Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Bude mít Japonsko pilotovanou kosmickou loď?

Bude mít Japonsko pilotovanou kosmickou loď?

Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabiny
Úprava japonské zásobovací lodi HTV - doplnění návratové kabiny
Japonská kosmická agentura je velmi iniciativní v oblasti zajištění realizace vlastní pilotované kosmonautiky. Navrhuje modifikaci doposud používané nákladní lodi určené k zásobování Mezinárodní kosmické stanice ISS na pilotovanou kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na oběžnou dráhu, a to zhruba do roku 2025.

Jestliže bude tento návrh schválen japonskou vládou, vývoj kosmické lodi by mohl následovat v postupných krocích. Japonsko již demonstrovalo kvality své zásobovací lodi HTV (H-2 Transfer Vehicle), která může dopravovat náklad a experimenty na palubu kosmické stanice. Její další varianta může být zdokonalena tak, že bude opatřena návratovou sekcí, která by mohla přistávat na Zemi a dopravovat náklad z kosmické stanice zpět na zemský povrch.

Japonská kosmická agentura JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) plánuje do konce roku 2016 vypuštění sedmi zásobovacích lodí HTV s nákladem ke kosmické stanici. Dvě zásobovací lodě své lety již úspěšně absolvovaly v letech 2009 a 2011, pět dalších bude vypuštěno v příštích 5 letech (jeden start ročně). Start nejbližší zásobovací lodě HTV-3 (Kounotori-3) je zatím naplánován na polovinu roku 2012.

Vedení kosmické agentury JAXA veřejně vyhlásilo HTV jako základ pro pilotovanou kosmickou loď, která bude schopna dopravit japonské kosmonauty na oběžnou dráhu kolem Země do roku 2025. Avšak tento záměr vyžaduje souhlas japonských zákonodárců a podporu financování vládní agentury JAXA. Současné finanční prostředky Japonska jdou přednostně na odstranění škod po zemětřesení a vlnách tsunami z března 2011, což se projevilo i v rozpočtu organizace JAXA.

Keiji Tachikawa, ředitel organizace JAXA prohlásil, že vývoj návratové kosmické lodi pro pilotované lety na základě HTV by byl dalším technologickým krokem potřebným k vytvoření japonského pilotovaného kosmického programu a vlastní kosmické lodi.

Jeden z návrhů japonské pilotované kosmické lodi
Jeden z návrhů japonské pilotované kosmické lodi
"Jestliže můžeme HTV překonstruovat pro zajištění přepravy nákladu z vesmíru na Zemi, předpokládáme, že budeme schopni ji přepracovat i pro pilotované lety," říká Keiji Tachikawa. "Avšak rozhodnutí, zda ano či ne, závisí na japonské vládě. Než se vydáme tímto směrem, musí nám k tomu dát japonské vedení zelenou."

Japonská kosmonautika nyní směřuje k finančnímu roku 2017, který končí v březnu 2018, kdy by se měl uskutečnit první let zásobovací lodi HTV-R, vybavené hermetizovanou návratovou kabinou pro přepravu nákladu. Při každém letu bude schopna dopravit z kosmické stanice zpět na Zemi náklad o hmotnosti asi 1600 kg.

Prodloužení životnosti stanice ISS do roku 2020 (možná až do roku 2028) bude vyžadovat mnohem více provozních prostředků od zúčastněných států. Japonsko plánuje pokračování nejen v zásobování stanice pomocí nákladní lodi HTV, ale i v přepravě nákladu z ISS na Zemi.

Zásobovací loď HTV je zatím likvidována i s odpadem na palubě po oddělení od kosmické stanice ISS navedením na kontrolovaný zánik v atmosféře v oblasti nad Pacifikem.

JAXA předpokládá, že návratová kabina tvaru vztlakového tělesa v programu HTV-R umožní přesné přistání na padácích na vodní hladině ve vybraných oblastech oceánu.

Jestliže se Japonsko rozhodne provozovat pilotovanou kosmonautiku, technici a konstruktéři budou muset rovněž upravit používanou nosnou raketu H-2B pro starty v rámci pilotovaných letů nebo vyvinout novou nosnou raketu. Technici již prověřují spolehlivost zdokonaleného vodíkového motoru LE-7A, používaného na raketě H-2B. Raketa pro lety s posádkou bude také opatřena záchranným systémem, který bude nutno vyvinout.

Zdroj: www.spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »