Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  NASA snížila na nulu pravděpodobnost srážky Země s velikým asteroidem v roce 2036
Vít Straka Vytisknout článek

NASA snížila na nulu pravděpodobnost srážky Země s velikým asteroidem v roce 2036

Asteroid Apophis Autor: NASA
Asteroid Apophis
Autor: NASA
Když američtí astronomové v roce 2004 objevili asteroid Apophis a provedli prvotní propočty jeho dráhy, zajisté je polil studený pot – výsledky ukázaly dva velmi blízké průlety kolem Země v letech 2029 a 2036, oba s možností srážky, Apophis je přitom těleso s nemalými parametry. Nebezpečí v roce 2029 se postupem času a dalším výzkumem podařilo vyloučit, Damoklův meč, datovaný sedm let poté, však nad Zemí zůstal viset. K jeho eliminaci upřesněním parametrů dráhy posloužil astronomům vzdálený průlet Apophisu kolem Země 9. ledna, tuto středu.

Apophis byl oficiálně objeven 19. června 2004 astronomy Royem Tuckerem, Davidem Tholenem a Fabriziem Bernardiem na Kitt Peak National Observatory ve státě Arizona. Pozornost médií a vědců na sebe rychle strhnul pravděpodobností srážky se Zemí v roce 2029, vyčíslenou na 2,7 procenta (1 ku 37), obecně neveliké číslo, ve vesmírných poměrech a ve srovnání s ostatními asteroidy však nezanedbatelné. Informace, získané později průzkumem starých snímků oblohy, dodaly vědcům dostatek jistoty k vyloučení dotyčné srážky se Zemí.

I tak ale půjde o zásadní událost, 13. dubna 2029 má Apophis minout zemský povrch o maximální vzdálenost pouhých asi 31 300 kilometrů, dle NASA to bude nejtěsnější průlet takto velkého asteroidu (NASA jeho průměr srovnává se třemi a půl fotbalovými hřišti, dle wikipedie jeho průměr činí konkrétně asi 325 metrů). Určitě si na průletu smlsnou astronomové, jasnost asteroidu má dosáhnout 3,4 jednotky magnitudy a zdánlivá rychlost na nebi bude asi 42 stupňů za hodinu.

I přes uklidnění nervů v souvislosti s rokem 2029 zůstávala skvrna na poli jistoty bezpečí Země při návratu Apophisu v roce 2036. A tu teprve nyní odstranili vědci z Jet Propulsion Laboratory, střediska NASA v kalifornské Pasadeně. Využili přitom nejnovější data z pozorování tělesa v letech 2011 a 2012 a zejména během času před jeho vzdáleným průletem kolem Země 9. ledna letošního roku, kdy se nám přiblížil na cca 14,5 milionu kilometrů.

Tříbarevný pohled na Apophis z orbitální observatoře Herschel Autor: ESA
Tříbarevný pohled na Apophis z orbitální observatoře Herschel
Autor: ESA
„Díky novým údajům, získaným observatořemi Magdalena Ridge (Nové Mexiko) a Pan-STARRS (Havaj) a nejnovějším datům z radaru Goldstone Solar System Radar jsme mohli efektivně vyloučit možnost srážky s Apophisem roku 2036,“ řekl Donald Yeomans, manažer výzkumu blízkozemních objektů v Jet Propulsion Laboratory. „Možnosti srážky jsou momentálně menší než jedna ku milionu, díky čemuž jsme si jisti, že můžeme vyloučit náraz asteroidu do Země v roce 2036,“ pokračuje Yeomans a neopomíná vědecký význam a atraktivitu objektu.

Milovníci blízkých průletů asteroidů kolem Země si však přijdou na své mnohem dříve – konkrétně 15. února, kdy má Zemi o pouhých asi 27 000 kilometrů minout 40metrový asteroid 2012 DA14. Těsné průlety takto malých těles však nastávají statisticky i vícekrát za rok, nepůjde tedy o velikou vzácnost. Apophis vyniká svou poměrně výraznou velikostí.

Díky zprovozňování nových teleskopů, modernizaci starších a zdokonalováním procesu výpočtů drah není astronomie blízkozemních objektů podle Yeomanse nikdy nudná.

Angličtiny znalí mohou navštívit webovou stránku Jet Propulsion Laboratory o asteroidech a blízkozemních objektech.

Zdroj:

NASA 10. 1. 2013

Apophis na wikipedii




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Blízkozemní planetka, Apophis


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »