Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Není pravda, že NASA zcela ztratila zájem o Měsíc. Společně s informacemi o zvažované lunární základně se objevily i zprávy o tom, že americká kosmická agentura rovněž studuje projekt na zachycení malého asteroidu a jeho přemístění na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Vědci NASA společně s Keck Institute for Space Studies v Kalifornii potvrdili, že NASA přemýšlí o plánu konstrukce automatické sondy, která by zachytila malou planetku a umístila by ji na eliptickou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Finanční náklady na misi se odhadují na 2,6 miliardy dolarů – tedy nepatrně více, než činily náklady na pojízdnou laboratoř Curiosity, která nyní zkoumá planetu Mars. Start nové sondy by se mohl uskutečnit v roce 2020.

V současné době plány NASA v rámci letů s lidskou posádkou oficiálně zahrnují pouze vyslání nově vyvíjené kosmické lodi nazvané Orion na cestu kolem Měsíce. První bezpilotní let nové kosmické lodi by se mohl uskutečnit v roce 2017, první start s posádkou na palubě patrně v roce 2021.

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy vyhlásila, že chce rovněž vyslat astronauty k některé z tzv. blízkozemních planetek. Jedním z navrhovaných cílů, vybraných pro svoji vědeckou hodnotu a vzhledem k příznivému startovnímu oknu pro uskutečnění setkání, je planetka pojmenovaná 1999 AO10. Pilotovaný let by se mohl uskutečnit nejdříve v roce 2025. Mise trvající přibližně 1,5 roku by však vystavila astronauty dlouhodobému vlivu radiace za hranicemi ochrany zemským magnetickým polem. Posádka by rovněž byla mimo dosah jakékoliv záchrany v případě výskytu vážných problémů.

Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Rick Sternbach/KISS
Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Rick Sternbach/KISS
Doprava asteroidu na dráhu kolem Země v automatickém režimu místo realizace pilotovaného letu by byla přijatelnějším prvním krokem, jak uzavírají svoji zprávu vědci z Keck Institute. Objekt obíhající kolem Měsíce pak bude mnohem snadněji dosažitelný jak pro další výzkum pomocí automatických kosmických sond, tak i v rámci pilotovaných výprav.

Zachycení a přemístění

Tým vědců z Keck Institute předpokládá vypuštění kosmické sondy pomocí nosné rakety Atlas V a pomalé zvyšování její rychlosti funkcí iontového motoru. Následně se sonda přiblíží k cílové planetce – pravděpodobně k malému kusu skály o velikosti kolem 7 metrů. Po krátkém výzkumu sonda zachytí planetku do pružného vaku o rozměrech 10 x 15 metrů a zahájí cestu směrem k Měsíci. Kosmická výprava bude trvat asi 6 až 10 let od startu až po dopravu asteroidu na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Keck Institute for Space Studies
Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Keck Institute for Space Studies
„Projekt ještě vyžaduje doladění některých technických a vědeckých náležitostí,“ říká Louis Friedman, jeden z vedoucích představitelů Planetary Society. „Avšak považujeme jej za důležitou podporu kosmického výzkumu.“

NASA rovněž vyjádřila zájem o výpravu astronautů do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc. Z tohoto místa může studovat zachycenou planetku prostřednictvím dálkového průzkumu či dokonce uskutečnit přistání kosmonautů na jejím povrchu.

Zdroj: newscientist.com a phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc, Asteroid, NASA


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »