Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2010

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2010

Miloslav Druckmüller
Miloslav Druckmüller
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2010 Prof. RNDr. Miloslavu Druckmüllerovi, CSc. z Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.

Slavnostní předání ceny proběhne 27. listopadu 2010 od 11:00 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 206. Laudatio přednese RNDr. Pavel Kotrč, CSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška "Poodhalená tajemství sluneční koróny aneb Bůh seslal lidstvu fotografii, a proto ďábel vymyslel počítač". Předání ceny i přednáška jsou přístupné předem registrovaným účastníkům (z kapacitních důvodů - www.astropis.cz), vstup zdarma. Novináři mají vstup volný.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 149 z 26. 11. 2010.

Výzkum sluneční koróny patří k obtížným astronomickým odvětvím především proto, že zejména vnitřní korónu lze s dostatečným rozlišením sledovat pouze během úplných zatmění Slunce, která pro dané místo na zemském povrchu trvají jen několik málo minut. Dalším problémem snímkování je nesmírný dynamický rozsah jasnosti koróny od vnitřní k vnější a obtížné navázání snímků, pořízených podél pásu úplného zatmění z různých pozorovacích stanovišť a většinou i různými přístroji. Proto tento obor dlouhá léta fakticky stagnoval.

Prof. Miloslav Druckmüller je povoláním matematik, jenž se profesionálně věnuje moderním metodám zpracování obrazové informace. Je však také dlouholetým astronomem - amatérem, který je znám široké astronomické veřejnosti skvělými snímky polárních září, komet a v posledních deseti letech také snímky sluneční koróny při úplných zatměních Slunce, kvůli nimž cestuje i se svou rodinou, která se na snímkování i zpracování pozorování podílí, doslova po celé zeměkouli (www.astro.cz/cam/2007/03, www.astro.cz/clanek/2646).

Detail vnitřní koróny při zatmění Slunce na polynézském atolu Tatakoto. Kredit: M. Druckmüller a kol.
Detail vnitřní koróny při zatmění Slunce na polynézském atolu Tatakoto. Kredit: M. Druckmüller a kol.
Jeho původně amatérská záliba však velmi rychle přerostla ve vrcholně profesionální činnost, která znamená převrat ve výzkumu koróny, protože se mu podařilo postupně vyřešit jak problém kontrastu tak i problém přesného navázání snímků z různých pozorovacích stanovišť. Z toho vyplývá i nadšený ohlas, který Prof. Druckmüller v poslední době sklízí ve světové obci odborníků ve sluneční fyzice, ale i od nadšených čtenářů populárně - vědeckých časopisů. Především však Prof. Druckmüller na toto téma uveřejnil za posledních 7 roků již 21 původních vědeckých prací v předních světových vědeckých časopisech. V nich také interpretuje své snímky z hlediska sluneční magnetohydrodynamiky a fyziky slunečního plazmatu.

V loňském roce se jím zpracovaný snímek sluneční koróny, pořízený v poušti Gobi během zatmění 1. srpna 2008, ocitl na titulní stránce časopisu Nature (458, no. 7248 z 11. 6. 2009). V poslední době (2010) např. D. Aaron Roberts (ApJ 711, 1044) hodnotí přínos Miloslava Druckmüllera takto: "The provision of high-resolution eclipse photography by M. D. on his excellent web site is also deeply appreciated."

Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.
Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.
Výsledky pozorování a následné numerické zpracování snímků sluneční koróny numerickou technikou vypracovanou Prof. Druckmüllerem dnes uznává již celá odborná veřejnost v oblasti fyziky Slunce. Aplikace jeho numerických filtrů na série snímků s různou expoziční dobou přinesla zásadně nové poznatky o jemné struktuře sluneční koróny, o propojení jednotlivých paprsků a výtrysků a o dynamice vývoje. Na konkrétních datech přesvědčil odbornou veřejnost, že vedle radiálních struktur ve sluneční koróně existují i slabé struktury s tvarem oblouků orientovaných tangenciálně, což studium slunečního magnetického pole sice předvídalo, ale dosud aplikované radiální filtry tyto oblouky numericky potlačovaly.

Prof. Druckmüller tak vnesl světově ojedinělý vklad do výzkumu sluneční koróny, což ovlivňuje i širší obor fyziky plazmatu. Dal tak příklad výhody interdisciplinárního přístupu při řešení dlouhodobé stagnace v tomto odvětví sluneční fyziky.

Z těchto důvodů se Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. stal nositelem letošního ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím čtvrtým nositelem.

Podrobnosti obsahuje webová stránka Miloslava Druckmüllera věnovaná snímkům sluneční koróny při úplných zatměních Slunce: www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/eclipse/.


Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v r. 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti. Více o ceně a jejích nositelích na www.astro.cz/cas/ceny/kopalova_prednaska.

Zdenek Kopal
Zdenek Kopal
Numerický matematik a astronom Prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc. (1914 -1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých. Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou. V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Z. Kopala.


Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC (91 kB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (78.5 kB)

Doporučené odkazy:
[1] M. Druckmüller v Síni slávy ČAM
[2] Stránky M. Druckmüllera věnované slunečním zatměním
[3] Snímky M. Druckmüllera dobyly i prestižní APOD (ČRo Leonardo, Petr Sobotka)
[3] První výsledky z úspěšné expedice za slunečním zatměním na Tatakoto (Petr Horálek)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »