Mladý český architekt Tomáš Rousek navrhl pro americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA nový design kosmické lodě s umělou gravitací pro misi k asteroidu. Návrh rotující kosmické lodě byl v srpnu na konferenci "Explore NOW", pořádané NASA, oceněn jako nejvýraznější inovace konference.
Návrh představil prestižní časopis NewScientist, americká kosmická asociace AIAA, televizní stanice MSNBC a další média ve světě. Rotující kosmickou loď s umělou gravitací navrhl T. Rousek ve dvou variantách: s nafukovacím obytným modulem AG-HAB speciálně navrženým pro umělou gravitaci anebo s využitím již existujícího a funkčního modulu NODE3 (Tranquillity) Mezinárodní kosmické stanice ISS. Obytný modul s posádkou by spojovala s hlavní pohonnou části kosmické lodě 150 až 200 metrů dlouhá lana z kevlaru (který je až 5x pevnější než ocel při stejné hmotnosti) a obě části by se vzájemně otáčely kolem sebe rychlostí dvě otáčky za minutu. Nové využití modulu NODE3 tak přichází s řešením, co udělat s orbitální stanicí ISS na konci její životnosti v roce 2020.
"V minulých dnech byla dojednána spolupráce mezi architektem Tomášem Rouskem, jeho společností A-ETC a Českou kosmickou kanceláří, v rámci které budeme koordinovat vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na nové vize kosmonautiky, jako jsou právě výše zmiňované návrhy nových kosmických lodí s umělou inteligencí," dodává Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Architektonický projekt AG-NEO (Artificial Gravity Mission to Near Earth Object, Mise s umělou gravitací k asteroidu), v rámci kterého architektonický návrh českého architekta vznikl, je součástí širšího výzkumu umělé gravitace "Artificial Gravity Systems Concepts, Koncepty stanic a kosmických lodí s umělou gravitací". Sérii sedmi návrhů nové generace těchto kosmických stanic a lodí, které z tohoto výzkumu vzešly, následně převzala NASA do nové technologické mapy vývoje pro další období.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.
