Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Známe povrch planetky Vesta

Známe povrch planetky Vesta

Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWN
Část povrchu planetky Vesta na snímku ze sondy DAWN
Dne 27. 9. 2007 se uskutečnil start sondy DAWN, která po téměř čtyřletém putování dolétla 16. července 2011 k planetce Vesta. Po zhruba ročním výzkumu planetky bude následovat přelet k dalšímu asteroidu Ceres a poté jeho výzkum z oběžné dráhy (od února 2015). DAWN bude první kosmickou sondou, která bude provádět postupně výzkum dvou těles z oběžné dráhy.

DAWN je také první kosmickou sondou, která uskuteční detailní průzkum trpasličí planety. Na sjezdu Mezinárodní astronomické unie v roce 2006 byla planetka Ceres zařazena do nové kategorie těles, mezi trpasličí planety. Dalšími jsou Pluto, Eris, Makemake a Haumea.

Tvar planetky Vesta se blíží elipsoidu o rozměrech 578 x 560 x 458 km. O její objev se zasloužil německý astronom Wilhelm Olbers, který ji poprvé spatřil 29. 3. 1807. Po více než 200 letech bude objektem dlouhodobého zkoumání pomocí vědeckých přístrojů. Kamery a spektrometry na palubě sondy budou studovat mj. topografii povrchu planetky a určovat její chemické složení. Na základě změn oběžné dráhy sondy bude zpřesněna hmotnost planetky a její rozměry.

Fotografie, která byla pořízena pro navigační účely, ukazuje povrch planetky Vesta v doposud nevídaném rozlišení. Když se sonda dostala do sféry gravitačního vlivu planetky, dělila obě tělesa vzdálenost asi 16 000 km. "Zahájili jsme výzkum pravděpodobně nejstaršího dochovaného původního povrchu tělesa ve Sluneční soustavě," říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles).

Porovnání velikosti planetky Vesta a dalších vyfotografovaných planetek
Porovnání velikosti planetky Vesta a dalších vyfotografovaných planetek
Vesta je považována za těleso, které bylo v minulosti zdrojem velkého počtu meteoritů, jež se srazily se Zemí. Data získaná při výzkumu planetky Vesta pomohou v budoucnu dláždit cestu pro pilotované kosmické výpravy k asteroidům a do vzdálenějších částí Sluneční soustavy.

Přestože již známe detailní snímky povrchů řady planetek a komet, Vesta je vůbec největším "malým" tělesem Sluneční soustavy, které bude dlouhodobě studováno. Na publikovaném kompozitním obrázku jsou zobrazeny některé planetky vyfotografované zblízka kosmickými sondami. Jejich velikosti jsou zobrazeny ve stejném měřítku v porovnání s asteroidem Vesta.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »