Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: únor 2012

Vesmírná videa: únor 2012

John Glenn v kabině Mercury-Friendship 7
John Glenn v kabině Mercury-Friendship 7
Uplynulý měsíc byl bohatý na úrodu zajímavých videoukázek. Bylo také významné výročí 50 let od prvního obletu Země americkým astronautem. Opět ale nechybí ani videa, která prostě jen chytí za srdce.

50 let americké kosmonautiky

Titulek pochopitelně nemusí vyznít příliš přesně. John Glenn byl 20. února 1962 už třetím Američanem ve vesmíru, ale poprvé se povedlo někomu mimo Sovětský Svaz obletět Zemi. Pro USA to bylo tedy letos přeci jenom poměrně významné a hodně oslavované výročí. Pěkné video k letu Johna Glenna včetně informací o jeho dalším životě a později k stáru i letu raketoplánem najdete v níže odkazované ukázce. Stojí za to u ní strávit celých 25 minut.

Astronomův ráj

Místa nezasažená světelným znečištěním. Téměř každý den s jasnou oblohou a klidnou atmosférou bez velkých turbulencí. To je nejspíš pravý ráj většiny astronomů, protože na Zemi žije jen velmi malé procento lidí v oblastech nezasažených silným parazitním světlem lidských sídel, ropných plošin a jiných komerčních záležitostí. Konzumujeme denně množství výdobytků moderní civilizace, čteme si články, jako je tento. Ale právě tento způsob života nám zabíjí krásné nebe nad hlavou. Pro samou komerci nám už ani nevadí, že se kamsi ztratila Mléčná dráha. Je nás tu pár tisíc, co si to nyní uvědomují, a stejně jsme zcela bezmocní. Pokud se vám již zajídají pohledy na Paranal, byla by škoda nevidět právě níže uvedené video připravené jako propagace ESO - Jižní evropské observatoře. Sestavili jej Babak Tafreshi a David Malin pro známý projekt TWAN - The World at Night.

Krása osvětlených měst vs. krása přírody

Video nazvané The City Limits nabíjí pomyšlením, jak krásné věci dokáže člověk vytvořit, když je osvětlí v noci. Máme si však uvedené přeložit jako "omezeni městem"? "Města, co nás omezují"? "Omezenci z měst"? Není to jen falešná zástěrka? Raději vše ještě více osvítit, co kdyby se někomu začala více líbit obloha nad námi a ne ta krása barev a světel kolem nás? Vždyť tma je tak strašidelná... A věděli jste, že v místech bez civilizace je dobře vidět kolem vás? Věděli jste, že tam Mléčná dráha vrhá stíny? Já to zažil a podobné video ve mně vyvolává zvláštní pocity. Mám podobné pohledy na města rád a přesto je nenávidím. Vydržte až do konce, možná vám ta myšlenka neunikne.

ISS, bouře a airglow

A propos - víte ještě z minulého dílu, co je to airglow? Při pohledu z kosmické stanice ISS se vám bude ve vysokých vrstvách atmosféry jevit jako zelená či až nažloutlá tentká vrstvička oddělující náhle atmosféru a vesmírný prostor. Atmosféra zde nekončí, ale vysoké vrstvy atmosféry tu slabě září v závislosti na sluneční aktivitě více či méně zřetelně. Nyní je airglow poměrně výrazný. Na videu vás ale jistě zaujmou i bleskové výboje kdesi nad Afrikou. V rovníkových oblastech je každodenní bouře nedílnou součástí denního běhu počasí. A Mléčná dráha vystupující zpoza Země je pak třešničkou na pomyslném dortu tohoto videa. NASA také nedávno uveřejnila video z přeletu USA a Kanady s polární září v pozadí.

Ke sluneční aktivitě se vztahují i další videa z nedávné doby. Např. k nejsilnější erupci na Slunci od roku 2005 najdete na webu Goddardova střediska NASA množství strhujících animací. Podobně se s krásnými animacemi setkáme na webu Spaceweather.com, kde bylo 10. února k vidění úchvatné video pořízené observatoří SDO zachycující erupci tmavého filamentu.

Tajný satelit Lacrosse 5

Vojenské družice podléhají přísnému utajení a tak není přesně jasné, co způsobuje náhlé změny jasu tohoto satelitu. Zdá se, že by se mohlo jednat o nějaký druh maskování, kdy během okamžiku prudce zeslábne. Možná se jen jinak natočí, možná ji něco zastíní. Ani tak špičkově vybavený a zkušený amatér, jakým je Thierry Legault, nedokázal pro nás zatím odhalit, co družice přesně provádí. Zato se mu ale i tak podařilo zaznamenat video z tohoto manévru v úžasném detailu.

Známý vesmír

Mohli bychom pod pojmem známý vesmír chápat objekty, které je naše současná technika schopna zobrazit. Mohli bychom si pod tím uvědomit, že nám známý vesmír je tvořen pouze z asi 4 procent hmotou, která nějakým způsobem září a jen s obtížemi detekujeme ještě temnou hmotu tvořící prý dalších asi 23 procent všeho vesmíru. Náš známý vesmír je potom jenom nějaká jedna čtvrtina všeho, co by ve vesmíru mělo být. Připravené video se na vesmír dívá z onoho prvního úhlu pohledu, ale zato velmi působivě.

Astronomové dnes umí zachytit i záření lidskému oku skryté. Vesmírné observatoře i dalekohledy někde vysoko v horách pro nás odhalují zcela nové světy, nejen ty vzdálené, ale například i ty skryté za temnými oblaky prachu a plynu v naší Galaxii. Dobrou ukázkou je nám sada fotografií a video prezentované na stránkách ESA.

Chorvatské nebe

Jižně od nás je stát, který je poměrně oblíbený mezi amatérskými astronomy, neboť se sem dá poměrně levně přesunout s veškerým vybavením bez ohledu na hmotnost a v extrémních případech i spojit rodinnou dovolenou s astronomií (což se však nedoporučuje :-)). Jak dlouho zde ještě budeme moci vyhledávat skutečně tmavé nebe, to je otázka. Každopádně takovou tmu zažijete u nás jen zcela výjimečně a jen na Šumavě. Višnjanská observatoř není příkladem té extrémně tmavé lokality, ale v Chotvatsku patří mezi významné z hlediska výzkumu meziplanetární hmoty (objev mnoha planetek). Starají se zde ale i o popularizaci astronomie a dalších přírodních věd. A o pěknou prezentaci se postarali i pánové Romulič a Stojčič, což můžete v naší závěrečné ukázce posoudit sami.

Videa promítá a články pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »