Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler

Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu. Autor: ESA
Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu.
Autor: ESA
V úterý 15. února ve 23:13 SEČ měla odstartovat z Jižní Ameriky druhá evropská loď ATV s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, kde má zůstat více než 3 měsíce. Online přenos startu začal ve 22:45, start byl však 4 minuty před plánovaným vzletem odvolán kvůli technické závadě.

23:25 To je od nás prozatím vše, o příštím pokusu o start vás budeme informovat, nyní je v plánu "ne dříve než zítra". Sledujte také náš zítřejší přenos výstupu kosmonautů z paluby ISS! Loučíme se a přejeme dobrou noc.

23:21 Start byl prozatím odložen nejméně na zítřek, čas zatím upřesněn nebyl. Fakt, zda se zítra opravdu uskuteční další pokus o start, závisí hodně na analýzách dnešního problému.

23:17 Odpočet byl zastaven automaticky počítači na základě dat, přicházejících ze senzorů v nádržích rakety, na kterých se počítačům zkrátka něco nezdálo. Bližší informace budou dostupné zítra po analýze předchozí situace.

23:14 Přenos z Kourou skončil, dnes se již nepoletí. Vyčkejte prosím na další informace.

23:12 Odpočet stojí v čase 4 minuty a jedna vteřina. Na příčinu přerušení čekáme.

23:09 Počítače právě provádějí automaticky poslední přípravy rakety a přepínají ji do požadovaných letových hodnot. 4 minuty do startu.

23:06 Právě byla spuštěna závěrečná sekvence předstartovních příprav, kterou řídí palubní počítač rakety a dva počítače v řídícím středisku. Tyto předají veškerou odpovědnost počítači rakety 11 sekund před vzletem.

23:05

Raketa Ariane 5 ES. Autor: ESA
Raketa Ariane 5 ES.
Autor: ESA
Při dnešním startu bude použita raketa Ariane 5 ES, celkově jubilejní dvoustý kus rakety Ariane, při kterém ponese svůj dosud nejtěžší náklad (přes 20 tun). Verze ES byla vyvinuta speciálně pro lodě ATV, raketa má dva stupně a dva pomocné motory na tuhá paliva. Nosič je vysoký 53 metrů, jeho hlavní stupeň má průměr 5,4 metru, vzletová hmotnost rakety je asi 760 tun.
Hlavní prostřední stupeň (viz obr.) je vybaven motorem Vulcaine 2, spalujícím tekutý vodík a kyslík. Na vrcholku hlavního stupně je menší, opětovně zažehnutelný, druhý stupeň a kryt, ve kterém se nachází samotná loď ATV.

23:04 Za nedlouho by se mělo uskutečnit závěrečné hlasování o osudu startu. 7 minut před ním začne závěrečná sekvence příprav.

22:58 Tým v Kourou právě ohlásil, že ATV je připraveno letět, vše vypadá dobře, odpočítáváme.

22:57

kourou.jpg Autor: ESA

Autor: ESA
Startovat se dnes bude z kosmodromu Kourou na severu Jižní Ameriky (viz obr.). Řídící středisko mise se nachází ve městě Toulouse ve Francii.

22:50 Situace na kosmodromu Kourou v Jižní Americe je v současné chvíli dobrá. Počasí vypadá přívětivě stejně jako stav rakety a přípravy probíhají bez problémů.

22:45 Vítejte u našeho přenosu startu teprve druhého exempláře evropské nákladní kosmické lodi. Jde o událost, kvůli které určitě stojí za to zůstat trochu déle vzhůru!

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »