Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová mise na Měsíc je v cíli, začíná zajímavá věda
Vít Straka Vytisknout článek

Nová mise na Měsíc je v cíli, začíná zajímavá věda

Animace zážehu manévrovacích motorků sondy LADEE nad Měsícem Autor: Spaceflightnow.com
Animace zážehu manévrovacích motorků sondy LADEE nad Měsícem
Autor: Spaceflightnow.com
I přes poměrně (velmi) těžkou situaci, v níž se nyní nachází agentura NASA, pokračují aktivity USA v kosmickém prostoru. Například v neděli 6. října dorazila po měsíční cestě vesmírem do svého cíle družice LADEE, která v příštích měsících prozkoumá lunární atmosféru a demonstruje kosmickou komunikaci nové generace.

Nejnovější americká sonda k Měsíci LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer; průzkumník měsíční atmosféry a prachového prostředí) opustila kosmodrom na ostrově Wallops ve Virginii 7. září, jen asi deset dní předtím, než z jiné rampy o kousek dále vzlétla premiérová loď Cygnus společnosti Orbital Sciences Corp. ke stanici ISS. Podobnosti se Cygnusem zde nekončí, páč LADEE vynesla do vesmíru raketa stejné soukromé společnosti, nosič Minotaur V. Zhruba třicetidenní vesmírná pouť, při níž malá sonda (LADEE je zhruba válcovitého tvaru s délkou 2,3 metru a šířkou 1,4 metru) provedla tři smyčky kolem Země, byla korunována v neděli 6. října vstupem na oběžnou dráhu okolo Měsíce.

Čtyřminutový zážeh hlavního motoru sondy, který po předepsanou dobu spaloval kapalné palivo, začal ve 12:57 SELČ a umožnil lunární gravitaci zachytit výzkumný satelit na oběžné dráze, která je vysoce eliptická, retrográdní (sonda obíhá Měsíc proti směru jeho rotace), kopíruje lunární rovník a prožene LADEE kolem Měsíce zhruba jednou za 24 hodin. To ale není zdaleka vše.

Unikátní záběr startu sondy LADEE z Washingtonu Autor: Orbital Sciences Corp.
Unikátní záběr startu sondy LADEE z Washingtonu
Autor: Orbital Sciences Corp.
Byť zpravodajský personál NASA je momentálně (stejně jako celkem 97 procent zaměstnanců agentury) na nucené dovolené kvůli neshodám o rozpočtu mezi demokraty a republikány, který vyústil ve značné omezení provozu federálních institucí, na misích, které nyní probíhají či je čeká v blízké době start (jako družice MAVEN k Marsu – listopad) se pracovat musí i nadále a představitelé mise LADEE potvrdili, že přechod na měsíční orbitu proběhl dle plánu.

Devátého a 12. října čekají malou družici další dva oběžnou dráhu upravující (snižující) zážehy a onoho 12. října se má LADEE octnout na téměř kruhové dráze asi 250 kilometrů vysoko nad měsíčním rovníkem. Pozemní řídící tým v Amesově středisku NASA v Kalifornii poté začne s aktivací tří vědeckých aparatur sondy, s odklápěním krytů senzorů a hlavně „nahodí“ laserový optický komunikační systém – experiment nové generace, slibující demonstraci přenosu dat rychlostí nedosažitelnou při komunikaci rádiové.

Během následujících třiceti dnů si bude LADEE pomocí laserových paprsků vyměňovat data se stanicemi v Novém Mexiku, Kalifornii a na Kanárech.

„Jakmile pozemní stanice naváží se sondou optické spojení, můžeme posílat desítky megabitů dat za sekundu ze Země na Měsíc a stovky megabitů za vteřinu opačným směrem,“ řekl Don Cornwell z Goddardova střediska NASA. Vesmírný výzkum si od projektu slibuje vyzkoušení nové mnohem rychlejší vesmírné komunikace, která má v budoucnu pomoci při pilotované výpravě k některému asteroidu i při komunikaci s vozítky na povrchu Marsu.

„Rádi bychom prostřednictvím laseru posílali obrázky ve vysokém rozlišení či dokonce 3D videa ze satelitů nejen na zemské orbitě ale i na Měsíci nebo dále v kosmu,“ pokračuje Cornwell.

Další výhodou této optické komunikace je potřeba menších vysílačů a přijímačů díky menší vlnové délce světla oproti rádiovým vlnám.

Jakmile bude LADEE plně aktivována a vyzkouší optickou komunikaci, zhruba za měsíc se spustí na ještě mnohem nižší oběžnou dráhu okolo Měsíce a zahájí asi tříměsíční plnění vědeckých úkolů, bude zkoumat měsíční atmosféru a prach, vyvržený vysoko nad jeho povrch.

Měsíc je dle vědců mise LADEE zástupcem unikátní třídy těles sluneční soustavy, které byť mají pevný kamenitý povrch, neoplývají hustou atmosférou. Kromě Měsíce se to týká třeba planety Merkur či planetek Ceres nebo Vesta. Atmosféra, či přesněji exosféra, našeho Měsíce je údajně tak tenká, že její atomy se nikdy nesrážejí.

„Říká se tomu bezkolizní atmosféra ale takováto atmosféra má mnoho společného s tou naší. Vyskytují se zde třeba větry vyvolané světlem a teplem. S jistou nadsázkou můžeme hovořit o měsíčním počasí,“ prohlašuje Greg Delory, vědec projektu LADEE z Amesova centra NASA.

Co ještě nevíme o Měsíci? (Snímek z Apolla 8) Autor: NASA
Co ještě nevíme o Měsíci? (Snímek z Apolla 8)
Autor: NASA
Delory o lunárním počasí pokračuje: „Z programu Apollo víme, že na Měsíci je plyn zvaný argon-40. Jedná se o izotop, který zřejmě uniká z nitra Měsíce. V plynné podobně se drží okolo Měsíce, a když nastane lunární noc, argon se ochladí a padá na povrch. Když přijde lunární úsvit, argon se teplem opět vypařuje. Můžeme si to představit tak, že na pomezí lunárního dne a noci (na tzv. terminátoru) fouká argonový vítr. Jde o část měsíční atmosféry.“ Zkoumat se bude také vliv dopadů malých kosmických těles na měsíční povrch na jeho tenkou atmosféru.

LADEE se mrkne také po hydratovaných sloučeninách jako je voda či hydroxyl (OH), které se pohybují směrem do polárních oblastí, kde zřejmě ve věčném stínu kráterů existuje již po miliardy let vodní led.

Přístroj pro detekci měsíčního prachu v malých výškách nad povrchem také možná objasní záhadu, pozorovanou již posádkou Apolla 8 – jakousi barevnou duhu podél měsíčního horizontu při východu a západu slunce. Hlavní teorie vědců se soustředí na rozložené sluneční světlo částicemi měsíčního prachu, který je nějakým neznámým mechanismem vynášen do výšek až desítek kilometrů nad povrch. Jak tento mechanismus funguje, popřípadě co to vlastně astronauté nad Měsícem viděli, se rovněž pokusí objasnit LADEE.

Mise se má skončit počátkem příštího roku řízeným dopadem na lunární povrch po vyčerpání zásob paliva na palubě sondy.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »