Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa Garradd v lednu a únoru 2012

Kometa Garradd v lednu a únoru 2012

Kometa a Lambda Her 28. prosince 2011 (Jauerling/Lower Austria). Autor: Gerald Rhemann
Kometa a Lambda Her 28. prosince 2011 (Jauerling/Lower Austria).
Autor: Gerald Rhemann
Pod palbou úžasných fotografií komety C/2011 W3 (Lovejoy) se snadno zapomene, že na naší obloze je jiná jasná, leč ne tak výrazná vlasatice s označením C/2009 P1 (Garradd). Od června 2011 je na naší obloze vidět i malými dalekohledy. Nyní v únoru má nastat maximum jasnosti, při kterém bude na pomezí viditelnosti pouhým okem. Od června 2011 dokončila "kolečko" po obloze a octla se po konjunkci se Sluncem opět nad východním obzorem v ranních hodinách. Mílovými kroky stoupá výš a výš nad obzor a decentně se přibližuje k Zemi.

23. prosince 2011 prošla nejblíže Slunci. Její nejnovější dráha ukazuje, že naposled tu byla před 126 419 roky. Tou dobou ji nemohla pozorovat žádná civilizace. Gravitační rušení planet navíc periodu komety prodlouží a ta se tak vrátí až za více než 600 000 let.

Kometa Garradd: Třetí (hlavní) dějství

Nyní ovšem můžeme využít chvilky v životě komety, kdy se nachází u Slucne, díky jejímž teplu se kolem jádra vytvořila prachoplynná koma - hlava komety a prachový i plynný ohon. Kometu v maximu jasnosti nalezneme brzy vysoko na obloze v souhvězdí Herkula, Draka aby nakonec vstoupila do Malého Medvěda. Na tmavé obloze ji pak s dobrou znalostí polohy můžeme vyhledat jako slabou mlhavou hvězdu. V malých dalekohledech uvidíme i ohony komety.

Vývoj jasnosti komety

Světelná křivka komety Garradd. Zdroj: Kommet.cz
Světelná křivka komety Garradd. Zdroj: Kommet.cz
Zhoršující se podmínky pozorovatelnosti a především typická nepřízeň podzimního počasí způsobila znatelný úbytek měření jasnosti komety. Podle ojedinělých zpráv její jasnost dle plánu stagnovala, chybí ovšem čerstvá data; kometa by měla začít opět zjasňovat. Nic zatím nenaznačuje, že by se kometa nedržela jízdního řádu, dle kterého by měla dosáhnout 6 mag v únoru 2012. Vývoj jasnosti komety je zatím poklidný, jak tomu u větších komet bývá. Zajímavostí je, že absolutní jasnost C/2009 P1 (Garradd) je téměř o 8 mag větší než absolutní jasnost "Velké Vánoční komety" Lovejoy. To znamená, že Garradd je cca 1500x aktivnější kometou než Lovejoy, bohužel je mnohonásobně dál od Slunce.

Viditelnost komety

Začátkem roku zastihneme kometu stále hluboko na ranní obloze, kde bude rychle stoupat; viditelnost ovšem brzy zhorší Měsíc.

    
    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h) 
2012- 1- 1.21  17 30.11   26 54.0   1.555   1.934    53   6.6  5:59 (264, 31) 
2012- 1- 4.21  17 29.86   27 50.6   1.559   1.902    54   6.6  5:59 (266, 34) 
2012- 1- 7.21  17 29.50   28 52.0   1.563   1.869    56   6.5  5:59 (267, 37) 

Na přelomu ledna a února se vyplatí natáhnout si dříve budíka, okolo páté hodiny ranní bude totiž už zhruba ve výšce 2/3 oblohy k nadhlavníku. Tou dobou také pomalu dosáhne maximální jasnosti, na tmavé obloze bude možno ji zastihnout i pouhým okem jako slabou, nevýraznou, mlhavou "hvězdu".

    
    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)
2012- 1-19.20  17 26.36   33 53.1   1.593   1.720    65   6.4  5:54 (271, 47)
2012- 1-22.20  17 24.95   35 24.5   1.603   1.680    68   6.4  5:52 (271, 50)
2012- 1-25.20  17 23.17   37  3.4   1.614   1.640    70   6.4  5:50 (271, 53)
2012- 1-28.20  17 20.95   38 50.1   1.626   1.599    73   6.3  5:47 (271, 55)
2012- 1-31.20  17 18.19   40 45.2   1.639   1.559    76   6.3  5:44 (270, 58)
2012- 2- 3.19  17 14.77   42 48.9   1.652   1.519    79   6.3  5:40 (269, 61)
2012- 2- 6.19  17 10.52   45  1.4   1.667   1.480    82   6.3  5:36 (266, 64)

Po dalším nástupu Měsíce se budeme moci na kometu těšit na přelomu února a března. Koncem února v maximu jasnosti bude jen něco přes 10° od nadhlavníku, to značně vylepší podmínky její viditelnosti. Pomalu se bude čas nejlepší viditelnosti sunout směrem k půlnoci.

    
    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)
2012- 2-18.18  16 40.15   55 15.0   1.733   1.345    94   6.2  5:18 (241, 75)
2012- 2-21.18  16 27.07   58  3.3   1.751   1.320    97   6.2  5:12 (226, 77)
2012- 2-24.17  16 10.40   60 52.1   1.770   1.299   100   6.2  5:07 (208, 77)
2012- 2-27.17  15 49.09   63 35.7   1.790   1.282   103   6.2  5:01 (190, 76)
2012- 3- 1.16  15 21.99   66  6.4   1.810   1.271   105   6.3  4:44 (180, 74)
2012- 3- 4.12  14 48.27   68 13.7   1.830   1.266   107   6.3  3:59 (180, 72)

Mapky pro nalezení komety

Vyhledávací mapka pro kometu Garradd od ledna do března 2012. Zdroj: Skymap.
Vyhledávací mapka pro kometu Garradd od ledna do března 2012. Zdroj: Skymap.
Pro toto období je připravena série mapek v barevném i černobílém provedení. Barevné mapky jsou vhodné především pro pozorovatele, kteří se nechtějí na kometu jen podívat, ale rádi by přispěli i k výzkumu. Porovnáním jasnosti s rozostřenými hvězdami lze poměrně přesně určit její jasnost a z vývoje jasnosti lze pak zjistit více informací o kometě. K porovnání jsou vhodné především žluté hvězdy (stejně označené na barevných mapkách). K vytištění mapek pro noc a vyhledání komety na obloze poslouží černobílé mapky.

Přesný návod k provedení využitelného odhadu jasnosti komety naleznete v článku Návod na pozorování komet do databáze ICQ. Pro odeslání pozorování, nebo dotazů k jejich provedení či zpracování, můžete využít kontakty na Kamila Hornocha a Jakuba Černého v kontaktním formuláři na stránkách SMPH. Při úspěšném zaznamenání více odhadů jasnosti v průběhu několika měsíců si můžete vyrobit i vlastní světelnou křivku komety.

Orientační mapka na celé období
Mapka od 1.1. do 4.2. 2012
Mapka od 31.1. do 21.2. 2012
Mapka od 20.2. do 6.3. 2012
Sada mapek v černobílém provedení

Převzato: www.kommet.cz


Se zlepšující se viditelností komety můžete opět zasílat své snímky do připravované galerie. Fotografie zasílejte na redakční e-mail info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Do galerie můžete zasílat i své kresby! I k nim ale připište požadované údaje. Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!

Další informace:
[1] Diskuze k pozorovací kampani na kometu Garradd
[2] Aktuální vývoj jasnosti v diskuzním fóru

Související:
[1] Kometa Garradd na podzimní a zimní obloze (2011) (Jakub Černý)
[2] Očekávaná kometa Garradd na letní obloze (2011) (Jakub Černý)
[3] Fotogalerie komety Garradd na podzimní obloze 2011 (Petr Horálek)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »