Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Třináctého března 2013 proběhne inaugurace největšího pozemského
astronomického projektu - dalekohledu ALMA (Atacama Large
Millimeter/submillimeter Array). Aby se tohoto významného kroku v cestě za
poznáním vesmíru mohli alespoň zprostředkovaně zúčastnit všichni zájemci z
celého světa, bude probíhat přímý přenos události pomocí webu. Inaugurace
proběhne v operačním středisku observatoře, v nadmořské výšce 2900 metrů,
přenos začne ve středu 13. 3. v 15:30 našeho času a skončí v 17:00.
Přímý přenos (livestream) bude dostupný na stránce http://www.almaobservatory.org/inauguration/.
Prezident Chile, Sebastián Piñera, spolu se stovkami hostů
reprezentujících globální světovou komunitu, současné i minulé zaměstnance
observatoře a její vedoucí, stejně jako komunity umístěné poblíž
dalekohledu ALMA, budou slavit úspěch projektu. Prezentovány budou i
nejnovější výsledky z této špičkové observatoře. Slavnostní inaugurace se zúčastní také vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR Prof. Jan Palouš.
V České republice se nachází jeden z uzlů projektu ALMA. Ondřejovský uzel má za cíl poskytovat regionální podporu pro vědce ze států střední a východní Evropy, např. Polska, Slovenska, Maďarska apod., které ještě nejsou členy ESO. Ondřejovský uzel budou samozřejmě využívat také čeští vědci zapojení do projektu ALMA. Půjde zejména o vědeckou a technickou podporu v oblastech, které dosud nejsou zajišťovány ostatními evropskými uzly, především sluneční a extragalaktická astrofyzika, laboratorní měření molekulových spektrálních čar, dále pak plánování pozorování, kontrola kvality dat, uložení dat a jejich zpracování a redukce programem CASA. Ondřejovský ARC uzel vzniká jako společný projekt Astronomického ústavu AV ČR, Akademie věd ČR a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze s přispěním Karlovy univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brně.
Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je společným projektem Evropy,
severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA
je za Evropu financována ESO, za severní Ameriku NSF (National Science
Foundation) ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a s
NSC (National Science Council of Taiwan) a za východní Asii NINS (National
Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s AS (Academia
Sinica) na Taiwanu. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany
Evropy řízeny ESO, ze severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy
Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za
východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená
observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a
řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Kometa C/2025 K1 (ATLAS). Vyběhl jsem brzo ráno přes ulici v desetistupňovém mrazu zkusit vyfotit kometu 3I/ATLAS. Než se vyhoupla výš nad blízký les, pořídil jsem 72 expozic po 15 sekundách pro snímek komety C/2025 K1 (ATLAS). To se mi podařilo, ale mezihvězdnou kometu jsem následně těsně minul. Galaxie NGC 4454 na snímku ještě byla, na samé levé hraně, ale kometa už ne. Už jsem odvykl ručnímu vyhledávání.