Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na kosmickou scénu v USA vstupuje další soukromá firma, techniku nakoupila z Ruska
Vít Straka Vytisknout článek

Na kosmickou scénu v USA vstupuje další soukromá firma, techniku nakoupila z Ruska

Animace startu rakety Antares Autor: Orbital Sciences Corp.
Animace startu rakety Antares
Autor: Orbital Sciences Corp.
Legendární Dragon od SpaceX (který se má mimochodem už tento pátek opět vydat ke kosmické stanici) už na to brzy nebude sám. Ke stanici ISS začne již letos vypouštět zásobovací lodě z americké půdy další soukromá společnost: Orbital Sciences Corporation se sídlem ve Virginii. Pro svou loď Cygnus (Labuť) v současné době vyvíjí novou raketu Antares, jejíž první stupeň úspěšně odzkoušela půlminutovým zážehem v sobotu v noci. Antares bude poháněn motory, jež kdysi měly dostat sovětské kosmonauty na Měsíc.

Orbital Sciences Corp. (lidově nazývána prostě Orbital) tvoří spolu s kalifornskou SpaceX dvojici soukromých partnerů NASA, která s nimi v prosinci 2008 podepsala smlouvy o zásobování Mezinárodní kosmické stanice bezpilotními loděmi soukromého sektoru po ukončení provozu raketoplánů. Konkrétně firmě Orbital za budoucí služby NASA přislíbila 288 milionů dolarů na vývoj rakety Antares a nákladní lodě Cygnus a vůbec „demonstrační“ fázi služeb Orbital. Až se její kosmický program rozjede, má odlétat osm misí na ISS za 1,9 miliardy amerických dolarů. Zatímco SpaceX onu demonstrační fázi svého programu pro ISS úspěšně uzavřela zkušební misí Dragonu ke stanici vloni v květnu a v říjnu zahájila rutinní zásobování stanice, Orbital se plnění svých slibů zatím pomalu ale jistě přibližuje.

Překážky v cestě prvního ostrého letu rakety Antares odstranil tzv. hot fire test, při kterém byl exemplář prvního stupně Antara se dvěma motory AJ26 na startovací rampě pokusně na půl minuty zažehnut.

Lokalizace kosmodromu MARS Autor: Google Maps
Lokalizace kosmodromu MARS
Autor: Google Maps
Několik měsíců odkládaný test (mimochodem i kvůli listopadovému hurikánu Sandy) nakonec započal v sobotu 23. února přesně o půlnoci našeho času (v pátek 22. února v 18:00 místního času) na startovací rampě 0A na kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) na ostrově Wallops ve Virginii. Oba motory poslušně po dobu 29 vteřin spalovaly kerosin a tekutý kyslík a svým celkovým tahem 310 tun vyprodukovaly ohlušující vlnu, jež se mírným deštěm na pobřeží Virginie a Marylandu rozléhala do okolí.

Videosekvence ze zážehového testu. Zdroj: NASA

Testovací zážeh přišel na konci přípravné sekvence, jež zahrnovala i tankování paliva do raketového stupně. Vyzkoušet technici chtěli právě tankování paliva přímo na rampě, pak také funkčnost příkazů k zážehu a vypnutí stupně a hoření a výkon motorů AJ26 poprvé ve dvojité konfiguraci. Test dopadl dobře a dle předběžných analýz dat bylo údajně dosaženo všech důležitých cílů a ověřena spolehlivost všech systémů včetně vodních pump, majících v okamžicích po startu ochránit proudy vody raketu i rampu od poškození zvukem.

Záběr ze zážehového testu Autor: Orbital Sciences Corp.
Záběr ze zážehového testu
Autor: Orbital Sciences Corp.
„Tento test na startovací rampě je důležitou připomínkou síly a rozmanitosti kosmického průmyslu v naší zemi,“ řekl Phil McAlister, manažer NASA v oblasti soukromého kosmického programu. „Něco přes rok od vyřazení raketoplánů máme americkou firmu zásobující kosmickou stanici a další firma nyní dělá důležité kroky k otevření nové brány na oběžnou dráhu pro Ameriku.“ Firma Orbital plánuje raketu Antares prodávat NASA a americké armádě pro vynášení satelitů.

Orbital teď plánuje odstranit ze startovací rampy zkušební exemplář prvního stupně rakety Antares a odvézt jej zpět do montážní haly. Po inspekcích systémů startovací rampy, jež jsou po zážehovém testu nutné, a rekonfiguraci rampy k další „práci“ má Orbital vyvézt z montážní haly první kompletní (dva stupně) raketu Antares a připravit ji k prvnímu startu, který se má uskutečnit za asi šest týdnů, snad počátkem dubna. Antares bude vyzkoušen při dopravě simulovaného nákladu na nízkou oběžnou dráhu, a pokud vše dopadne dobře, v červnu či červenci by mohl do kosmu zamířit podruhé s první lodí Cygnus ke stanici ISS. Pravidelné zásobování stanice by mohlo začít ze strany Orbital ještě letos.

Cygnus má mít asi 2,5krát větší hermetizovaný prostor pro náklad než Dragon, zato však nebude schopna návratu na Zemi.

Zajímavá je i historie motorů AJ26, které se osvědčily ve dvojici při sobotním testu a mají v budoucnu pohánět Antares na orbit. Jsou totiž ruské výroby a původně byly navrženy a postaveny pro neúspěšnou sovětskou superraketu N1, která měla vyhrát Sovětskému svazu závody o dobytí Měsíce lidskou posádkou.

S původním označením NK-33 motory vyrobené v 60. a 70. letech a poté uskladněné od Rusů zakoupila v polovině 90. let americká firma Aerojet a začala je modifikovat pro použití americkými komerčními nosiči. Provedla například odstranění některých popruhů, přidání americké elektroniky, certifikaci motorů pro americké palivo a umožnění vychylování trysek pro řízení letu. Motory byly poté jednotlivě testovány ve Stennisově kosmickém středisku NASA v Mississippi ale ve dvojité konfiguraci byly v praxi vyzkoušeny teprve tuto sobotu ve Virginii.

Palivová nádrž prvního stupně Antara zase pochází z Ukrajiny a je odvozená od rakety Zenit.

„Nyní (po zážehovém testu) obrátíme naši pozornost k dalšímu důležitému milníku programu Antares, a sice k premiérovému letu rakety. Vím, že mluvím za celý tým programu Antares, když řeknu, že jsme hodně vzrušení z vědomí, že naše nejnovější raketa zamíří do nebes jen za pár týdnů,“ řekl Mike Pinkston, manažer programu Antares ve firmě Orbital.

Zdroje:

spaceflightnow.com 22. 2. 2013

Web Orbital Sciences Corp.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Soukromá kosmonautika


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »