Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Drakonidy v sobotu slibují mimořádnou podívanou
Pavel Koten Vytisknout článek

Drakonidy v sobotu slibují mimořádnou podívanou

Drakonidy. Zdroj: NASA.
Drakonidy. Zdroj: NASA.
Běžně nenápadný meteorický roj Drakonid slibuje neobvyklou podívanou na sobotu 8. října 2011. Nejoptimističtější teoretické modely předpovídají meteorickou spršku, při které by kolem 22. hodiny večerní mohla četnost meteorů dosáhnout až deseti meteorů za minutu! Pozorování bude ovšem silně rušit Měsíc krátce před úplňkem.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 160 ze 4. 10. 2011

Očekávaná sprška Drakonid je unikátní příležitostí pro pozorování tohoto meteorického roje, protože modely ukazují, že podobná podívaná se nebude minimálně do roku 2050 opakovat. Drakonidy jsou specifické tím, že se jedná o nejkřehčí částice, které mezi meteorickými roji pozorujeme. Studium jejich vlastností je proto velmi žádoucí.

Meteorický roj Drakonid je nazván podle souhvězdí Draka, ze kterého meteory zdánlivě vyletují. Obvykle se jedná o slabý roj s frekvencí maximálně několika meteorů za hodinu. V minulém století ovšem několikrát předvedl okázalý meteorický déšť, při kterém četnost meteorů činila několik tisíc za hodinu.

Mateřským tělesem Drakonid je kometa 21P/Giacobini-Zinner, která byla poprvé spatřena v roce 1900 Michelem Giacobinim. Kometa oběhne kolem Slunce jednou za 6,5 roku. Při dalším návratu v roce 1907 nebyla spatřena a v roce 1913 ji znovu nalezl Ernst Zinner. O dva roku později M. Davidson upozornil na možný meteorický roj s kometou související. Meteory vylétávající z daného místa v souhvězdí Draka byly skutečně v období mezi 6. a 9. říjnem spatřeny. Skutečnou podívanou ovšem přinesl až rok 1933, kdy podle očitých svědků bylo možné spatřit až 100 meteorů za minutu! V dalších letech se roj opět vytratil, aby se znovu připomněl v roce 1946. Pozorovatelé z různých míst - mj. z observatoře na Skalnatém Plese - hlásili vysoké počty meteorů, které se sice lišily, nicméně bylo zřejmé, že v maximu aktivity dosáhla frekvence opět několika tisíc meteorů za hodinu. V následujícím půlstoletí se Drakonidy sice několikrát připomenuly menší sprškou, při které frekvence přesáhla 100 meteorů za hodinu, nicméně deště z let 1933 a 1946 se již neopakovaly.

To se pravděpodobně nestane ani v letošním roce, nicméně teoretické modely ukazují, že aktivita meteorického roje by měla v krátkém období kolem 22. hodiny LSEČ (letního středoevropského času, tedy toho, který nyní používáme) v sobotu 8. října být neobvykle vysoká. Aktivita meteorických rojů se obvykle uvádí tzv. zenitovou hodinovou frekvencí (ZHR). Jedná se o teoretické číslo, které udává počet meteorů, jež by pozorovatel spatřil za ideálních podmínek, tedy za jasné, bezměsíčné noci s radiantem roje přímo nad hlavou. Pro srovnání můžeme uvést, že například známé letní Perseidy mívají ZHR kolem 60-80 meteorů. Pro letošní Drakonidy předpovídají různí astronomové různá čísla, nicméně většina se shoduje, že v maximu činnosti by ZHR měla dosáhnout několika stovek meteorů za hodinu. Nejoptimističtější předpovědi hovoří o 500-600 meteorech. Tyto meteory budou způsobeny částicemi uvolněnými z mateřské komety při jejích průchodech přísluním v letech 1900 a 1907. Nejistota v čase maxima je asi půl hodiny, interval vysoké aktivity bude trvat maximálně hodinu.

V letošním roce bohužel ideální podmínky nenastanou, protože pozorování bude silně rušit Měsíc. Bude pouhé tři dny před úplňkem a ještě navíc poměrně dost vysoko nad obzorem. Jeho záře - zvláště v případě zhoršených povětrnostních podmínek - přesvítí slabší meteory, které obvykle tvoří podstatnou část Drakonid. Zájemci o pozorování meteorů by tedy měli vyhledat místo s co nejtmavší oblohou, pokud možno daleko od městského osvětlení. Je rovněž vhodné postavit se tak, aby jasný Měsíc byl ukrytý za domem či nějakou terénní překážkou nebo přinejmenším jej mít při pozorování za zády. K pozorování meteorů není třeba žádného přístroje, nejlepší zážitek poskytne pozorování pouhým okem. Při pohledu do blízkosti radiantu v souhvězdí Draka spatří pozorovatel tzv. efekt radiantu, tedy bude mít pocit, že meteory vyletují z jediného bodu na obloze. Naopak při pohledu dále od radiantu uvidí dlouhé meteory. Ve srovnání s již zmíněnými Perseidami jsou Drakonidy velmi pomalé.

Na meteorickou spršku jsou připraveni i profesionální astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Jako po celý rok budou samozřejmě v provozu automatické kamery bolidové sítě, které budou připraveny zachytit jasné meteory, tzv. bolidy. Na slabší meteory budou připraveny videokamery se zesilovači obrazu a fotografické kamery umístněné na observatořích v Ondřejově a v Kunžaku. V případě špatného počasí je plánován výjezd na místa s nadějnější předpovědí.

Nepříznivé počasí by nemělo být překážkou letecké expedice na sever Evropy. Podařilo se nám z evropských zdrojů zajistit financování letu německého výzkumného letadla DLR Falcon, které bude mít na palubě několik fotografických a video kamer mezinárodního týmu. Letadlo se vydá do švédské Kiruny, kde se připojí k podobné výpravě francouzských kolegů uskutečněné letadlem Safire Falcon. Obě letadla poletí ve formaci ve výšce asi 11 km nad zemským povrchem s cílem uskutečnit dvoustaniční pozorování Drakonid. Ondřejovský tým bude mít na palubě obou letadel videokamery, německý Falcon navíc poveze ještě spektrální kameru pro pořízení spekter meteorů.

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC (56 kB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (211 kB)




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »