Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Známý spisovatel Pavel Toufar bude přednášet na Hvězdárně v Úpici

Známý spisovatel Pavel Toufar bude přednášet na Hvězdárně v Úpici

Pavel Toufar v roce 2011. Autor: Svět knihy, Wiki.
Pavel Toufar v roce 2011.
Autor: Svět knihy, Wiki.
V pátek 4. října 2013 se od 19 hodin na Hvězdárně v Úpici uskuteční přednáška populárního českého spisovatele a popularizátora kosmonautiky Pavla Toufara. Vzácný host bude povídat na téma „4. října 1957 – nejen první družice“. Ve svém povídání tak zrekapituluje kosmonautiku od prvních významných milníků až po současnost. Že si vybral právě takové téma na takový den, není vůbec náhoda – 4. října uplyne 56 let od vypuštění legendární družice Sputnik na oběžnou dráhu Země. Po přednášce bude pochopitelně následovat beseda a autogramiáda.

Tisková zpráva Hvězdárny v Úpici.

Bude to již 56 let od vypuštění první umělé družice na oběžnou dráhu Země. Polovina současné generace tento milník pochopitelně zná jen z vyprávění, ovšem vše, co následovalo, se dostalo do povědomí snad každého z nás. Závod o vesmír mezi dvěma velmocemi – USA a tehdejším Sovětským svazem – pomyslně završilo dobytí Měsíce v červenci roku 1969. Ovšem i od legendárního Armstrongova „malého kroku“ uplynula již dlouhá řádka let. Nyní vesmír dobývají první Číňané, nadzemský prostor vyplňují dálnice umělých družic, do vesmíru se s nadsázkou dá letět za příplatek jako na túru a nad hlavami se nám znenadání podařilo vybudovat obrovskou Mezinárodní kosmickou stanici. Jaký úděl měla kosmonautika za poslední desítky let? A kam směřuje v letech následujících? I na to se nám pokusí Pavel Toufar zodpovědět.

Dobytí Měsíce v roce 1969. Autor: NASA.
Dobytí Měsíce v roce 1969.
Autor: NASA.
Všechny ty události byly nesmírně zajímavé,“ popisuje Toufar vývoj kosmonautiky od roku 1957 k tématu své přednášky, „a všechny z nich nabízí inspiraci k tématům ryze aktuálním. Podíváme se proto nejen na pilotované lety lunárního programu, ale i na vztah lidstva k bezpilotnímu výzkumu. Zastavíme se rovněž i nad úmrtími některých významných osobností, které jsou spojeny s určitými mezníky v kosmonautice.

Pavel Toufar (* 13. července 1948, Praha) je významný český spisovatel, novinář, televizní redaktor, popularizátor kosmonautiky a scénárista. Po dokončení právnických studií na Karlově univerzitě byl díky svému referátu na 24. kongresu Mezinárodní astronautické federace přijat za řádného člena Mezinárodního institutu kosmického práva. Je autorem desítek knih (jmenujme např. Křižovatky vzdušných cest z r. 1980), držitel ceny ČSAV za popularizaci vědy v roce 1985, držitel ceny Egona Irwina Kishe za knihu Smrt číhá mezi hvězdami z roku 1997 nebo čestný člen Kosmo klubu. V roce 1969 napsal nejvíce tuzemských reportáží okolo legendárního letu Apolla 11. V 80. letech byl redaktorem Televizních zpráv ČT a rovněž se podílel na scénáři k filmu Modrá Planeta z roku 1979. V současnosti se aktivně podílí na mezinárodním kosmickém experimentu Mars-500.

Tisková zpráva ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF

Marcel Bělík
ředitel Hvězdárny v Úpici
Telefon: 603 545 589
Mail: belik@obsupice.cz




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »