Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Venuše a Jupiter na večerním nebi

Venuše a Jupiter na večerním nebi

setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)
setkání Venuše a Jupiteru na večerním nebi 13.3.2012 (montáž podle fotky)
Od 13. do 15. března prochází Venuše 3 stupně od Jupiteru.

Od úterý do čtvrtka, ale i v dalších dnech se máme za příznivého počasí možnost kochat nádherným seskupením dvou nejjasnějších planet nad západním obzorem. Díky příhodné úhlové vzdálenosti od Slunce budou obě planety viditelné ještě za tmy vysoko na obloze jako neuvěřitelně jasné hvězdy. Někteří si je možná spletou s UFO, tedy neidentifikovatelnými objekty na obloze. Jiní si určitě rádi udělají pěkný snímek spolu s okolní krajinou...

Kdy se dívat?

Planety jsou viditelné už při západu Slunce, ale to jsou ještě vysoko nad jihozápadem a není snadné je najít. Půl hodiny po západu Slunce už je uvidíme snadno i pouhým okem a s přibývající tmou se stanou oslnivými kráskami večerního nebe.

18:30 - planety se objevují - 35° téměř nad západem - dobře osvětlená krajina
19:30 - planety 25° nad západem na téměř potemnělé obloze - ideální doba
20:30 - planety ještě 15° nad obzorem na zcela tmavé obloze - při dobrém počasí ideální
21:30 - planety se chýlí k obzoru - ideální ke snímání s pozemskými objekty

Venuše, Jupiter a Měsíc na Paranalu. Autor: Yuri Beletski, ESO
Venuše, Jupiter a Měsíc na Paranalu.
Autor: Yuri Beletski, ESO
Jak fotografovat?

Ideální je použít stativ nebo v nouzi opřít fotoaparát o pevnou podložku (rám okna apod). Nastavit podle světlosti krajiny expozici a citlivost (při ISO 200 zpočátku kolem zlomků sekundy, později jedna až dvě sekundy a více dle ohniska). Máme-li režim samospouště, aktivujme jej, foťák se nesmí během expozice ani hnout.

Merkur a Venuše nad hotelem Ještěd 27.6.2005. Autor: Martin Gembec
Merkur a Venuše nad hotelem Ještěd 27.6.2005.
Autor: Martin Gembec
Význam konjunkcí planet

Pro lidstvo mají konjunkce, tedy blízká setkání planet na obloze, velký význam. V minulosti se jim nejspíš připisovala vazba na významné události. Nejčastěji je zde zmiňována vzácná trojnásobná konjunkce planet Jupiter a Saturn během jediného roku v roce 7 př. n. l. Tato mohla být onou Betlémskou hvězdou. Velmi blízké setkání Venuše a Jupiteru nastalo 17. června roku 2 př. n. l.. Planety tehdy nešly rozlišit pouhým okem a splynuly v jednu výraznou "hvězdu".

Konjunkce v blízké budoucnosti

Pokud zabrousíme do astronomického významu slova konjunkce, zjistíme, že jde o význačné postavení planety sluneční soustavy vůči Zemi a Slunci. Venuše a Merkur se dostávají do dolní nebo horní konjunkce (před nebo za Sluncem). Vnější planety (Mars, Jupiter ap.) pak pouze do konjunkce jediné, kdy jsou schovány za Sluncem.
Konjunkce však může znamenat i situaci, kdy dvě planety mají stejnou rektascenzi a tento význam používáme i v našem článku. Taková blízká setkání jasných planet nejsou úplně nejčastější. Zde je výběr některých (zdroj):

DatumPlanetyÚhlová vzdálenostElongace
15.3.2012Venuše a Jupiter45°
17.8.2012Saturn a Mars60°
27.11.2012Venuše a Saturn0,5°30°
20.6.2013Venuše a Merkur22°
18.8.2014Venuše a Jupiter0,2°18°
21.2.2015Venuše a Mars0,5°28°
1.7.2015Venuše a Jupiter0,4°42°

Co si přát závěrem? Pěkné počasí a pěkné záběry v našem redakčním mailu: info@astro.cz.
Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM. Autorům došlých fotografií děkujeme!




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »