Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír je starší, než se předpokládalo

Vesmír je starší, než se předpokládalo

Mapa rozložení reliktního záření podle družice Planck Autor: ESA
Mapa rozložení reliktního záření podle družice Planck
Autor: ESA
Dne 21. března 2013 oznámila Evropská kosmická agentura ESA, že získala na základě pozorování vesmíru pomocí kosmického dalekohledu Planck (start 14. 5. 2009) doposud nejdetailnější mapu rozložení kosmického mikrovlnného pozadí (cosmic microwave background – CMB) – tzv. reliktního záření z doby krátce po velkém třesku. Mapa byla zhotovena na základě dat získaných družicí Planck během prvních 15,5 měsíců pozorování. Za tuto dobu poprvé zmapovala celou oblohu a v oboru mikrovlnného záření registrovala nejstarší světlo z doby, kdy vesmír byl starý pouhých 380 000 roků.

V té době byl mladý vesmír zaplněn horkou a hustou polévkou vzájemně se ovlivňujících protonů, elektronů a fotonů, jejíž teplota byla přibližně 2 700 °C. Když se protony a elektrony spojily a vytvořily atomy vodíku, záření se oddělilo od hmoty. Jak se vesmír rozpínal, vlnová délka tohoto záření se prodlužovala až do oblasti mikrovlnného záření, které odpovídá přibližně teplotě 2,7 stupně nad absolutní nulou.

Na mapě rozložení CMB jsou vidět drobné teplotní fluktuace, které odpovídají oblastem nepatrně odlišných hustot v raných fázích vývoje vesmíru. Tyto fluktuace představují zárodky všech budoucích struktur: dnešních hvězd a galaxií.

Obdobným výzkumem se v minulých letech zabývaly astronomické družice COBE (COsmic Background Explorer, start 18. 11. 1989) a WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, start 30. 6. 2001). Takováto pozorování umožnila například určit poměrné složení vesmíru. Na základě zpracování devítileté řady pozorování družicí WMAP byla prezentována následující data (Hinshaw a kol., 2012): skrytá energie 72,8 %, skrytá hmota 22,7 %, obyčejná hmota 4,5 %.

Zastoupení hmoty ve vesmíru Autor: ESA
Zastoupení hmoty ve vesmíru
Autor: ESA
Na základě měření družice Planck byly jednotlivé hodnoty upřesněny následovně: skrytá energie 68,3 %, skrytá hmota 26,8 %, obyčejná hmota 4,9 %. Skrytou hmotu lze podobně jako obyčejnou hmotu detekovat přímo, neboť se projevuje gravitací (avšak nezáří). Skrytá energie je záhadnou silou zodpovědnou za zrychlující se rozpínání vesmíru a o její povaze toho zatím moc nevíme.

Zpracováním dat z družice Planck byla získána mnohem přesnější a detailnější mapa rozložení nejstaršího světla ve vesmíru. Výsledky naznačují, že se vesmír rozpíná o něco pomaleji, než si doposud astronomové mysleli. Nově určená hodnota Hubblovy konstanty je (67,15±1,2) kilometrů za sekundu na megaparsek (1 megaparsek je přibližně 3,26 miliónu světelných roků). Díky pomalejšímu rozpínání musí být vesmír poněkud starší, než udávaly výsledky z družice WMAP.

Podle měření družice Planck je stáří vesmíru 13,82 miliard roků, tj. přibližně o 80 miliónů roků více, než činily nedávné odhady. Podle měření předcházející družice WMAP bylo stáří vesmíru určeno na 13,74 miliardy roků.

Mapa rozložení celkového záření kosmického pozadí (což je jakýsi odlesk z doby vzniku vesmíru) je jemná a rovnoměrná. Poskytuje však náznaky nepatrných teplotních fluktuací, které byly vtisknuty do vesmíru, když byl starý pouhých 380 000 roků. Astronomové jsou přesvědčeni, že mapa odhalila dávné fosílie, jakési „otisky prstů“ stavu vesmíru z doby velkého třesku (tj. vzniku vesmíru). Tyto „kaňky“ na zhotovené mapě představují zárodky budoucích hvězd a galaxií.

Barevné odstíny na mapě zhotovené podle měření družice Planck představují rozdílné teploty; červené oblasti jsou teplejší, modré naopak chladnější. Družice Planck stále ještě pokračuje ve studiu dávné historie vesmíru a závěrečné informace budou publikovány nejdříve v roce 2014.

Zdroj: science.nasa.gov a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Reliktní záření, Družice Planck, Stáří vesmíru


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »