Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů

Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů

Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Kopule dalekohledu TMT s objektivem o průměru 30 m - představa kreslíře
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Koncem července 2013 byl definitivně schválen projekt dalekohledu s objektivem o průměru 30 metrů (Thirty Meter Telescope – TMT), který je předurčen stát se nejdokonalejším a nejvýkonnějším dalekohledem světa. University of California, Los Angeles (UCLA) udělala další krok k detailnějšímu a hlubšímu výzkumu vesmíru.

Práce na stavbě dalekohledu Thirty Meter Telescope (TMT), který bude vybaven objektivem o průměru 30 metrů (což je 3krát více než u největších existujících pozemních dalekohledů) budou zahájeny v dubnu 2014 na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. První pozorování by se měla uskutečnit v roce 2022. Nový dalekohled bude umístěn pod kopulí o průměru 66 m a výšce 56 m. Objektiv dalekohledu vytvoří 492 hexagonálních zrcadel o průměru 1,44 m a tloušťce 50 mm, mezi kterými bude mezera pouhých 2,5 mm. Součástí optického systému bude sekundární zrcadlo o průměru 3,1 metru a terciální zrcadlo eliptického tvaru o rozměrech 3,5 x 2,5 metru. Již samozřejmostí je systém adaptivní optiky.

Celkový pohled na kopuli s dalekohledem TMT - představa malíře Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Celkový pohled na kopuli s dalekohledem TMT - představa malíře
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Projekt dalekohledu je připravován v rámci mezinárodní spolupráce univerzit USA a dalších institucí z Kanady, Číny, Indie a Japonska, s velkou finanční podporou nadace Gordon and Betty Moore Foundation.

Astronomové UCLA budou hrát podstatnou roli při vývoji a využívání dalekohledu TMT, který jim umožní studovat různé objekty ve Sluneční soustavě, v naší Galaxii či v okolních galaxiích. Zaměří se rovněž na výzkum vzniku galaxií na samém okraji pozorovatelného vesmíru, v období krátce po velkém třesku.

„Jedním z důvodů, proč chceme postavit velký dalekohled TMT, je možnost studovat nejzákladnější mechanismy fungování celého vesmíru,“ říká Andrea Ghez, profesorka fyziky a astronomie.

Objektiv připravovaného dalekohledu TMT Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Objektiv připravovaného dalekohledu TMT
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Ve vybavení dalekohledu bude mj. zobrazovací spektrograf IRIS (Infrared Imaging Spectrograph), jeden ze tří vědeckých přístrojů, které budou astronomům k dispozici při výzkumu vesmíru dalekohledem TMT. „IRIS je zobrazovací spektrograf, který snad může být nejlépe popsán jako důmyslná kamera, která bude schopná poskytovat detailní snímky současně na 2000 různých vlnových délkách,“ říká James Larkin, profesor astronomie na UCLA.

„Dalekohled bude poskytovat snímky 3krát ostřejší, než jaké poskytuje v současné době dvojice dalekohledů Keck o průměru 10 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy) a mnohokrát ostřejší než snímky pořízené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST,“ říká James Larkin. „Spektrograf IRIS bude schopen zobrazit vznikající exoplanety, které jsou často tak slabé a červené, než aby je bylo možné vyfotografovat menšími dalekohledy.“

Schéma konstrukce připravovaného dalekohledu TMT Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
Schéma konstrukce připravovaného dalekohledu TMT
Autor: Courtesy TMT Observatory Corporation
„Výzkum vesmíru pomocí tohoto dalekohledu s nevídanou rozlišovací schopností a citlivostí znamená, že budeme možná velice překvapeni tím, co objevíme,“ dodává James Larkin. „IRIS má široký rozsah vědeckých cílů počínaje chemickou analýzou povrchu některých zajímavých měsíců planet (Titan a Europa), vývojem galaxií během uplynulých 13 miliard roků či pátráním po prvních hvězdách, které se zrodily v mladém vesmíru.“

Vědecký přístroj IRIS, vybavený nejcitlivějším spektroskopem pro výzkum vesmíru v oboru blízkého infračerveného záření, bude schopen poskytnout první reálné vysvětlení fyzikální podstaty raných galaxií, což je jeden z nejdůležitějších cílů výzkumu v kosmologii a astrofyzice.

Na vývoji aparatury IRIS se podílí více než 50 astronomů z USA, Kanady, Japonska a Číny. Značná část klíčových komponentů byla navržena a vyrobena v laboratořích UCLA (UCLA's Infrared Laboratory for Astrophysics). Nový dalekohled TMT umožní astronomům pozorovat nejen mnohem slabší objekty než doposud, nýbrž budou schopni u pozorovaných objektů rozlišit mnohem větší detaily.

Dalšími vědeckými přístroji na dalekohledu TMT budou Wide Field Optical Spectrometer (WFOS) a Infrared Multi-object Spectrometer (IRMS).

Zdroj: phys.org.news a www.tmt.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše

Srpek Měsíce a Venuše.

Další informace »