Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Juno se chystá k Jupiteru

Juno se chystá k Jupiteru

Americká sonda Juno u Jupiteru - kresba
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresba
Můžeme se těšit na další kosmickou sondu, která bude velkým přínosem. Jmenuje se Juno, namíří si to k Jupiteru a připomene i Galilea.

Jde o americkou sondu, start se chystá na 5. srpna a z amerického mysu Canaveral sondu vynese raketa Atlas 5. Plánovaný čas startu je 17:34, ale kdyby se z nějakého důvodu nepodařilo odstartovat, je na to čas do 26. srpna, kdy se startovací okno uzavírá. Podle posledních zpráv je šance na dobré počasí 70 %, tak snad start vyjde.

Po startu sonda využije dnes obvyklého tzv. gravitačního praku, po dvou letech v říjnu 2013 se urychlí průletem kolem Země a k Jupiteru by měla dorazit v červenci 2016. Cesta tedy potrvá pět let. Když bude na sondě vše fungovat, mohla by Jupiter zkoumat asi 9 let, předpokládaný konec mise je v říjnu 2017.

Galilova plaketa na Juno
Galilova plaketa na Juno
Zajímavostí je, že Juno veze k Jupiteru plaketu se jménem významného astronoma. Je jím Galileo Galilei, protože to byl právě on, kdo jako první objevil čtyři nejjasnější měsíce Jupitera. Plaketa je poměrně malá, 7x5 cm a váží pouhých 6 gramů. Kromě tváře astronoma obsahuje nápis s citátem Galileova pozorovacího deníku právě z noci objevu měsíců.

Každá sonda letí ke svému cíli s konkrétními úkoly. V případě Juno bychom našli tři hlavní. Porozumět Jupiterově struktuře prostřednictvím stanovení hmotnosti a velikosti Jupiterova jádra, jeho gravitačního a magnetického pole a vnitřního proudění. Proměření složení Jupiterovy atmosféry, zejména množství plynů schopných kondenzace (vodní páry, NH3, CH4 a H2S), určit teplotní profil atmosféry planety, profil rychlostí větrů a prozkoumat oblačnou pokrývku do větší hloubky, než to dokázala předešlá sonda Galileo. No a v neposlední řadě prozkoumat a popsat prostorové struktury Jupiterovy polární magnetosféry a sledovat tam polární záři. To vše bude sonda provádět z polární dráhy kolem planety. No a jistě si najde čas i na to, aby se zahleděla na některý ze zajímavých Jupiterových měsíců.

Zdroj: NASA stránky mise




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »