logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Nebeské žíly
ČAM Červen 2013
Česká astrofotografie měsíce
Aktivní oblast 2082
Maxim Usatov
Aktivní oblast 2082 Foto: Maxim Usatov
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Venuše září ráno nízko nad východním obzorem jako Jitřenka. Mars je vidět v Panně do půlnoci. Saturn je vidět skoro celou noc ve Vahách, zapadá před ránem.
-- o O o --
Optické úkazy v atmosféře Mapa oblohy
Družice
16. vesmírný týden 2012 2012.04.16 06:00

Mapa oblohy 18. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4.

Měsíc bude v sobotu v novu. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Stanice ISS přelétá večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. dubna ve 22:00 SELČ.

Konjunkce Jupiteru a Měsíce 22. dubna 2012. Zdroj: StellariumObloha:

Měsíc bude v sobotu v novu a v neděli se vyhoupne ze sluneční záře v podobě tenkého srpku nedaleko Jupiteru. Úhlově je bude dělit vzdálenost lehce nad 1,5 stupně, takže půjde o pěkné seskupení někdy kolem 20:45.

Planety:

Venuše (-4,5 mag) stále prochází souhvězdím Býka a je viditelná až do tmy nad západním obzorem. Fáze Venuše už připomíná ubývající Měsíc ve čtvrti a kotouček už dosahuje velikosti 32 úhlových vteřin.
Mars (-0,3 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva asi 4,5° vlevo od hvězdy Regulus. Na zmenšujícím se kotoučku (necelých 11") lze stále pozorovat malou severní polární čepičku a větší albedové útvary.
Saturn (0,3 mag) v souhvězdí Panny je pěkně viditelný už po 22. hodině, ale kulminuje nad jihem ve výšce 30° až před jednou hodinou po půlnoci. Opozice se Sluncem nastala v neděli večer. Díky tomu jsou prstence nyní jasnější. Pokud se podaří podmínky, lze pozorovat pěkně rozevřené prstence a na fotografiích zachytit detaily v atmosféře. Např. na severní polokouli je viditelný nazelenalý pruh. Ještě větší detaily zachytil Christopher Go z Filipín. Na snímku má i elektrostatickou bouři zachycenou také sondou Cassini, obíhající nyní kolem planety.

Aktivita Slunce je opět o něco vyšší. Mohou za to nové oblasti se skvrnami, které se objevily na viditelné části slunečního disku. Další vývoj slunečních skvrn sledujte na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS nastávají večer. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 20. dubna ve 14:50 SELČ by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-15M k Mezinárodní vesmírné stanici.
     
  • ESA ztratila kontakt s družicí ENVISAT. Tato kosmická observatoř ESA patří mezi ty nejúspěšnější projekty. Přesluhovala, ale i díky tomu shromáždila množství dat o Zemi, se zaměřením na klimatické změny. ESA doufala, že s ní udrží spojení alespoň do příštího roku, kdy se chystá vypustit družice Sentinel, které by pokračovaly ve výzkumu klimatu se zaměřením na ochranu obyvatelstva.
     
  • NASA chystá přesun raketoplánu Discovery na hřbetu speciálního letounu Boeing 747 z Floridy do Washingtonu. Můžete si prohlédnout galerii, co takový letoun obnáší.
     
  • Jak bylo hojně citováno v médiích, severokorejská raketa selhala a nedosáhla oběžné dráhy, jak bylo plánováno.
     
  • Do kosmu to sice nevyletělo, ale snímky se pohledům z kosmu podobají. Tak bychom mohli komentovat úspěšný let slovenské amatérské balónové sondy JULO2 do výšky 33,4 kilometru. Gratulujeme na Slovensko a přejeme další úspěchy týmu skCube.
     

Výročí

  • 16. dubna 1682 (330 let) se narodil anglický matematik a fyzik John Hadley. S astronomií ho pro současníka nejspíš váže pojem Rima Hadley, což je místo přistání mise Apollo 15 na povrchu Měsíce. Hadley však přinesl technické vynálezy, které měly hlubší dopad. Zkonstruoval například dalekohled Newtonova typu s parabolickým zrcadlem a je znám také jako vynálezce oktantu, kterým se měří výška Slunce nebo hvězd nad obzorem. Byl to předchůdce sextantu, který se používal v námořní navigaci a dodnes se s ním lze mezi nadšenci setkat. Hadley však nebyl první, kdo s myšlenkou tohoto přístroje přišel. Tu připisujeme Isaacu Newtonovi. Ten svůj poznatek sice sdělil příteli Halleyovi, ale narozdíl od fyzikálních zákonů, Halley jeho nápad včas nepublikoval.
     
  • 16. dubna 1972 (40 let) odstartovala na Měsíc posádka lodi Apollo 16. John Young a Charles Duke poté 21. dubna přistáli na povrchu Měsíce v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes. Mezitím Thomas Mattingly obíhal ve velitelské sekci kolem Měsíce.
     
  • 17. dubna 1967 (45 let) odstartoval k Měsíci Surveyor 3. Sonda měla za úkol na Měsíci měkce přistát. Je známa hlavně tím, že ji o dva roky později navštívila posádka lodi Apollo 12.
     
  • 19. dubna 1892 (120 let) se narodil ruský astronom Grigorij Abramovič Šajn. Jeho jméno je zmiňováno v souvislosti s objevem rotace hvězd, na němž se podílel s Otto Struvem. Zabýval se také fyzikou plynných mlhovin, objevil několik asteroidů a jednu kometu. Jméno Shayn se vyskytuje ještě u jedné komety, tu ale objevila jeho žena, také astronomka.
     
  • 19. dubna 1982 (30 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Proton orbitální stanice Saljut 7. Poslední stanice tohoto typu před známým Mirem byla na oběžné dráze až do roku 1991. U stanice se vystřídalo 10 pilotovaných a 14 nepilotovaných lodí. Posádka Sojuzu T-15 přiletěla na Saljut 7 v květnu 1986 ze stanice Mir a odvezla odsud některé vybavení zpět na stanici Mir. Zánik Saljutu 7 zařídil Kosmos 1686, který s ní sestoupil do hustých vrstev atmosféry 8. února 1991. Zbytky dopadly na území Argentiny.
     

Výhled na příští týden:

  • Ranger 4
  • Sojuz 1: Vladimír Michajlovič Komarov
  • Johan Zöllner
  • Valerij Vladimírovič Poljakov
  • Jan Hendrik Oort
  • Kosmos 4

Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

b/a_blankENVISAT
  Gembec Martin   Zobrazeno: 4006x   Tisk
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
AstroTábor 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Pořad Hlubinami vesmíru s prof. Zdeňkem Stuchlíkem: 2. díl o počátcích vesmíru a gravitaci můžete sledovat na TV Noe v sobotu 2. srpna od 20 hod.
07.31 08:34 Nezařazeno J. Suchánek

Poslední evropská loď: Dnes v noci (v 01:47 SELČ) odstartovala na raketě Ariane 5 z evropského kosmodromu v Jižní Americe pátá a historicky poslední zásobovací loď ATV s více než 7 tunami jídla, vědeckého nákladu, náhradních dílů, paliva, vzduchu a vody. K ruské části stanice ISS se má připojit 12. srpna a pobýt zde asi půl roku.
Video ze startu je na stránkách NASA.
07.30 14:19 Kosmo V. Straka

3D modely NASA: NASA rozšířila katalog 3D modelů o stl soubory pro 3D tiskárny. Nabídka se postupně rozšiřuje, nyní obsahuje modely několika sond (Voyager, Cassini...); asteridů (Eros, Itokawa), kráteru na Marsu a další. Nezapomeňte nám poslat snímek Vašeho tisku
07.28 13:40 Nezařazeno K. Mokrý

Jak velký je solární systém?: Můžete zjistit v interaktivní hře na webu BBC (anglicky). Snadno tak např. zjistíte kde končí atmosféra a začíná vesmír.
07.27 13:13 Nezařazeno K. Mokrý

Rosetta čím dál blíže ...: Sonda Rosetta včera úspěšně provedla další větší zážeh (brzdící), který upraví její kurs směrem ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. Větší manévry na cestě zůstávají už jen dva, 3. srpna a pak ještě v den příletu k cíli, šestého srpna.
Nové snímky komety a 3D model její rotace (kometa má periodu 12,4 hodiny) najdete na webu ESA.
07.24 19:15 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce