logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Sršení skupiny slunečních skvrn AR 2192
ČAM Září 2014
Česká astrofotografie měsíce
Uran a jeho měsíce
Karla Sandlera
Uran a jeho měsíce Foto: Karel Sandler
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Zásobování kosmické stanice ve třech dějstvích 2012.04.24 07:00

Odlet lodi Progress jak jej zachytila posádka stanice. Foto: NASAI přes přesun raketoplánů do muzeí a učebnic dějepisu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) stále létá spektrum ruských, japonských, evropských a brzy snad i amerických komerčních lodí. Vůbec nejčastějším návštěvníkem ISS je malá ruská bezpilotní zásobovací loď Progress, jejíž exemplářů k orbitálnímu komplexu ročně startuje asi pět. Dvě takovéto, jako samozřejmost často opomíjené lodě, se u stanice vystřídaly koncem minulého týdne. Takovýto klasický zásobovací proces z ruské strany v zásadě můžeme shrnout do tří dějství.

Dějství I. - Rozloučení se starým přítelem

Loď Progress je vlastně speciální nepilotovanou verzí klasického Sojuzu, upravenou k pojmutí skoro tří tun nákladu pro provoz kosmické stanice, premiéru si Progress odbyl roku 1978 v rámci letu k sovětské stanici Saljut 6.

Scénář mise je vždy stejný: Progress startuje z kosmodromu Bajkonur, automaticky se připojuje k orbitální stanici, kde zůstane několik měsíců. Mezitím z něj posádka stanice vyloží užitečný náklad a naplní ho odpadem. Připojený Progress také svými motory může korigovat dráhu stanice. A den před startem nového Progressu tradičně přichází chvíle pro posádku stanice rozloučit se s tím starým. Toto absolvovala 30. expedice na ISS ve čtvrtek 19. dubna.

Oddělení staré lodi Progress od kosmické stanice se děje den před startem nového exempláře, kdyby se totiž oddělení nepovedlo a starý Progress musel u stanice ještě nějakou dobu zůstat (viz o den odložené přistání lodi Sojuz TMA-18 v září 2010 kvůli problémům se stykovacím uzlem), nově vypuštěná loď by zase musela sama kroužit po orbitě a mohlo by dojít např. ke zkažení vědeckých vzorků na palubě, jelikož Progress nemá tak výkonné chladničky jako kosmická stanice nebo pozemní středisko.

Více obecného čtení o lodích Progress naleznete ve starším článku.

Odlet lodi Progress jak jej zachytila posádka stanice. Foto: NASALoď Progress M-14M byla připojená k ISS od 29. ledna, ve čtvrtek 19. dubna přišel čas dát jí sbohem. Ve 13:00 SELČ byly deaktivovány motory stanice, aby při separaci lodě stanice neudělala nějaký nečekaný, byť dobře myšlený pohyb v rámci udržení orientace v prostoru, a nedošlo např. ke kolizi s lodí, ve 13:01 vyslalo řídící středisko povel k otevření západek stykovacího uzlu modulu Pirs. Tento proces trvá tři minuty, ve 13:04 byl korunován uvolněním pružin a fyzickou separací lodě od stanice. Za další tři minuty Progress provedl 15sekundový separační zážeh, jež urychlil jeho odlet. Byl to zároveň první ze série manévrů pro přesun do bodu asi 3000 km za ISS, kde loď bude testovat schopnosti pozemních ruských radarových stanic sledovat tělesa na oběžné dráze. Posléze, v sobotu 28. dubna, bude loď navedena do hustých vrstev zemské atmosféry nad Pacifik, kde zanikne spolu s nákladem odpadu z ISS na své palubě.

Krátce po odletu lodi od stanice hlásil kosmonaut Oleg Kononěnko řídícímu středisku, že pořídil na rozloučenou z paluby ISS velmi pěkné fotografie odlétající, přes 7 metrů dlouhé a skoro 3 metry široké lodě.

Odlet Progressu M-14M od ISS


Dějství II. - Start nástupce

Předstartovní příprava lodě Progress M-15M proběhla bez problémů, na jejím konci, v pátek 20. dubna, stála na rampě startovacího komplexu 31 kosmodromu Bajkonur, na stejné rampě, ze které kdysi vzlétl Jurij Gagarin (podle slov komentátora v řídícím středisku v Houstonu roku 1981 - kolik to vody na mlýny konspirátorů), raketa Sojuz-U s onou lodí na vrcholku pod aerodynamickým krytem, natankovaná a připravená letět. Obloha byla polojasná, vítr téměř žádný, teplota vzduchu 30 °C, zkrátka ideální podmínky.

Schéma startovních operací Progressu. Foto: TV NASAStart lodi Progress M-15M (ISS 47) se uskutečnil dle plánu ve 14:50:24 SELČ, v 18:50:24 místního času v Kazachstánu. Raketa po opuštění rampy nabrala severovýchodní směr a za necelých devět minut, po naprosto hladkém chodu rakety, se Progress ocitl sám na výchozí dráze ve výšce 256,62 kilometrů v apogeu a 193,68 kilometrů v perigeu, se sklonem 51,6 stupně k rovníku, a mohl vysunout své komunikační antény a solární panely a pozdravit řídící středisko v Koroljovu u Moskvy, které právě přebralo z Bajkonuru řízení jeho mise.

Ještě týž den a den poté jej čekalo pět zásadních manévrů (zážehů za účelem zrychlení) pro přílet k ISS. Na své skromné palubě nesl celkem 2,8 tun nákladu pro posádku ISS (jmenovitě 902 kg paliva pro motory stanice, 50 kg kyslíku a vzduchu, 420 kg vody a 1226 kg "suchého" nákladu typu náhradní díly, zásoby a vědecké potřeby).

Start Progressu M-15M z Bajkonuru


Dějství III. a závěrečné - přílet ke stanici

47. Progress se ke stanici ISS dopracoval po více než dvou dnech samostatného letu v neděli 22. dubna (v Den Země 2012) po 16. hodině našeho času. Poměrně velká rychlost, jakou se loď k ještě vzdálené stanici přibližovala, se postupně snižovala, na záběrech z ISS Progress vypadal ještě jako zanedbatelná tečka na podkladu bílých oblak Země. Když byl ještě více než 300 metrů od svého cíle, zahájil zároveň s dalším přibližováním oblet části stanice, ten začal asi dvacet minut před spojením se stanicí, trval cca 5 minut a měl za cíl přesné zarovnání lodě se stykovacím uzlem modulu Pirs na spodní části centrálního modulu Zvezda ruského segmentu stanice. Na konci obletu se Progress malinko pootočil, aby i jeho solární články byly ve správné orientaci.

Pohled z technické kamery blížícího se Progressu. Dobře jsou patrné zaměřovací kříže na povrchu stanice a na záběru kamery, které by za ideálních podmínek měly být překryté. Foto: TV NASAProgress vůči stanici zastavil a řídící středisko zhodnocovalo jeho polohu vzhledem ke stykovacímu uzlu, než povolí připojení ke stanici, od které loď dělilo ještě přes 200 metrů. Pod komplexem zatím klidně ubíhala saharská poušť, díky jejímž barvám Země připomínala spíš Mars. V modulu Zvezda uvnitř stanice ISS napjatě běh událostí sledovali ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Anton Škaplerov, připravení pomocí konzole TORU na dálku převzít řízení Progressu, kdyby selhala automatika a naváděcí systém Kurs, pracující na principu odrážení a znovuzachycování signálů Progressu od stanice, což poskytuje jeho počítačům údaje o vzájemné vzdálenosti a rychlosti.

Než bys řekl "švec" (asi po minutě), ruští letoví kontroloři usoudili, že jsou s polohou Progressu vůči stanici spokojení a povolili spojení obou plavidel. V 16:28 SELČ se Progress dal opět do pohybu směrem k modulu Pirs. V závěrečných chvílích činila rychlost jeho přibližování ke stykovacímu uzlu jen asi decimetr za vteřinu.

45 metrů od stykovacího uzlu byl aktivován stykovací mechanismus lodi Progress. Připomíná vysunutý úzký váleček se zpětnou zarážkou na konci, kterým se loď musí trefit do otvoru ve stanici (napadá mne jedno velmi trefné přirovnání, bohužel si nejsem jist, zda jsou všichni čtenáři starší 18 let). Kontakt a zachycení lodi stykovacím uzlem byl potvrzen v 16:39 SELČ, o minutu dříve oproti plánu, když se stanice pohybovala asi 401 kilometrů nad severní Čínou. Několik minut se poté čekalo, až odezní poslední samovolné pohyby mezi lodí a stanicí, poté do sebe Progress zasunul stykovací sondu, čímž dosáhl pevného kontaktu s ISS, a došlo k uzavření zámků stykovacího uzlu. Vše dopadlo perfektně.

Přílet a připojení Progressu M-15M k ISS. Všechna obsažená videa pocházejí z kanálu NASA na Youtube.com

Po asi třech hodinách zkoušek hermetičnosti spojení plavidel, kolem 19:30 SELČ, kosmonauté otevřeli poklop do lodi.

Progress M-15M zůstane ukotvený ke stanici ISS do konce července, poslední den tohoto letního měsíce je totiž v plánu start jeho nástupce. Současná mise nové lodi Progress je druhá z pěti letos plánovaných, další starty nás čekají v červenci, listopadu a prosinci.


Schéma současného obsazení portů ISS zásobovacími loděmi. Foto: TV NASANa stanici ISS bude v dohledné době vůbec živo. V pátek 27. dubna se má vrátit na Zemi loď Sojuz TMA-22 s kosmonauty Antonem Škaplerovem, Anatolijem Ivanišinem (oba z Ruska) a Danielem Burbankem (USA), což na stanici zanechá jen tři členy nové Expedice 31 (Oleg Kononěnko z Ruska, Donald Pettit z USA a André Kuipers z Nizozemí). V pondělí 30. dubna má odstartovat druhý exemplář komerční lodě Dragon americké společnosti SpaceX s asi 500 kilogramy nákladu na palubě a 3. května se stát první soukromou lodí, která se připojí k ISS (SpaceX i NASA ale připouštějí velké množství zbývajících příprav na misi, tudíž je zde pravděpodobnost odkladu).

15. května má být z Bajkonuru vypuštěna loď Sojuz TMA-04M s třemi novými kosmonauty pro dlouhodobou posádku ISS. Výhledově 21. července se k orbitální stanici má vydat japonská loď HTV-3.

Zdroje:

  Straka Vít   Zobrazeno: 3385x   Tisk
Noc Vědců 2014
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Planetárium: Jak se vyrovnává lidská psychika s pobytem v kosmu a jaká rizika hrozí lidem cestou na Mars, prozradí popularizátor medicíny a kosmonautiky Pavel Boháček.
Stránky, Zvukový archiv
10.22 22:21 Nezařazeno K. Mokrý

Meteor: Kometa těsně mine Mars: 19. října budeme díky sondám svědky jedinečné události u Marsu. Poslechněte si Ivo MíčkaMeteor 11. října od 8:05. Archiv pořadu.
10.10 16:22 Astro redakce

Žně objevů 2013 s dr. Jiřím Grygarem: V archivu TV Noe si můžete prohlédnout oba díly, 1. díl a 2. díl
10.08 20:07 Astro J. Suchánek

Astronomie nezná hranice: Hvězdárna Valašské Meziříčí ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině pořádá ve dnech 10. a 11. října 2014 netradiční putovní seminář s názvem Astronomie nezná hranice. Podrobnější informace jsou k dispozici na www.branadovesmiru.eu.
09.28 16:11 Nezařazeno F. Martinek

Ranní zvířetníkové světlo:

V těchto dnech je ideální šance na spatření ranního kužele zvířetníkového světla. Ideální místo k pozorování je mimo města, nebo alespoň směrem, kde na východ žádná města nejsou. Názorně je tento bělavý šikmý kužel světla vidět na pěkné panoramatické fotografii Viléma Heblíka z Krouny.

09.27 14:46 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce