Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Čeští astronomové objevili již 500. proměnnou hvězdu v naší Galaxii

Čeští astronomové objevili již 500. proměnnou hvězdu v naší Galaxii

Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.
Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování.
Autor: Martin Mašek.
Ne všechny hvězdy mají stálou jasnost, ale z nějakého důvodu ji mění. Tyto hvězdy nazýváme proměnné. V Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 48 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje objevy robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 200 tisíc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013

Dlouhá tradice

Čeští astronomové mají už z dob Československa v objevování proměnných hvězd velkou tradici, i když ve světovém měřítku se nejednalo o veliké množství. Mezi největší objevy patří objev novy, která vybuchla v  souhvězdí Ještěrky. Jako šestnáctiletý student ji objevil Záviš Bochníček (1920 - 2002) v červnu 1936 prostým okem, což byla tehdy světová událost. Jednak šlo o jednu z nejjasnějších nov 20. století a jednak ji objevil tak mladý pozorovatel. Prof. Zdeněk Kopal, který se tehdy právě vracel z pozorování úplného zatmění Slunce, vzpomínal, jak ještě na lodi, kam zpráva dorazila telegraficky, všichni československým astronomům k tomuto objevu gratulovali. Bochníček byl vyznamenán tehdejším prezidentem republiky Edvardem Benešem.

20 let objevů

Počty proměnných hvězd patřících do naší Galaxie objevených českými astronomy během posledních 20 let a zapsaných do katalogu CzeV.  Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Počty proměnných hvězd patřících do naší Galaxie objevených českými astronomy během posledních 20 let a zapsaných do katalogu CzeV.
Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Novodobé objevy českých pozorovatelů se evidují od vzniku samostatné České republiky. O jejich seznam pečuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Každá hvězda v katalogu dostává název CzeV (z angl. Czech Variable) a pořadové číslo. Adresa katalogu je  http://var.astro.cz/newvar. Dne 2. 9. 2013 dosáhl počet hvězd v CzeV katalogu čísla 500. Shodou okolností je to po 20 letech od prvního objevu pocházejícího z  roku 1993. Počet proměnných hvězd objevených českými astronomy v posledních letech neustále narůstá (viz graf). Největších úspěchů dosahují pozorovatelé, kteří jsou vybaveni dalekohledem s velkým zorným polem, kde se čistě statisticky dá proměnných hvězd objevit více. Nejúspěšnějším pozorovatelem je se 142 objevy Ing. Pavel Cagaš ze Zlína, objevitel např. unikátní čtyřhvězdy (viz Tiskové prohlášení ČAS číslo 173 „Český amatérský astronom objevil unikátní soustavu hvězd“).

Tabulka: 10 nejúspěšnějších českých
objevitelů proměnných hvězd z naší Galaxie od roku 1993

Jméno

Počet hvězd

Pavel Cagaš

142

Miloslav Zejda

52

Václav Přibík

41

František Lomoz

40

Luboš Brát

31

Ondřej Pejcha

26

Jaroslav Trnka

25

Martin Mašek

19

Kateřina Hoňková

a Jakub Juryšek

16

Martin Lehký

14

* V tabulce chybí pozorovatel Kamil Hornoch, který ve svém speciálním programu objevil více než 230 extragalaktických nov, a to v galaxiích M 31, M 81, M 83, NGC 2403 a UGC 5336. Tyto proměnné hvězdy nejsou v katalogu CzeV zařazeny, katalog totiž slouží především pro evidenci periodických hvězd, jejichž proměnnost je po prvotním objevu nutné potvrdit a dále upřesnit základní vlastnosti proměnné hvězdy.

Jubilejní 500. hvězda

 Proměnná hvězda CzeV500 v maximu své jasnosti. Její poloha na samém okraji zorného pole svědčí o tom,  že nebyla cílem pozorování. Autor: Martin Mašek.
Proměnná hvězda CzeV500 v maximu své jasnosti. Její poloha na samém okraji zorného pole svědčí o tom, že nebyla cílem pozorování.
Autor: Martin Mašek.
Proměnná hvězda CzeV500 v minimu své jasnosti. Autor: Martin Mašek.
Proměnná hvězda CzeV500 v minimu své jasnosti.
Autor: Martin Mašek.
Proměnná hvězda s pořadovým číslem 500 v českém katalogu proměnných hvězd byla objevena spolu s jinou proměnnou hvězdou CzeV499 na snímcích z dalekohledu FRAM, který je umístěn v argentinské pampě na Observatoři Pierra Augera. Hvězdu CzeV500 objevil operátor dalekohledu FRAM Martin Mašek na CCD snímcích, které slouží na měření vlastností atmosféry. Objevy nových proměnných hvězd jsou tedy vedlejším produktem hlavního pozorovacího programu. Objevové snímky CzeV500 byly pořízeny od 16. 7. do 31. 8. 2013. Z naměřených dat je zřejmé, že se jedná o dlouhoperiodickou pulzující hvězdu typu Mira. Tento typ je pojmenován podle její nejjasnější představitelky v souhvězdí Velryby. Miridy jsou staří rudí obři a změny jasnosti jsou důsledkem pulzace hvězdy. Periody změn jasností mirid jsou obvykle od 80 do 1000 dní a změny jasností jsou od 2 do 11 magnitud. V případě CzeV500 je perioda změn jasnosti 170 dní a amplituda asi 3 magnitudy. Hvězda se nachází v souhvězdí Střelce na souřadnicích rektascenze: 18 45 41.67, deklinace: -19 40 08.82 a jasnost kolísá mezi 13,5 až cca 16,5 mag, takže v maximu své jasnosti může být pozorovatelná i vizuálně středně velkými amatérskými dalekohledy. 

Český robot na jihu

Robotický dalekohled FRAM. Autor: Jan Ebr.
Robotický dalekohled FRAM.
Autor: Jan Ebr.
FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor) je dalekohled o průměru 30 cm osazený CCD kamerou G2 české výroby na robotizované montáži s možností ovládání přes internet. Dalekohled je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR a jeho hlavním úkolem je sledovat okamžitý stav atmosféry nad Observatoří Pierra Augera v Argentině. Přesná znalost optických parametrů atmosféry je totiž nezbytná pro určení vlastností spršek extrémně energetického kosmického záření, které Observatoř detekuje. Kromě FRAMu atmosféru sledují i další zařízení jako jsou lidary či meteorologické balóny.

Jak objevit proměnnou hvězdu?

Objevit novou proměnnou hvězdu lze jak vizuálně při pohledu okem do okuláru dalekohledu, tak fotograficky. Vizuální objevy nových proměnných hvězd jsou v dnešní době velkou vzácností. Drtivá většina nových proměnných hvězd byla v posledních letech objevena digitální záznamovou technologií. Dnes mají i amatérští pozorovatelé přístup k moderním astronomickým CCD kamerám, které umožňují přesné měření jasností vesmírných objektů. Některé programy na zpracování dat (např. volně stažitelný C-Munipack - http://c-munipack.sourceforge.net/) obsahují funkci, která dokáže proměřit všechny hvězdy na snímku a snadno odhalit novou proměnnou hvězdu. Většina nových proměnných hvězd v českém katalogu byla objevena během pozorování již známých proměnných hvězd, kdy nová proměnná hvězda byla ve stejném zorném poli.  Pozorovat proměnné hvězdy lze velmi dobře i pomocí digitálních zrcadlovek, které jsou široce dostupné a jejich cena není příliš vysoká. V českém katalogu proměnných hvězd je již několik objevů učiněných za pomoci digitální zrcadlovky. Zpracování snímků v programu C-Munipack není nijak náročné.  Pozorovatelem a objevitelem proměnných hvězd tedy může být skoro každý!

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti

Světelná křivka nově objevené proměnné hvězdy CzeV500. Červeně jsou znázorněna pozorování dalekohledu FRAM, žlutě zpětně předobjevová data robotické přehlídky oblohy ASAS3. Autor: Martin Mašek.
Světelná křivka nově objevené proměnné hvězdy CzeV500. Červeně jsou znázorněna pozorování dalekohledu FRAM, žlutě zpětně předobjevová data robotické přehlídky oblohy ASAS3.
Autor: Martin Mašek.
Sekce byla založena již v roce 1924. Její činnost spočívá především v koordinaci pozorování proměnných hvězd (a v posledních letech i exoplanet – planet obíhajících jiné hvězdy, než je Slunce), pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a pozorovacích praktik. Sekce vydává svůj časopis Perseus (od roku 2013 v elektronické podobě) a odborný mezinárodní elektronický žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV). Na webových stránkách sekce (var.astro.cz) naleznou zájemci návody na pozorování proměnných hvězd a všechny služby, které k pozorování potřebují.  Pozorovatelé mohou svá data ukládat do databází nebo si vypsat časové předpovědi minim jasností zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes disk mateřské hvězdy.

Kontakt:
Martin Mašek, cassi@astronomie.cz, tel. 737 160 863
Petr Sobotka, sobotka@astro.cz, tel. 604 126 547

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC
[2] Tiskové prohlášení v PDF




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »