Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová soukromá raketa Antares stojí na startovací rampě, poletí již brzy
Vít Straka Vytisknout článek

Nová soukromá raketa Antares stojí na startovací rampě, poletí již brzy

Převoz rakety v horizontální poloze Autor: Spaceflightnow.com
Převoz rakety v horizontální poloze
Autor: Spaceflightnow.com
Americká firma Orbital Sciences Corporation (dále Orbital), vstupující na kosmickou scénu nejen jako další zásobovač stanice ISS z řad soukromého sektoru po ukončení provozu raketoplánů, se po úspěšném únorovém zkušebním zážehu prvního stupně nové rakety opět o krok přiblížila splnění svých snů: v sobotu umístila první kompletní exemplář nového nosiče na startovací rampu ve Virginii a premiérový start se rychle blíží. Pokud dopadne dle představ, druhý kus rakety Antares vynese v létě k ISS zbrusu novou loď.

Firma Orbital Sciences Corp. není v kosmickém byznysu zase žádným nováčkem, zájemci o kosmonautiku si možná vybaví osvědčené nosiče na tuhá paliva Pegasus, startující z paluby letadla, či Minotaur, inspirovaný vojenskými střelami. Před Vánocemi 2008 byla Orbital společně s kalifornskou SpaceX vybrána NASA k zajištění zásobování Mezinárodní vesmírné stanice bezpilotními loděmi v letech následujících po vyřazení raketoplánů, a byl s ní podepsán kontrakt za skoro dvě miliardy dolarů plus ještě tato firma se sídlem ve městě Dulles, Virginia, od americké vesmírné agentury vyinkasovala 288 milionů dolarů na vývoj a testování rakety Antares a lodě Cygnus, která bude vozit na palubu ISS zásoby a vědeckou výbavu.

Zatímco SpaceX Elona Muska zvládla demonstrační misi ke stanici již v květnu 2012 a od té doby dvě úspěšné zásobovací mise z dvanácti, Orbital je v tomto kontraktu s NASA minimálně o rok pozadu oproti SpaceX. Obě firmy v tomto však srovnávat v podstatě nelze, SpaceX dostala více vládních peněz (396 milionů dolarů) a počala spolupracovat s NASA o rok a půl dříve (smlouva o podpoře vývoje zásobovacích lodí pro stanici byla se SpaceX podepsána v srpnu 2006, s Orbital až počátkem roku 2008), premiéra nového nosiče Antares, jež bude pro Orbital vynášet lodě Cygnus k ISS, navíc o více než rok sklouzla kvůli problémům se systémy pro práci s palivem na startovací rampě ve Virginii.

Nyní však již na pomyslném nebi firmy Orbital vysvitlo slunce a zásadní premiérový start zbrusu nové rakety (první od Orbital na tekuté palivo) se kvapem blíží, zásadní milník padl 6. dubna: první kompletní exemplář rakety Antares byl převezen z hangáru na startovací rampu. Integrační budovu bílý dvoustupňový nosič o výšce asi 40 a půl metru, vyzdobený americkou vlajkou, opustil v horizontální poloze před úsvitem a krátce po obědě místního času byl již vztyčen hydraulickým zvedačem na startovací rampě 0A kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) na ostrově Wallops ve Virginii. Rampa je ve vlastnictví správního orgánu Virginie pro komerční kosmonautiku a náleží i do vlivu NASA.

„Když nám teď Antares stojí na startovací rampě, máme volnou cestu ke startu 17. dubna, nejsou zde žádné výrazné hrozby ze strany počasí či rozsáhlejší práce na raketě od nynějška až do startu,“ prohlásil Michael Pinkston, manažer programu Antares z firmy Orbital.

Reportáž z převozu rakety zveřejněná NASA:

Nosič, slibující levnou a spolehlivou dopravu nákladů, přesahujících hmotnost pěti tun na nízkou oběžnou dráhu, nyní čeká posledních pár testů a nácviků předstartovních příprav, než se pojede naostro 17. dubna ve 23:00 SELČ, na začátku tříhodinového startovacího okna.

Antares po vztyčení na rampě 6. dubna 2013 Autor: NASA
Antares po vztyčení na rampě 6. dubna 2013
Autor: NASA
Premiérový start bude využit výhradně k otestování rakety, na jejím vrcholku se ponese závaží, simulující rozměry a hmotnost budoucí lodě Cygnus. Jestli vše dopadne dobře, již v červenci by mohl odstartovat druhý Antares s funkční lodí Cygnus k demonstrační misi ke kosmické stanici. Cygnus bude u stanice podobně jako Dragon SpaceX zachycen robotickou paží a vyložen posádkou stanice. Na rozdíl od Dragonu však Cygnus nebude schopen návratu na Zemi s nákladem ale zanikne v atmosféře s odpadem ze stanice stejně jako ruský Progress, evropská ATV či japonská Kounotori, nabídku ze strany Orbital týkající se dopravy nákladu na Zemi NASA odmítla.

Pokud i tato mise proběhne bez větších problémů, již na podzim by Orbital mohla od NASA dostat zelenou k zahájení rutinního zásobování stanice (8 misí za 1,9 miliardy dolarů, při kterých má být na palubu stanice dopraveno celkem až 20 tun nákladu).

Snad počínaje rokem 2017 by mohly soukromé firmy zahájit také dopravu amerických astronautů na a ze stanice ISS, nejblíže je opět SpaceX s pilotovanou verzí Dragonu (ostatně do SpaceX odešlo s ukončením letů raketoplánů z NASA nemálo astronautů, aby se vývoje první soukromé pilotované lodě účastnili; kromě SpaceX dopravu posádek na orbit připravuje také Boeing s kabinou CST-100 nebo Sierra Nevada Corp. s miniraketoplánem Dream Chaser). Plány na dopravu lidí do kosmu Orbital nespřádá, místo toho doufá ve využití nové rakety Antares pro vynášení vědeckých a komerčních družic.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Raketa Antares, Orbital Sciences Corporation, Soukromá kosmonautika


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »