Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmické observatoře pozorovaly mimořádnou explozi

Kosmické observatoře pozorovaly mimořádnou explozi

GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift
GRB 110328A zaregistrovaný družicí Swift
Kosmické observatoře NASA s názvem Swift, Hubble Space Telescope a Chandra X-ray Observatory společně studovaly jednu z nejzáhadnějších explozí, jaká kdy byla ve vesmíru pozorována. Koncem března 2011 byl družicemi zaregistrován zdroj záření o vysokých energiích, jehož jasnost dosáhla v maximu mimořádně vysokých hodnot.

Ačkoliv výzkum ještě probíhal, astronomové dospěli k závěru, že k mimořádnému výbuchu pravděpodobně došlo v okamžiku, kdy jedna z hvězd doputovala příliš blízko k černé díře v centru jedné galaxie. Mohutné slapové síly začaly hvězdu trhat a padající plyn nepřetržitě proudil směrem k černé díře. Podle tohoto scénáře vytváří rotující černá díra obrovský výtrysk (jet) podél své rotační osy. Mohutný výbuch rentgenového a gama záření je pozorovatelný v případě, že výtrysk směřuje ve směru našeho pohledu.

Dne 28. 3. 2011 dalekohled BAT (Burst Alert Telescope) na družici Swift objevil zdroj záření v souhvězdí Draka, kdy se objevila první série mohutných zjasnění. "Známe objekty v naší Galaxii, u nichž může docházet opakovaně k explozím, avšak jsou tisíckrát až miliónkrát slabší než exploze, které jsme pozorovali nyní. To je vskutku neobvyklé," říká Andrew Fruchter (STSI - Space Telescope Science Institute in Baltimore).

Družice Swift určila polohu exploze; nyní je tento zdroj katalogizován jako záblesk záření gama (GRB - gamma-ray burst) 110328A a ihned byli o tomto úkazu informováni astronomové celého světa.

GRB 110328A - porovnání snímků z družic Chandra, Swift a HST
GRB 110328A - porovnání snímků z družic Chandra, Swift a HST
Desítky pozemních dalekohledů se okamžitě na tuto oblast zaměřily. Astronomové si hned všimli malé vzdálené galaxie v blízkosti polohy udané družicí Swift. Hluboký snímek, který pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST pomocí kamery Wide Field Camera 3 v pondělí 4. dubna 2011, určil jako místo vzniku exploze střed této galaxie, která je od Země vzdálena 3,8 miliardy světelných roků. Ve stejný den použili astronomové družici Chandra X-ray Observatory k pořízení čtyřhodinové expozice tohoto záhadného zdroje. Snímek, z kterého byla poloha zdroje rentgenového záření určena 10krát přesněji než z družice Swift, potvrdil závěr, že zdroj leží v centru galaxie vyfotografované pomocí HST.

"Netrpělivě jsme očekávali výsledek pozorování z HST," říká Neil Gehrels, vedoucí vědecký pracovník pro družici Swift (NASA, Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland). "Skutečnost, že k explozi došlo v centru galaxie, vede k závěru, že událost s největší pravděpodobností souvisí s masivní černou dírou. To vyřešilo klíčovou otázku původu záhadné události."

Většina galaxií (včetně té naší) obsahuje centrální černou díru o hmotnosti miliónkrát převyšující hmotnost Slunce; v těch největších galaxiích může být i tisíckrát větší - zkrátka čím větší galaxie, tím hmotnější černá díra v jejím centru. Roztrhaná hvězda pravděpodobně "podlehla" gravitaci černé díry, jejíž hmotnost je o něco menší než hmotnost černé díry v naší Galaxii (asi 4 milióny hmotností Slunce).

Astronomové již dříve registrovali roztrhání hvězdy supermasivní černou dírou, avšak nebylo přitom pozorováno tak intenzivní rentgenové záření a jeho proměnlivost jako v případě současného jevu GRB 110328A. Zdroj prodělal četná vzplanutí. Například od 3. dubna se zjasnil více než 5krát. Astronomové předpokládají, že rentgenové záření může přicházet z materiálu pohybujícího se rychlostí blízkou rychlosti světla jako součást výtrysku, který se vytvořil podél rotační osy rotující černé díry, když plyn z roztrhané hvězdy padal do disku v okolí černé díry.

"Nejlepším vysvětlením v tomto okamžiku je, že se náhodou díváme přesně ve směru výtrysku," říká Andrew Levan (University of Warwick, Velká Británie), který je vedoucím pozorování družice Chandra. "To, že se díváme přímo do tohoto výtrysku, nám umožňuje pozorovat detaily, které nemůžeme jinak spatřit."

GRB 110328A - vysvětlení úkazu
GRB 110328A - vysvětlení úkazu
Tento diagram ilustruje možné vysvětlení série intenzivních záblesků zaregistrovaných 28. 3. 2011 družicí Swift. Pozdější pozorování pomocí HST ukazují, že pozorovaná zjasnění mají původ v centru trpasličí galaxie vzdálené od Země téměř 4 miliardy světelných roků. Neobvyklý řetězec intenzivních záblesků pravděpodobně vznikl v okamžiku, kdy se hvězda přiblížila příliš blízko k černé díře v centru galaxie, jejíž hmotnost značně převyšuje milión hmotností Slunce. Intenzivní gravitační (slapové) síly hvězdu roztrhaly a proud plynu průběžně padal směrem k černé díře. Důležité pro nás je, že vytvořený výtrysk (jet) záření směřuje přesně směrem k Zemi, a tudíž jej můžeme důkladně pozorovat především v podobě záblesků rentgenového a gama záření.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »