Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na večerní obloze pozorujte Merkur

Na večerní obloze pozorujte Merkur

Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Pokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.

Okolnosti dobré viditelnosti

Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Podmínkou k příznivé viditelnosti Merkuru je jednak co největší vzdálenost od Slunce na obloze a potom také jasnost a sklon ekliptiky. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosahují vnitřní planety při elongacích. Největší východní elongaci bude mít Merkur ve středu 23. března (19°). Dalším příznivým faktorem je zmíněná jasnost. Například na začátku týdne má zápornou magnitudu, je tedy opravdu výrazný. Postupně však zeslábne až k 1. hvězdné velikosti. Dále je podstatné, zda je v době elongace co největší úhel sklonu ekliptiky vůči obzoru. Např. v únoru až v dubnu je večerní zdánlivá dráha Slunce po obloze (ekliptika) výrazně strměji skloněna, než například v létě. Stejně tak od konce srpna do října na ranní obloze. Proto jsou výhodné především jarní večerní a podzimní ranní elongace. V neposlední řadě hraje velkou roli ještě průzračnost atmosféry, která bývá obecně zjara a na začátku zimy lepší, než kupříkladu v létě.

Kdy a kde pozorovat?

Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur je dobře viditelný především v první polovině tohoto týdne, kdy je velmi jasný a relativně vysoko nad obzorem. Dívejte se za soumraku, přibližně od 19. hodiny SEČ v místech s dobrým výhledem k západnímu obzoru. Dobrá viditelnost planety bude zhruba do konce března, ale Merkur mezitím zeslábne a nebude tak výrazný.

Jak fotografovat?

Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Fotografujte zpočátku na nejnižší citlivost a postupně ji rozumně navyšujte, např. až na 200 ISO. Exponujte spíš s více otevřenou clonou řádově od 1/10 sekundy do 10 sekund, podle pokročilosti soumraku. Použijte stativ a samospoušť, popř. jiný ovladač spouště na kabelu a podobně.

Fotografie v článku jsem pořídil postupně od 5. do 19. března. Snímek s letadlem vznikl v ohnisku dalekohledu 305/1500 mm (Canon 30D, ISO 400, 1/800s), snímek s Jupiterem v zakaleném podvečeru 15. března je kompaktem Canon PowerShot SX200 IS (2 sekundy, ISO 100, f5/37 mm = opticky přiblíženo). Nejvýraznější pohled na Merkur se naskytl večer 19. března, kdy na druhé straně oblohy vycházel jasný Měsíc v úplňku. Snímal jsem zrcadlovkou 30D s objektivem Canon 17-85 při ohnisku 66 mm (f5,6, ISO 400, 2 sekundy). Více informací o těchto pozorování je na webu Klubu astronomů Liberecka.

Pošlete svá pozorování

Protože v těchto dnech večer jsou splněny prakticky všechny faktory, snad kromě nevyzpytatelného počasí, pozorování Merkuru vám vřele doporučujeme. Budeme také rádi, pokud nám zašlete své fotografie doplněné např. o zajímavé objekty v okolí nebo na obzoru, a to na redakční adresu info@astro.cz. Sejde-li se více fotografií, opět vytvoříme fotogalerii. Do mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »