Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Červení skřítci z Vysočiny

Červení skřítci z Vysočiny

Červení skřítci Autor: Pavel Štarha
Červení skřítci
Autor: Pavel Štarha
Období zvýšené aktivity bouří má i své pozitivní stránky. Nemůžeme-li pozorovat hvězdy možná nás zaujmou pro změnu blesky. Nejlépe sledované z bezpečí domu, nebo z velké vzdálenosti. Ale Pavel Štarha, který sledoval blesky v noci z úterý na středu, rozhodně neriskoval, že by to zkoušel, byť třeba 10 nebo i 30 km daleko, od blesky hýřící bouře.

Červení skřítci Autor: Pavel Štarha
Červení skřítci
Autor: Pavel Štarha
I ve vzdálenosti několik kilometrů od bouřkového oblaku hrozí, že doletí nějaký zbloudilý blesk. Ale co když se na bouřky zaměříme ze vzdálenosti více než stovky kilometrů? U takto vzdálených bouří máme někdy při pozorování jasné noční oblohy pocit, jakoby se občas zablýsklo, ale bouřka nikde. Ta může být ovšem i několik set kilometrů daleko a přesto blesky zaznamenáme. Na Vysočině nastaly příhodné podmínky večer 6. srpna 2013. Pavel Štarha, vybaven digitální zrcadlovkou Canon 1D MarkII, se na ně zaměřil kolem 22. hodiny. Přestože použil světelný objektiv Pentacon 50 mm při cloně 1,8 a nastavil vysokou citlivost 3200 ISO, snímky jsou překvapivě dobré a ve spojení s hvězdnou oblohou opravdu poutavé.

Na hvězdné obloze, ve výšce 14-21° nad obzorem, se objevovaly blesky směřující nahoru do ionosféry, o nichž jsme už na našem webu psali podrobně loni, tedy červení skřítci (red sprites). Jestliže vezmeme v potaz vzdálenost bouře 130 km, vychází výška blesků kolem 50 km. Pavel se zmínil, že to zkoušel poprvé a sám byl překvapen jejich zachycením i tím, že je mohl pozorovat také okem. Jak je vidět, za příhodných podmínek, kdy je u nás jasno, ale od západu se blíží bouře, má smysl se na oblohu pořádně zadívat a případně tam namířit citlivý fotoaparát.

Související články:

Pozorování vzácných nadoblačných blesků (1/2): Úvod
Pozorování vzácných nadoblačných blesků (2/2): Česká pozorování
Bouřlivý počátek července v mezosféře
Pozorování nadoblačných blesků v roce 2012
Snímky a komentář Martina Popka z téže noci
Podrobnosti na diskuzním fóru Amateur Stormchasing Society
Všechny snímky od Pavla Štarhy




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »