Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dnešní rozbřesk "rozzářila" výrazná noční oblaka

Dnešní rozbřesk "rozzářila" výrazná noční oblaka

2011_07_12_nlc_kunka_46.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
Dnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.

Úkaz začal přibližně kolem 2:20 SELČ, kdy nad severním obzorem pomalu "vyvstávala" neurčitá zář. Jak čas plynul, zář chytala stříbřitě modravou barvu a malý dalokohled záhy odhalil jemné struktury vlnitých stříbřitých oblak. Velmi pěkný shluk nočních oblak poměrně rychle zjasňoval pod souhvězdím Vozky, zatímco zbytek severního obzoru jen zlehka světlal. Okolo 2:40 na sebe začala upozorňovat dlouhá vrstva nočních oblak zasahující až k severozápadu a jas celého tohoto komplexu se prudce zvyšoval. Krátce po třetí hodině ranní pak dosáhl svého maxima a obloha již začala velmi rychle světlat rozbřeskem. Noční oblaka vydržela v dohledu triedrů ještě do přibližně čtvrté ranní hodiny a vystoupala v místech kolem severního a severo-severozápadního obzoru do výšky nad 10°. Byla tak jedněmi z těch nejvýraznějších viditelných z ČR v tomto roce vůbec. Podobně výrazná NLC ozdobila jen soumrak během majestátného zatmění Měsíce 15. června.

Fotogalerie NLC 12. července 2011 z Kunětické hory u Pardubic
(foceno mezi cca 2:20 - 3:30 SELČ, Canon 550D, obj. Tamron 18-200 mm;
objekt s komínem je opatovická elektrárna)

2011_07_12_nlc_kunka_16.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_25.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_31.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_43.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_46.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
2011_07_12_nlc_kunka_60.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek

Noční svítící oblaka (nebo též stříbřitá či mezosférická, zkratka NLC z angl. NoctiLucent Clouds) jsou zvláštním druhem oblačnosti vyskytující se neobvykle vysoko nad zemí - okolo 85 km. Jsou nesmírně řídká a za denního světla tudíž nepozorovatelná. Prozradí je až Slunce nasvěcující je zpoza obzoru při soumraku nebo za rozbřesku. Na severní polokouli jejich vzniku nahrává období kolem letního slunovratu, kdy jsou v mezisféře nejstabilnější podmínky. Nemálo se na jejich výskytu podepisuje proměnlivá sluneční aktivita. V roce 2009 při hlubokém slunečním minimu byla NLC pozorovatelná v ČR velmi často. Letos je při vzrůstající sluneční aktivitě jejich výskyt mnohem chudší a výjimečnější. Více v článku Tomáše Tržického.

Vyhlížet NLC můžete i v následujících dnech. Největší šance na jejich spatření trvá přibližně do konce druhé dekády července, a to vždy od cca 22:30 SELČ do půlnoci a pak od 2:00 do čtvrté hodiny ranní. Pokud máte fotografie dněšních ranních NLC, zašlete je pomocí jednoduchého formuláře na stránce ukazy.astro.cz. Zde se také můžete o NLC i jejich pozorování v ČR (včetně zasílání alertů) dozvědět mnohem více.

Související:
[1] Noční svítící oblaky (Tomáš Tržický)
[2] O NLC na Ukazy.astro.cz
[3] Fotogalerie na Spaceweather.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »