Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Indická raketa nesložila reparát kvůli úniku paliva
Vít Straka Vytisknout článek

Indická raketa nesložila reparát kvůli úniku paliva

Start rakety GSLV v roce 2004 Autor: ISRO
Start rakety GSLV v roce 2004
Autor: ISRO
Dvě ničivé havárie postihly indický nosič známý jako GSLV v roce 2010, když indičtí inženýři vyměnili po dřívějších misích ruský motor, do té doby užívaný třetím stupněm rakety, za vodíkový motor vlastní výroby. Po potřebném upravení třetího stupně ale během odpočítávání k prvnímu startu po haváriích, který se měl uskutečnit 19. srpna, zradil své tvůrce pro změnu druhý stupeň a vyprodukoval únik toxického paliva. Start musel být odvolán a raketa teď musí před dalším pokusem o reparát kvůli opravám putovat zpět do montážní haly.

Byť není raketa GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle; nosná raketa pro geostacionární družice) jediným členem rodiny indických nosičů, je bezpochyby tím největším. Čtyřicet devět metrů vysoký kolos váží v okamžiku startu 414 tun a produkuje tah o síle 6573 kN. Průměr jejího krytu pro vynášený náklad je 3,4 metru a na velmi vysokou oběžnou dráhu okolo Země, odkud se již satelit lehce dopracuje na dráhu geostacionární (cca 36 000 km nad zemským povrchem, oblet Země zde družici vezme 24 hodin, je tedy neustále nad stejným místem zemského povrchu; jde o destinaci většiny komunikačních družic) dopraví náklad o hmotnosti 2 až 2,5 tuny.

Menší indická raketa PSLV na startovací rampě Autor: ISRO
Menší indická raketa PSLV na startovací rampě
Autor: ISRO
Raketa sestává ze tří stupňů. Spodní stupeň spaluje tuhé palivo a má čtyři postranní pomocné motory na palivo tekuté. Kapalné pohonné látky, konkrétně silně toxický hydrazin, pohání druhý stupeň a horní, třetí stupeň má zbrusu nový motor na kryogenní kapalný vodík. Jedná se o motor indické výroby, který nahrazuje starší ruský motor, užitý na třetím stupni GSLV dříve. GSLV však na rozdíl od svého menšího indického bratříčka, rakety PSLV, vypouštějící družice na polární dráhu kolem Země (má na kontě 23 úspěšných vzletů), nemá z minulosti zrovna čistý štít, z jejích celkových sedmi startů (první 18. dubna 2001) celkem čtyři skončily havárií.

Zatím poslední dva starty tohoto nosiče proběhly roku 2010 a vysazením družice na geostacionární dráze neskončil ani jeden z nich. V dubnu tohoto roku selhal při své premiéře výše zmíněný indický motor na kapalný vodík třetího stupně rakety, když se nenadále vypnul ani ne vteřinu po zážehu vysoko nad Zemí a vynášená družice neměla šanci dosáhnout plánované oběžné dráhy. Další neúspěch GSLV na sebe nenechal dlouho čekat a zasáhl indickou kosmonautiku o Vánocích 2010, když došlo nešťastnou náhodou záhy po startu k přerušení kabelů mezi počítačem rakety a postranními motory prvního stupně, ztrátě kontroly rakety nad sebou samou a její explozi necelou minutu po vzletu.

Indická kosmonautika si z nehod vzala ponaučení, přeprojektovala vodíkový motor vrchního stupně a naplánovala reparát v podobě startu s komunikační družicí GSAT 14, která zlepší pokrytí Indie signálem v C- a Ku- pásmu. Start, který měl také znova demonstrovat správnou funkčnost třetího stupně během letu, byl stanoven na pondělí 19. srpna 2013 ve 13:20 SELČ. Dvě hodiny před startem, během předstartovního tlakování, však technici na kosmodromu Šríharikota na stejnojmenném ostrově u východního pobřeží Indie zaznamenali únik hydrazinu z pohonného systému druhého stupně, kterému slouží jako palivo. Únik vedl k oficiálnímu odvolání startu asi hodinu a čtvrt před plánovaným vzletem.

Dle ISRO (Indická organizace pro vesmírný výzkum) oznámila, že raketa bude nyní odvezena zpět do montážní haly, kde proběhne oprava a další testování. Nové datum startu bude oznámeno po pečlivém vyhodnocení situace. Soudí se, že odklad startu bude nejméně týdenní.

Úspěch nyní již plně indické rakety (člověk by nevěřil, kolikrát tupě při psaní článku přeloží „Indian rocket“ jako „indiánská raketa“) GSLV dá asijské zemi nezávislý přístup do vesmíru pro její komunikační družice a plánované meziplanetární sondy. Je škoda, že větší indické družice nyní vynášejí do kosmu rakety cizích zemí, například evropská Ariane 5 z kosmodromu Kourou. Indie má navíc ve vývoji novou verzi GSLV, díky níž by mohla v budoucnu vypouštět dále do vesmíru náklady o váze až čtyř tun.

Prototyp indického lunárního roveru pro misi Chandrayaan-2 Autor: lunarnetworks.blogspot.com
Prototyp indického lunárního roveru pro misi Chandrayaan-2
Autor: lunarnetworks.blogspot.com
Pokud některým škodolibým jedincům nestačí výčet problémů s raketou GSLV, pak vězte, že s problémy se nyní potýká i příprava indické měsíční sondy Chandrayaan-2, v jejímž rámci mělo dojít dokonce k vysazení indického vozítka na měsíční povrch. Partner projektu Rusko, který měl dodat přistávací plošinu pro vozítko, se totiž ukázal jako ne zrovna spolehlivý a po katastrofě ruské sondy Fobos-Grunt k Marsu v roce 2011 začal věnovat projektu méně a méně pozornosti. To mělo za následek podstatné zhoršení slibovaných výsledků spolupráce a Indie uvažuje, že misi zorganizuje a připraví celou sama.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »