Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Světelné znečištění ve vizuálních symfoniích

Světelné znečištění ve vizuálních symfoniích

Limity velkoměta. Foto a kredit: Dominic Bordeauld.
Limity velkoměta. Foto a kredit: Dominic Bordeauld.
Problém světelného znečištění je našim čtenářům již velmi důvěrně znám. Potýkáme se s ním nejen v astronomii, ačkoliv na pozorování a poznání skutečně přírodní noční oblohy se nám negativně podepisuje nejvíce. S rozmachem digitální fotografie a zejména technologie tzv. timelapsů, neboli časosběrných videí, nám Martin Gembec každý měsíc může přinášet krásnější přehled astronomických video-majstrštyků nejen v této podobě. My dnes ale přinášíme pomocí tohoto druhu média pohled na dopad světelného znečištění na náš každodenní život. A nečiníme tak náhodou - za dveřmi je každoroční celosvětový projekt Globe at Night.


Co je timelapse?

Než se pustíme do videoukázek se světelným znečištěním, bylo by vhodné trošku zabřednout do této relativně nové videotechnologie. V principu jde o naskládání několika stovek až tisíců kvalitních fotografií nějaké pomalé činnosti či ud8losti za sebe ve frekvenci odpovídající formátu videa (podle formátu 25-30 snímků za vteřinu, někdy jinak). Největší snaživci pak fotoaparát snímající zvolenou sekvenci posadí na pohyblivou kolejnici, případně i pohyblivé rameno, a nastaví předem určený pohyb těchto zařízení na plánovaný čas. Pohyb je v reálu velmi pomalý, ale při tvorbě videa, které se projeví mnohonásobným zrychlením odvislým právě na frekvenci snímků, má pak člověk zdání života v jiné časové dimenzi. Výsledkem mnohadenní až mnohaměsíční práce je pak doslova vizuální symfonie obrazu, za dobrého hudebního doprovodu i zvuku. V současnu na nejkvalitnější timelapsy můžete narazit na stránce vimeo.com.

Globe at Night za dveřmi

Tímto článkem bychom vás chtěli pomaličku navnadit na blížící se (a vlastně již probíhající) celosvětovou kampaň Globe at Night. Do této kampaně se může zapojit skutečně každý. Stačí podle oblohových mapek změřit kvalitu oblohy odvislou na lokálním světelném znečíštění; konkrétně vybíráním z předvolených mapek tu, na níž počet ještě očima viditelných hvězd nejvíce odpovídá skutečnosti. V minulém roce se do projektu zapojilo 115 zemí a podařilo se nashromáždit přes neuveřitelných 60 tisíc pozorování. Podaří se letos rekord překonat? Podrobnosti včetně aktuláního pozorovacího protokolu připravujeme.

Video: Dominic Bordeauld - Limity velkoměsta

A teď už pojďme k té vizuální symfonii. První video je dílem profesionálního fotografa a tvůrce timelapsů Dominica Bordeaulda. Svým pohledem do mrazivé krásy velkoměsta nás sice obohacuje nesmírným vizuálním zážitkem z prostředí kanadských a amerických měst, avšak v závěru nám jemně ukazuje, o co nás zář nesprávně užitých svítidel připravuje. Ostatně to dle slov autora bylo také cílem. Na videu můžete postupně obdivovat precizní záběry z kanadského Montreálu a Quebecu, rovněž pak severoamerického Chicaga a Manhattanu.



Video: Christoph Malin - Mléčná dráha a svět pod ní

Jen o ždibek méně profesionální, avšak pravdě do očí mnohem více vzhížející videozáznam přináší další z dnes již uznávaných tvůrců timelapsů, Christoph Malin. Jeho video, které zde uvádíme, bylo právem jako ukázka vlivu světelného znečištění a zejména neúčelného nočního svícení použito v článku National Geographic. Máme možnost si vychutnat krásnou Mléčnou dráhu, ovšem zásah do přírody "odspod" je prostě do očí bijící. Přehlídka nás vede Dolomity, Kanárskými ostrovy i rakouskými Tyroly. Máme vůbec v Evropě ještě možnost vidět opravdu krásnou Mléčnou dráhu? Ač je to drsné, pravda je taková - nejmladší generace se do tohoto světa narodily a už jim pohled nad hlavu přijde cizí. Ani totiž netuší, o co byly vlastně připraveni...



Video: Randy Halverson - Bouře a Mléčná dráha

A abychom plynule přecestovali ze záře velkoměsta ke kráse oblohy, třetím výběrem vás rovněž pomaličku navedeme do prvních jarních a oproti současnu určitě teplejších nocí. Ani ne tak my, jako spíš Randy Halverson z projektu Dakotalapse.com. Ten se svým videem volně přeloženým "Bouře a Mléčná dráha" dokonce zvítězil minulý ročník poměrně prestižní filmové soutěže Chronos Film Festival. Video s původní hudbou složenou Simonem Wilkonsonem bylo původně jen pouhou snahou o pěkný snímek bouře a Mléčné dráhy. Nádherné scenérie z Jižní Dakoty nám připomínají, co bychom v létě spatřili na našem nebi, kdyby nebylo tak přesvícené...



Doporučujeme:
[1] Další krásné timelapsy na Vimeo.com
[2] Christophmalin.com (stránky Christopha Malina)
[3] Dominicboudreault.com (stránky Dominica Bordeaulda)
[4] Dakotalapse.com

Související:
[1] Co nového ve světelném znečištění (Jan Kondziolka)
[2] Oficiální stránky projektu Globe At Night
[3] Minulý ročník Globe At Night v ČR (Jan Píšala)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »