Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  41. vesmírný týden 2013

41. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 11. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 11. září 2013 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 7. 10. do 13. 10.

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Večer je vidět Venuše, během noci Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. V sobotu jsou tři stíny na Jupiteru. Vyhlížet můžeme ranní zvířetníkové světlo. Slunce se trochu probudilo k vyšší aktivitě. Ráno je vidět několik zajímavých komet. Máme tu zajímavé podzimní meteorické roje. Začnou večerní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc dorůstá k první čtvrti, která nastane v noci na sobotu 12. října. V pondělí večer najdeme tenký srpek vpravo od Venuše a v úterý jen tři stupně nad ní. Ráno také nic neruší výhled na slabé zvířetníkové světlo, které nyní svírá velký úhel s východním obzorem.

Planety:
Venuše (−4,2 mag) už zůstala jedinou večer viditelnou planetou, protože Saturn a Merkur se ztrácí v záři zapadlého Slunce. Venuši najdeme přijatelně vysoko i navečer, kdy je ještě Slunce nad obzorem, pokud zapátráme na předpokládaném místě triedrem. Po zvětšení se ukáže kotouček v první čtvrti. Za soumraku je Venuše krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na západě až jihozápadě.
Během noci je vidět Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. K pozorování obou planet je třeba dalekohled.
Ráno máme výborné podmínky pro pozorování planety Jupiter (–2,2 mag), která se nachází v Blížencích, a na začátku svítání ji najdeme opravdu hodně vysoko nad jihovýchodem. Vidět je také planeta Mars (+1,6 mag), která se blíží jasné hvězdě Regulus v souhvězdí Lva.
Pro pozorovatele Jupiteru tu máme upozornění na vzácnější trojúkaz stínů měsíců 12. října. V tabulce jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
8.10. 5:15 12.10. Callisto stín přechod 5:10-7:37
10.10. 6:55 12.10. Europa stín přechod 5:22-8:00
13.10. 4:25 12.10. Io stín přechod 6:30-8:44
Časy jsou v SELČ.

Slunce se probralo a Země mu za to poděkovala krásnými polárními zářemi vidtelnými především v Americe. Způsobila je pěkná erupce filamentu z povrchu, směřující zčásti i k Zemi. Doporučujeme video ze SDO, celkové i detailní (v případě potřeby zvolte pravý klik, uložit odkaz jako). Na povrchu Slunce je několik skupin skvrn a jak se bude situace vyvíjet, můžete sledovat sami na obloze nebo na aktuálním snímku SDO.

Kometa ISON, C/2012 S1, je stále lépe pozorovatelná. Poslední odhady jasnosti se blíží 11 mag a na fotografiích má kometa zřetelný ohůnek vystupující v délce několika úhlových minut. Ten už začíná být viditelný také okem. Hlavu komety tvoří ještě slabá zelená obálka, která je vidět jen na nejlepších fotografiích. To signalizuje také uvolňování iontů ze zmrzlých plynů.
Očekávaný poměrně blízký průlet ve vzdálenosti zhruba 10 mil. km kolem planety Mars přinesl užitečná data. Na snímcích MRO je viditelné jen nejtěsnější okolí jádra, což by mohlo pomoci upřesnit jeho velikost. Aktivita se jeví na spodní hranici očekávání, ale zatím není třeba panikařit. Kometa se nerozpadá a zdárně směřuje k zajímavému divadlu, které snad přijde již za dva měsíce.

Tým potápěčů pokračuje ve snaze vyzvednout největší kus meteoritu z Čeljabinského bolidu. Podle RIA Novosti je na dně jezera Čebarkul balvan o rozměrech 60×90 cm s hmotností nad 500 kg, který je zabořen do bahna, což komplikuje práci na jeho vyzvednutí. Potápěči totiž nevidí a snadno mohou ztratit orientaci. Vyzvednutí by se snad mělo povést do týdne.

Podzimní meteorické roje
V tomto týdnu je nejlépe vidět roj Drakonid a pokračuje také aktivita Taurid. Drakonidy, vylétávající zdánlivě z tohoto souhvězdí (radiant leží u hlavy, kterou tvoří výrazný lichoběžník hvězd), mají zvýšenou aktivitu kolem 8. října večer. Letos ovšem nečekáme nijak zvláštní množství meteorů jako třeba v roce 2011, přesto se vyplatí je pro jistotu v úterý večer zkusit. Očekávaná frekvence je však někde mezi 0 až max. 5 meteory za hodinu. Drakonidy jsou známy také jako Giacobinidy podle komety 21P/Giacobini-Zinner, z níž pocházejí. Jejich rychlost na obloze je velmi malá, jen 19 km/s.
Pokračuje také aktivita Taurid, z jejichž jižní větve lze zahlédnout kolem dvou meteorů za hodinu. Také ty jsou spíše pomalé s rychlostí 29 km/s. Radiant roje leží 13° jižně od bety Arietis, tedy pod souhvězdím Berana.

Přelety ISS začnou na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Vzhledem k tomu, že demokraté a republikáni se v USA zatím nedohodli na podobě rozpočtu na příští rok, došlo k pozastavení většiny projektů NASA. Pokračují jen ty mise, které nelze odložit, jako je provoz sond ve sluneční soustavě, nebo aktuálně přílet sondy LADEE k Měsíci či průlet JUNO kolem Země na cestě k Jupiteru a konečně ani mise k Marsu MAVEN není ohrožena. Vše samozřejmě není jen problém americké kosmonautiky, jako spíše obyčejných lidí. Bohužel se toto omezení netýká všech (např. vojáci), jak už je obvyklé i u nás.
     

Výročí:

  • 8. října 1873 (140 let) se narodil dánský chemik a později astronom Ejnar Herzsprung. Počátkem 20. století přišel na závislost mezi spektrálními třídami hvězd a jejich absolutními hvězdnými velikostmi. Tím dostal trpaslíky hlavní posloupnosti a hvězdné obry. Nezávisle s ním na tuto závislost přišel i Američan Henry Russel, který to zakreslil. Společně dopracovali diagram, který je dnes znám jejich jménem. V roce 1913 také pomocí Cepheid jako první proměřil vzdálenost objektu mimo naši Mléčnou dráhu (mimo Galaxii). Šlo o Malé Magellanovo mračno.
     
  • 11. října 1958 (55 let) startovala raketa Thor s první družici NASA k Měsíci. Známa je pod označením Pioneer 1, nebo také COSPAR 1958-007B. Sonda totiž zanikla o dva dny později nad Tichým oceánem. Nosná raketa jí totiž udělila menší rychlost a tak se vzdálila „jen“ 114 tisíc kilometrů od Země. Podařilo se jí alespoň proměřit vzdálené radiační pásy.
     
  • 11. října 1758 (255 let) se narodil německý lékař, fyzik a astronom Wilhelm Olbers. Byl to klasický prototyp dnešního amatéra, avšak povahou spíše vědec. Ve dne ordinoval a v noci pozoroval na své domácí hvězdárně. Navrhl však také první uspokojivou metodu výpočtu drah komet a sám byl objevitelem několika z nich. Roku 1800 se stal členem „nebeské policie“, která si dala za cíl objevit neznámé těleso mezi planetami Marsem a Jupiterem, jak by odpovídalo Tititus-Bodeho řadě. To se poprvé podařilo Piazzimu na Sicílii 1. 1. 1801. Olbers byl ovšem u toho, když se Ceres podařilo znovuobjevit poté, co se vynořila dál od Slunce, a sám potom objevil další dvě planetky – (2) Pallas a (4) Vesta. V té době byla tato tělesa považována za planety a dokonce pro ně vznikly nové astrologické symboly, ale Olbers se spíše domníval, že jde o rozpadlou planetu a postupně převládl názor, že jde o planetky. Podobně se historie nyní opakuje u těles za drahou Neptunu, ačkoli kvůli těm největším vznikla nová kategorie trpasličích planet. Možná by bylo lepší, když by v budoucnu nebyla třeba, protože potom Ceres už není planetkou, ale trpasličí planetou, což je trochu matoucí.
     
  • 11. října 1968 (45 let) odstartovala kosmická loď Apollo 7. Po nehodě lodi Apollo 1 šlo vlastně teprve o první testovací let nové lodi. Ta měla především ověřit manévrovací schopnosti lodi a další věci nutné k letu na Měsíc. Ačkoli misi provázely jen drobné technické problémy, tak pohoda v lodi moc nepanovala a zhoršila se poté, co zamrzl jeden radiátor termoregulačního systému, čímž byla v lodi zima a astronauti dostali rýmu. Nicméně navenek se problémy moc neprojevily a například TV přenosy byly v té době velice úspěšné.
     

Výhled na příští týden:

  • polostínové zatmění Měsíce
  • Mars - ISON - Regulus
  • Venuše - Antares

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »