Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ve středu přiletí Geminidy

Ve středu přiletí Geminidy

Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští. Autor: Wally Pacholka.
Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští.
Autor: Wally Pacholka.
Jeden z každoročně nejaktivnějších meteorických rojů - prosincové Geminidy - vrcholí ve středu 14. prosince. Pozorovací podmínky u tohoto roje, u něhož můžeme v našich končinách zpozorovat až 100 meteorů za hodinu, jsou letos velmi nepříznivé. Maximum nastává ještě z večera, kdy je radiant roje nízko nad obzorem, a v průběhu noci silně ruší Měsíc. Rozhodně ale vyhlížet nějakou Geminidu není beznadějné.

Geminidy patří spolu s lednovými Kvadrantidami a srpnovými Perseidy k nejaktivnějším každoročním rojům. Během maxima své aktivity vyprodukují až 120 meteorů za hodinu, je-li radiant přímo v nadhlavníku. Těchto podmínek se v České republice nikdy těšit nemůžeme - u nás stoupá toto místo, z něhož vlivem perspektivy meteory zdánlivě vylétají, do výše okolo 70° nad obzorem. I tak je to ale dost, aby člověk během maxima spatřil alespoň stovku meteorů za hodinu.

Asteroid (3200) Phaethon z 25. prosince 2010 snímaný 37cm teleskopem na Winer Observatory, Sonoita. Autor: Marco Langbroek.
Asteroid (3200) Phaethon z 25. prosince 2010 snímaný 37cm teleskopem na Winer Observatory, Sonoita.
Autor: Marco Langbroek.
Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu zemskou atmosférou vytváří toto nebeské divadlo, pochází z tělesa 3200 Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green a John Davies. Planetka má neobvyklou dráhu, která ji každý přibližně půldruhý rok navádí do nehostinné vzdálenosti asi jen 0,14 AU. Ačkoliv u ní nikdy nebyla pozorovaná vysloveně kometární aktivita, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke slunci blíž než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhou na roji Geminidy.

Neboť je oběžná dráha planetky blízko Země a planetka Slunce oběhne jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka blízkého průletu kolem Země. Poslední blízký průlet nastal 10. prosince 2007, při němž planetka minula Zemi ve vzdálenosti asi 18 milionů km (asi osmina vzdálenosti Země od Slunce). Na bližší průlety se mohou astronomové těšit v letech 2017, 2050 nebo 2060. Ovšem nejblíže k Zemi se v tomto století octne 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé 3 miliony km.

Geminidy jsou pomalé. Vlétají do atmosféry rychlostí okolo 35 km/s, což je například oproti proslulým Leonidům méně jak poloviční vstupní rychlost. Místo, odkud zdánlivě vylétají, leží kousek východně od spojnice jasných hvězd Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců, latinsky Gemini. Odtud také název roje. Většina Geminid je výrazná, ovšem skutečné jasné bolidy jsou výjimečné. Za ideálních podmínek lze v maximu spatřit 2-3 meteory za minutu. Letos jich však bude méně.

Maximum letošních Geminid se předpovídá na 14. prosince mezi 2. a 23. hodinou SEČ, přičemž nejvyšší aktivita by měla přijít okolo 19. hodiny. V té době bude souhvězdí Blíženců jen nízko nad severovýchodním obzorem. Pozorování tedy bude vhodné už noc před maximem, především 14. prosince časně ráno při maximální výšce radiantu nad obzorem. Značně větším nepřítelem, než je čas maxima aktivity, je ovšem Měsíc. Ten bude 14. prosince ráno v souhvězdí Raka jen nedaleko od radiantu. Navíc ve fázi pouhé 4 dny po úplňku.

I přes takřka nejhorší možné podmínky se ale vyplatí nějakou Geminidu vyhlížet. Zvláště pokud bude čistý vzduch. Pak si stačí si vybrat na obloze nějaké místo daleko od jasného Měsíce a čekat. Během obou nocí, tedy 13./14. prosince a 14./15. prosince, by za jasného počasí mohly být vidět desítky jasnějších létavic.

Letošní nepřízeň při pozorování roje Geminid nám bohatě vynahradí příští rok. V něm naopak zapanují podmínky zcela ideální. Měsíc nebude rušit téměř vůbec - zapadne spolu se Sluncem ve fázi krátce po novu. A maximum roje připadne na 14. prosince okolo 0:30 SEČ, kdy bude radiant roje už dostatečně vysoko nad obzorem.

Zdroje:
[1] www.imo.net
[2] Hvězdářská ročenka 2011, J. Rozehnal a kol., HaP Praha, 2010




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »