Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad 2012

Vesmírná videa: listopad 2012

Leonida 2012 - bolid - na celooblohovce. Autor: Stéphane Vetter
Leonida 2012 - bolid - na celooblohovce.
Autor: Stéphane Vetter
Listopadové dění se neslo především v duchu zajímavého úplného zatmění Slunce v Austrálii, připoměly se také meteorické roje. V kosmonautice jsme se opět mohli podívat na Mezinárodní vesmírnou stanici a na závěr měsíce se hodně spekulovalo také o objevech Curiosity na Marsu. Trochu v pozadí pak zůstalo padesáté výročí Evropské jižní observatoře.

Úplné zatmění Slunce

14. listopadu 2012 bylo mnoho pozorovatelů na severovýchodě Austrálie opět uchváceno nádherným přírodním úkazem. Tentokrát bylo vše okořeněno faktem, že Slunce bylo blíže obzoru a bohužel pro mnohé na pobřeží také tím, že třeba zatmělé Slunce vůbec neviděli. Ne kvůli Měsíci, nýbrž oblačnosti, která zhatila i plány české vědecké expedice vedené panem Druckmüllerem. Jiní měli štěstí, protože třeba stáli v tom srpávném kousku pobřeží, nebo popojeli za jasnou oblohou více na západ. Proto se můžeme kochat pěknými fotografiemi a také zajímavými videoanimacemi z krajiny při zatmění.

Leonida 2012

Velice pěkné time-lapse video z letošních Leonid se povedlo Stephane Vetterovi. Pomocí Nikonu D3 a 8 mm objektivu Sigma se mu podařilo pořídit 610 působivých snímků, na kterých je k vidění celá řada nádherných věcí. V první řadě je to velmi jasná Leonida, která přeťala někdy v první polovině noci celou oblohu. Tehdy byl totiž radiant, tedy souhvězdí Lva, odkud zdánlivě meteory vylétají, ještě velmi nízko nad obzorem. Proto je stopa meteoru tak dlouhá. To ale není vše. Na videu můžeme obdivovat také jevy zvířetníkového světla a nad ránem přelet Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Prohlídka vesmírné stanice

Přibližně každého půl roku se na stanici střídají posádky. Velitelka poslední mise, Sunita Williams, která 19. listopadu přistála na Zemi, pořídila zajímavou komentovanou prohlídku stanice před odletem. Video je sice komentováno anglicky, ale pokud tento jazyk ovládáte, je určitě zajímavé.

Celá mise Curiosity je zajímavá

Ano, přelomová je samotná mise vozítka Curiosity, která začala v srpnu na povrchu Marsu. Za necelý půlrok se vědcům povedlo zkontrolovat funkci všech přístrojů a ty přinesly i první zajímavé výsledky. Z hlediska široké veřejnosti asi ne tak zajímavé, ale z pohledu vědy určitě ještě neřekla Curiosity poslední slovo. Teprve řada opakovaných experimentů ale potvrdí, zda se na Marsu vůbec setkáme se složitými organickými molekulami nebo metanem. Video, které vidíte níže je úsměvnou verzí, kterak přiblížit význam a očekávání této mise. Snad se vám tento úmysl, podívat se na celou věc s trochou vtipu, bude líbit.

ESO 50 let

S výročím padesáti let od založení Evropské jižní observatoře začínají vycházet zajímavé videosestřihy na stránkách ESO. První z nich je věnován typické pozorovací noci chilských dalekohledů. Užijte si pěkné záběry nenarušené noční oblohy z pohodlí domova.

Mezi častá videa v našich přehledech patřily i záběry Země z ISS. Řadu pokusů o co nejlepší video najdete v klubu NASA na Vimeu.

Za zpoždění vydání se omlouvám, nebyly lidské zdroje. Děkuji za přízeň. Odkazy na videa pro vás připravuji ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění Slunce 2012, Curiosity, ISS, Leonidy 2012, ESO 50 let


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »