
Jedním z výzkumných cílů družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byla kulová hvězdokupa Omega Centauri, známá též jako NGC 5139. Najdeme ji v souhvězdí Kentaura a z jižní polokoule ji lze spatřit i pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti 16 000 světelných roků od Země a obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd.

Dávný astronom Ptolemaios považoval tuto hvězdokupu za hvězdu. Edmond Halley ji identifikoval v roce 1677 jako mlhovinu. Teprve kolem roku 1830 přišel John Herschel s názorem, že se jedná o kulovou hvězdokupu, kroužící kolem naší Galaxie. Kulové hvězdokupy jsou sférická seskupení velkého počtu hvězd, které drží pohromadě jejich vlastní gravitace.

Omega Centauri byla vždycky "černou ovcí" mezi hvězdokupami, protože se v několika ohledech odlišuje od typických kulových hvězdokup. Například je 10x hmotnější než ostatní hvězdokupy. Dále obsahuje hvězdy různého stáří, zatímco jiné kulové hvězdokupy tvoří pouze hvězdy jedné generace.

Nedávný výzkum pomocí Hubblova kosmického dalekohledu a pozemní observatoře Gemini Observatory s dalekohledem o průměru 8 m přivedl vědce k závěru, že v centru hvězdokupy musí být černá díra. Z toho vyplývá, že Omega Centauri může být ve skutečnosti trpasličí galaxií, která byla "okradena" o hvězdy na vnějším okraji. Nejedná se tudíž o kulovou hvězdokupu, za kterou byla doposud považována.

Čtyři detektory infračerveného záření na palubě družice WISE byly využity k vytvoření mozaiky objektu Omega Centauri, kterou vidíte na připojeném obrázku. Modrá a modrozelená barva představují světlo vyzařované hvězdami; zelená záře obklopující střed hvězdokupy je emitována teplým prachem.

Zdroj: wise.berkeley
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometu C/2025 A6 (Lemmon) snímá vše co umí fotit

Mobil Google Pixel 8 Pro položený na kufříku na silnici. Než přijelo auto, zachytila se asi 30 sekundová expozice. Vlevo 10cm dalekohled na EQ 6, uprostřed Canon R6 MkII na stativu a pak kometa a Canon 6D na trackeru Star Adventurer s teleobjektivem 135 mm

Další informace »