Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
Prstencové zatmění Slunce.
Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
V noci 20./21. května, tedy z neděle na pondělí, proběhne v severní polovině Tichomoří viditelné prstencové zatmění Slunce. Pás annularity si "střihne" východní čínské pobřeží, velkou část Japonska včetně lidnatého Tokia a po přesunu přes oceán skončí na západní polovině USA. Asijská populace si jej užije v ranních hodinách, Američané naopak večer před západem Slunce. Vy se na úkaz budete moci podívat aspoň přes internet…

Prstýnky Slunce ve stínech stromů při prstencovém zatmění v roce 2005. Autor: Davide Andreani
Prstýnky Slunce ve stínech stromů při prstencovém zatmění v roce 2005.
Autor: Davide Andreani
Prstencové zatmění Slunce vzniká, když se Měsíc ve fázi novu postaví mezi Zemi a Slunce a zároveň leží na své dráze poblíž odzemí. Úhlově menší Měsíc tak nezakryje sluneční kotouč celý a pozorovatel nacházející se poblíž středu měsíčního stínu na Zemi vidí, že temný měsíční disk obklopuje oslnivá část sluneční fotosféry. V anglicky mluvících zemích se tedy často setkáváme s přídomkem "ring of fire" (tedy ohnivý prstenec). Oproti úplnému zatmění Slunce není očima vidět žádná další vrstva sluneční atmosféry jako chromosféra nebo koróna. Na pozorování úkazu musí být pozorovatelé vybaveni bezpečnými filtry i při jeho maximální fázi. Krásné jevy se odehrávají zejména pod stromy, kde ve skulinkách mezi jejich listím pronikají obrazy slunečního kroužku a vytváří neobvyklou hru světla a stínu.

Zatmění začíná v jihovýchodní Číně nedaleko hranice s Vietnamem po půlnoci našeho času, tedy v pondělí 21. května ráno. Dále se přesouvá přes Hong Kong a Taiwan do Japonska, kde jej v dopoledních hodinách spatří ve výšce asi 35° nad obzorem i obyvatelé Tokia. Zatmění tam bude trvat okolo 5 minut. Jakmile měsíční stín opustí japonské ostrovy, octne se ve velké délce trasy pouze v severním Pacifiku. Velmi výrazného částečného zatmění se dočkají na Aljašce a Aleutských ostrovech. Kolem 3:30 našeho času se stane jev svátkem všech nedočkavých nadšenců v širé oblasti západní a jihozápadní poloviny USA, kde se tohoto jedinečného jevu budou moci nabažit ve večerních hodinách. Čekali tam na něj přibližně 18 let. Za západu Slunce se prstýnek ukáže nad severozápadem Texasu, kde pás annularity ve 3:36 končí. Měsíc při maximální fázi zakryje 94,4 procenta slunečního disku. Úkaz je prvním ze tří výjimečných jevů jdoucích za sebou - 4. června nastane částečné zatmění Měsíce a 6. června pak přechod Venuše přes Slunce. Posledního úkazu, ze všech tří nejvzácnějšího, se v jeho závěrečné třetině dočkáme i u nás.

Vydržte a sledujte online na internetu

Pokud byste chtěli úkaz sledovat v přímém přenosu, můžete se z předchozích řádků dovtípit, že si na to budete muset přivstat, nebo spíše jít spát později. Webcasty poběží mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Odkazy níže vás navedou na některé ohlášené webcasty, které se budou v době úkazu konat a které by vám měly zprostředkovat alespoň kusý zážitek. Už tedy jen zbývá na některý z odkazů kliknout a doufat, že v lokacích přenosu popřeje počasí a nevyskytne se nějaká technická závada... Pokud byste snad webcast nestihli, v průběhu pondělního dopoledne a večera se internet rozhodně začne plnit překrásnými snímky jevu a patrně se objeví i nějaká zmínka v odpoledních či večerních zprávách.


Animace průběhu zatmění v USA (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v USA (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Jedno ze dvou zatmění

Toto prstencové zatmění Slunce je prvním ze dvou slunečních zatmění v tomto roce. Druhé se uskuteční za půl roku - ráno 14. listopadu 2012 australského času (večer 13. listopadu našeho času) v severních poloostrovech exotické Austrálie. Půjde o zatmění úplné o délce asi 2 minut z východního pobřeží Queenslandu, kam také míří drtivá většina vědeckých expedic, nadšenců a veřejných zájezdů. Zatmění budou pozorovat nejčastěji v oblasti kolem města Cairns. Více o zatmění i některých veřejných expedicích najdete na speciální stránce úkazu.

Kdy další prstencové?

Prstencová zatmění Slunce jsou přibližně stejně častá jako úplná. Další nastane 9. května příštího roku a vychutnají si jej rovněž Australané. Do Evropy se "prstýnek" nasune až 26. ledna 2028, kdy jej za západu Slunce budou moci lidé spatřit zejména z Portugalska a také jižního Španělska. V České republice prstencové zatmění spatří spíš až naše děti. To nejbližší se odehraje ráno 13. července 2075 a pás annularity se posune přes Rakousko a Slovensko, přičemž naše území projde jen okrajově v oblasti podél hranic mezi Břeclaví a Jablunkovem. Větší území ČR pak zasáhne pás 23. července 2093. Ve čtvrtečních odpoledních hodinách toho dne zahlédnou Češi "ohnivý prsten" ze severovýchodní poloviny našeho území a například takové Slezské Pavlovice budou jen několik desítek kilometrů od centrální linie zatmění.

Související a dále doporučujeme:
[1] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[2] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[3] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)
[4] Pro fajnšmekry: Asii a USA ohromí na konci jara 2012 tři výjimečné úkazy (Petr Horálek)
[5] Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »