Červení skřítci z Vysočiny

I ve vzdálenosti několik kilometrů od bouřkového oblaku hrozí, že doletí nějaký zbloudilý blesk. Ale co když se na bouřky zaměříme ze vzdálenosti více než stovky kilometrů? U takto vzdálených bouří máme někdy při pozorování jasné noční oblohy pocit, jakoby se občas zablýsklo, ale bouřka nikde. Ta může být ovšem i několik set kilometrů daleko a přesto blesky zaznamenáme. Na Vysočině nastaly příhodné podmínky večer 6. srpna 2013. Pavel Štarha, vybaven digitální zrcadlovkou Canon 1D MarkII, se na ně zaměřil kolem 22. hodiny. Přestože použil světelný objektiv Pentacon 50 mm při cloně 1,8 a nastavil vysokou citlivost 3200 ISO, snímky jsou překvapivě dobré a ve spojení s hvězdnou oblohou opravdu poutavé.

Na hvězdné obloze, ve výšce 14-21° nad obzorem, se objevovaly blesky směřující nahoru do ionosféry, o nichž jsme už na našem webu psali podrobně loni, tedy červení skřítci (red sprites). Jestliže vezmeme v potaz vzdálenost bouře 130 km, vychází výška blesků kolem 50 km. Pavel se zmínil, že to zkoušel poprvé a sám byl překvapen jejich zachycením i tím, že je mohl pozorovat také okem. Jak je vidět, za příhodných podmínek, kdy je u nás jasno, ale od západu se blíží bouře, má smysl se na oblohu pořádně zadívat a případně tam namířit citlivý fotoaparát.

Související články:

Pozorování vzácných nadoblačných blesků (1/2): Úvod
Pozorování vzácných nadoblačných blesků (2/2): Česká pozorování
Bouřlivý počátek července v mezosféře
Pozorování nadoblačných blesků v roce 2012
Snímky a komentář Martina Popka z téže noci
Podrobnosti na diskuzním fóru Amateur Stormchasing Society
Všechny snímky od Pavla Štarhy