Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kterak dnes v noci přistával Sojuz
Vít Straka Vytisknout článek

Kterak dnes v noci přistával Sojuz

Kabina Sojuzu po přistání ve stepi. Autor: Roscosmos.ru
Kabina Sojuzu po přistání ve stepi.
Autor: Roscosmos.ru
V úterý 22. listopadu extrémně brzy ráno našeho času v kazašských stepích skončil hladkým přistáním lodi Sojuz TMA-02M téměř půlroční výlet do kosmu rusko-americko-japonské posádky. Pojďme si vynahradit absenci online přenosu a podívat se, jak to vše probíhalo.

Rozloučení posádek a uzavření poklopů

O současné situaci na stanici ISS jsme psali nedávno.

Odlétající trojice, kosmonaut Sergej Volkov (Rusko) a astronauté Mike Fossum (USA) a Satoši Furukawa (Japonsko), strávila posledních několik hodin na palubě kosmické stanice samozřejmě přípravami na odlet, především aktivací a přípravou systémů lodi Sojuz a nakládáním posledních věcí pro návrat na Zemi. Trojice do lodi také naložila nějaké jídlo pro případ, že by po odpojení od ISS došlo k 24hodinovému odkladu přistání a oni museli vydržet na palubě Sojuzu. Toto ovšem není standartní postup, za možným odkladem byla jakási blíže nespecifikovaná technická závada, loď však ve výsledku fungovala perfektně, takže k žádnému odkladu nedošlo.

K uzavření poklopů mezi stanicí a Sojuzem došlo po rozloučení obou trojic kosmonautů (jedna trojice odlétala, druhá zůstává dlouhodobě na palubě ISS) v pondělí 21. listopadu ve 20:41 SEČ. Než se ale mohl Sojuz odpoutat od kosmické stanice, byla zde ještě spousta práce. Kosmonauti kontrolovali, zda oba poklopy, poklop stanice i poklop Sojuzu, správně doléhají a nedochází zde k úniku vzduchu. Po potvrzení že je vše v pořádku se trojice uvnitř Sojuzu oblékla do skafandrů Sokol, vyžadovaných předpisy pro případ dekomprese při návratu, uzavřela také poklop mezi orbitálním a návratovým modulem Sojuzu a připoutala se do křesel v návratovém modulu. Do prostředního sedadla usedl velitel lodi Sergej Volkov, po své levé ruce měl svého kopilota Furukawu a po pravé ruce čerstvě bývalého velitele ISS Fossuma.

Videovsuvka č. 1: Šťastnou cestu dolů!


Odpojení a odlet od ISS

Ve 23:57 SEČ Volkov vyslal příkaz k otevření západek stykovacího uzlu modulu Rassvět, ke kterému byl Sojuz TMA-02M připojen od 9. června. K fyzické separaci Sojuzu od ISS došlo přesně o půlnoci na úterý 22. listopadu podle našeho času. Před odletem od stanice ještě čekal posádku Sojuzu poslední úkol: prozkoumat možnosti nového digitálního autopilota lodi Sojuz TMA-M, jejíž teprve druhý exemplář se dnes vrátil z kosmu, kvůli možnému vylepšování. Velitel Volkov se s lodí vzdálil asi 50 metrů od stanice a zaměřoval loď na různé body na spodní části ISS, získaná data pomohou k získání zkušeností s novým, ještě nepříliš vyzkoušeným systémem. Necelou čtvrthodinu po separaci lodi a stanice byl proveden 20sekundový zážeh, který Sojuz poslal definitivně pryč od stanice.

Mimochodem: odpojením Sojuzu TMA-02M na palubě ISS oficiálně začalo období působnosti 30. dlouhodobé posádky pod velením Američana Dana Burbanka.

Videovsuvka č. 2: Sbohem, vesmírný domove!


Přistání na matičce Zemi

Brzdící manévr Sojuz zahájil v 02:32 SEČ asi 12 kilometrů od ISS, šlo o zážeh hlavního motoru proti směru letu, který trval čtyři minuty a 16 vteřin a loď zpomalil o 115 m/s. Další důležitý milník na řadu přišel v 02:59 a byla jím pyrotechnickými patrony provedená separace tří modulů, ze kterých se skládá loď Sojuz: orbitálního, návratového a servisního. Jediný návratový modul s posádkou je opatřen tepelným štítem, zbylé dva při návratu zanikají v atmosféře.

Těsně před separací modulů došlo k dočasné ztrátě spojení se Sojuzem, což je ovšem při návratu běžný jev. I přes hluchý éter, naplněný občas prosbou "Hlaste se" z řídícího střediska v Moskvě, následující dění běželo jako po másle. V 03:02 SEČ Sojuz vstoupil do zemské atmosféry a v 03:10, po největším tepelném náporu, zahájil sekvenci otevírání padáků. Těsně předtím se podařilo obnovit spojení se Sojuzem a Volkov s řídícím střediskem se vzájemně ujistili, že je vše v pořádku.

Ztráta spojení zdaleka nebyla tak markantní jako při minulém přistání Sojuzu 16. září. Ruští technici prohlásili, že za tehdejší totální ztrátu kontaktu s lodí, který se podařilo obnovit až letadlu Antonov, které kroužilo v přistávací oblasti, mohla tehdy větší vzdálenost přistávající lodi a špatný vzájemný úhel se stanicí ISS, která může Sojuzu sloužit jako rádiová přenoska. Tentokrát byla tomuto účelu přizpůsobena dráha stanice i její orientace v prostoru.

Posádka po opuštění své kabiny. Autor: Roscosmos.ru
Posádka po opuštění své kabiny.
Autor: Roscosmos.ru
Ve stepích severního Kazachstánu, asi 55 kilometrů severovýchodně od města Arkalyk, Sojuz hladce přistál v úterý 22. listopadu v 03:26 našeho času. Původní hrozivé předpovědi počasí se vyplnily jen zčásti, v místě přistání byl asi den starý sněhový poprašek, teplota se pohybovala kolem -15 °C, obloha byla skoro jasná a viditelnost tudíž poměrně dobrá. Foukal zde však vítr, který loď díky jejímu velkému hlavnímu padáku převrátil po přistání na bok, což se však děje poměrně často a zasahující záchranáři mají své zkušenosti.

Sojuz přistál něco málo přes půl hodiny před východem slunce v Kazachstánu, téměř okamžitě v jeho blízkosti dosedly záchranné helikoptéry a jejich posádky začaly s vyprošťováním kosmonautů. Mezitím poblíž vyrostl velký stan, kam byli kosmičtí letci odneseni chvíli po opuštění lodi. Ve stanu si svlékli skafandry a poprvé byli zevrubně prohlédnuti doktorem. Poté se nalodili na palubu přítomných vrtulníků a vyrazili do nedalekého města Kustanai, kde je čekala folklorní uvítaná na závěr 167denního pobytu na oběžné dráze.

Videovsuvka č. 3: Pohled na žhavý vstup do atmosféry z paluby ISS a video z místa přistání po přistání

Videa převzata z kanálu NASA na youtube.com


Zdroj: Komentovaný přenos na TV NASA




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »