Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Připravte se na planetární supervíkend

Připravte se na planetární supervíkend

Měsíc a Jupiter. Autor: Karel Kučera
Měsíc a Jupiter.
Autor: Karel Kučera
Na začátku srpna 2013 se nám v průběhu noci na obloze představí všech osm planet Sluneční soustavy a ještě něco navíc. Nejlepší podmínky pro pozorování všech planet naší soustavy přitom nastanou o víkendu, v průběhu noci ze 3. na 4. srpna 2013.

Mare Crisium,Saturn,Po úplňku. Autor: Karel Kučera
Mare Crisium,Saturn,Po úplňku.
Autor: Karel Kučera
V noci ze soboty na neděli 3./4. srpna 2013 si během soumraku, noci a svítání můžeme prohlédnout všech osm planet a navíc i náš Měsíc a „zrušenou“ planetu Pluto, která je dnes představitelem trpasličích planet. Tu pochopitelně spatříte jen opravdu výkonným dalekohledem (o průměru nad 30 cm).

Celé představení začíná již krátce po západu Slunce (20:41 SELČ). Přibližně po 20 minutách probíhajícího soumraku by totiž už mělo být možné vyhledat nízko nad západním obzorem (8° vysoko) mimořádně jasnou planetu Venuši. Večernice, jak ji při této její viditelnosti říkáme, bude mít jasnost -3,78 mag.

Na větší tmu si můžeme dovolit počkat pro sledování následující planety. Tentokrát té nejkrásnější ze všech. Alespoň tak je označován Saturn většinou astronomů. Důvodem k tomu je jeho nejnápadnější ozdoba, soustava mohutných prstenců, které nám ukáže již malý dalekohled. Už za nautického soumraku ve 21:30 SELČ jej naleznete stále ještě ve výšce 17,5° nad jihozápadním obzorem při jasnosti 1,39 mag.

Kolem půlnoci nás čeká obtížnější úkol. Buď s využitím skutečně hodně mohutného dalekohledu vizuálně nebo s menším přístrojem fotograficky, se můžeme pokusit odhalit 20° nad jihem představitele trpasličích planet – Pluta (14,91 mag).

Pro pokus o vyhledání Pluta budeme mít dostatek času. Na další čtveřici planet doprovázenou Měsícem bude totiž vhodné si počkat až do začínajícího svítání. Až po 4:00 SELČ si nad jihem (27,5°) a jiho-jihovýchodem (42,5°) prohlédnete dvě nejvzdálenější oběžnice, Neptun (7,83 mag) a Uran (5,96 mag).

Planety na ranní obloze 4. srpna 2013. Autor: Stellarium.
Planety na ranní obloze 4. srpna 2013.
Autor: Stellarium.
S obdivováním jejich namodralých drobných kotoučků se ovšem příliš nezdržujte. V témže čase totiž už nad východo-severovýchodním horizontem vystupují na oblohu Jupiter (-1,52 mag; 10°) a Mars (1,90 mag; 6°) doprovázené Měsícem. Ten si vzhledem k jeho jasnosti a nápadnosti samozřejmě necháme až nakonec po obou planetách. Kolem půl páté jej najdeme v podobě velice úzkého „couvajícího“ srpku (dva a půl dne před novem) přibližně 8,5° nad obzorem v „nohou“ Blíženců. U severního růžku si určitě rádi počkáme ve 4:34:04 SELČ (počítáno pro Hvězdárnu v Rokycanech) na výstup (snad) dvojhvězdy SAO 96110, která má součtovou jasnost 7,3 mag. U složek jsou udávány hodnoty 7,5 a 10,9 mag a vzájemný odstup 0,31“. Případné získání videonahrávky úkazu je velice žádoucí.

A stojíme před posledním úkolem víkendové noci. Na již světlající obloze na samém začátku občanského svítání (5:02 SELČ) vyhledat 7,5° nad východo-severovýchodním obzorem poslední planetu, která nám ještě chybí do kompletní sbírky – drobný Merkur (-0,67 mag).

A že jste těch planet viděli jen sedm? Až se rozední, podívejte se ještě pod své nohy a náhle si všimnete i té osmé!

Určitě si nenechte ujít takto mimořádnou přehlídku těles sluneční soustavy, kterou si samozřejmě můžete ještě rozšířit o další objekty (např. planetky Juno 8,9 mag, po celou noc; Pallas 8,5 mag, ráno atp.)

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »