Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nové družice k výzkumu radiačních pásů Země

Nové družice k výzkumu radiačních pásů Země

Logo projektu Radiation Belt Storm Probes
Logo projektu Radiation Belt Storm Probes
Na 30. 8. 2012 je naplánováno vypuštění dvojice amerických družic s názvem Radiation Belt Storm Probes (RBSP) na oběžnou dráhu kolem Země. Start se uskuteční pomocí nosné rakety Atlas 5 v rámci programu NASA pojmenovaného Living With a Star (Život s hvězdou).

Cílem programu je výzkum základních procesů, které působí napříč celou Sluneční soustavou - především těch, které umožňují vznik nebezpečného kosmického počasí ovlivňujícího prostor v blízkosti Země, a výzkum jevů, které nám umožní lépe poznat dění v naší planetární soustavě.

Hlavní vědecké cíle výzkumu jsou následující:

- odhalení procesů, které samostatně nebo v kombinaci s jinými vlivy urychlují a přemísťují elektrony a ionty uvnitř radiačních pásů, a zjištění, za jakých podmínek se tak děje
- pochopení a kvantitativní určení úbytku elektronů a protonů v radiačních pásech Země
- určení vzájemné rovnováhy mezi procesy, které vedou k urychlování elektronů a které způsobují jejich únik
- pochopení procesů, jak jsou radiační pásy ovlivňovány geomagnetickými bouřemi a podobnými jevy

Dvojice družic RBSP prolétává radiačními pásy Země
Dvojice družic RBSP prolétává radiačními pásy Země
Od navedení na oběžnou dráhu budou družice studovat prostředí radiačních pásů, kde můžeme očekávat hlavní aktivity kosmického počasí, a to ve spolupráci s dalšími (i dříve vypuštěnými) družicemi. Dvě nové družice RBSP budou měřit elektricky nabité částice, magnetická a elektrická pole, která vyplňují prostor v okolí Země. Družice RBSP budou provádět stejná měření, přičemž poletí za sebou po identické dráze, což pomůže vědcům pochopit, jak se radiační pásy Země mění v prostoru a čase.

Dvojice družic RBSP byla zkonstruována k tomu, aby operovala v srdci neviditelných radiačních pásů Země pojmenovaných podle svého objevitele Van Allenovy radiační pásy (objevil je v roce 1958 James A. Van Allen). Jejich existenci znovu potvrdily americké i sovětské družice či sondy. Vnitřní radiační pás se nachází ve vzdálenosti zhruba 6 500 km nad horními vrstvami atmosféry Země, vnější radiační pás se rozkládá ve vzdálenosti 13 000 až 42 000 km nad zemským povrchem.

Vědecké přístroje na palubě družice RBSP
Vědecké přístroje na palubě družice RBSP
Uveďme si některá základní fakta k projektu družic RBSP:

Oběžná dráha - družice se budou pohybovat po téměř identických, velmi protáhlých eliptických drahách kolem Země. Perigeum jejich drah se bude nacházet ve vzdálenosti 500 a 675 km od zemského povrchu, v nejvzdálenějším bodě své dráhy se budou od Země vzdalovat na 30 050 a 31 250 km. Vůči zemskému rovníku budou jejich dráhy skloněny o 10°.

Oběžná doba - obě družice vykonají jeden oběh přibližně za 9 hodin.

Stabilizace družic - družice budou fungovat nezávisle jedna na druhé, jejich polohy v prostoru budou zajišťovány pomalou rotací rychlostí 5 otáček za minutu.

Životnost - minimální plánovaná životnost je 2 roky, předpokládá se prodloužení mise.

Hmotnost - startovní hmotnost družice A: 647,6 kg; startovní hmotnost družice B: 666,6 kg (vědecká aparatura obou družic je však identická).

Zdroj energie - elektrickou energii budou dodávat sluneční články rozmístěné na 4 panelech o celkové ploše 3,2 metry čtvereční. Při letu ve stínu budou energii dodávat palubní baterie.

Přístrojové vybavení - každá z družic nese na své palubě 5 identických vědeckých experimentů (pro realizaci některých z nich bude sloužit více přístrojů): The Energetic Particle, Composition, and Thermal Plasma Suite (ECT), the Electric and Magnetic Field Instrument Suite and Integrated Science (EMFISIS), the Electric Field and Waves Suite (EFW), the Radiation Belt Storm Probes Ion Composition Experiment (RBSPICE) a the Relativistic Proton Spectrometer (RPS).

Zdroj: www.nasa.gov a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Země, Radiation Belt Storm Probes


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »