Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?
Vít Straka Vytisknout článek

Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?

Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva) Autor: NASA
Schéma dráhy 2013 TV135 sluneční soustavou (modrá barva)
Autor: NASA
Někteří čtenáři možná tento týden zaregistrovali zprávu o nově objeveném blízkozemním asteroidu, jež proběhla masmédii s tím, že by tento objekt mohl za nějakou dobu ohrozit srážkou naši planetu. Podívejme se, co na to odborníci. Americká NASA, která se vzpamatovává z dvoutýdenního přerušení provozu kvůli vládním záležitostem, vystrašené obyvatele modré planety uklidňuje.

Bylo to 16. září tohoto roku, když se z tmavých hlubin vesmíru vynořila zlověstná kosmická skála a na své pouti okolo Slunce se docela výrazně přiblížila k Zemi. Byť nás minula 17krát dále, než nás obíhá náš věrný Měsíc (asteroid byl tehdy necelých 6,7 milionů kilometrů od Země), na kosmické poměry šlo zajisté o vzdálenost poměrně malou, k objevu asteroidu tehdy přesto nestačila.

Snímek 2013 TV135 na hvězdném pozadí Autor: Gazeta.ru
Snímek 2013 TV135 na hvězdném pozadí
Autor: Gazeta.ru
To se podařilo až o několik týdnů později, konkrétně 8. října 2013, astronomům na observatoři Crimean Astrophysical Observatory na Ukrajině. Dle prvotních odhadů objekt s průměrem asi 400 metrů následně obdržel oficiální mezinárodní identifikační znak 2013 TV135 a ke 14. říjnu byl uznán a zařazen do databáze 10 332 blízkozemních asteroidů a komet, které astronomové evidují.

A teď konečně k tomu, co každého zajímá asi nejvíce: k parametrům jeho dráhy vzhledem k Zemi.

Něco přes týden uskutečněných pozorování asteroidu v porovnání s jeho skoro čtyřletou oběžnou dobou okolo Slunce nutí i zkušené vědce z NASA připustit, že zatím si nemůžeme být jistí ničím. Dle zatím dostupných dat během oběhu 2013 TV135 (poetičtější jméno zatím nedostal) okolo Slunce kolísá vzájemná vzdálenost mezi asi 150 miliony kilometry v periheliu a bezmála 600 milionů kilometrů v aféliu.

Co se týče naší planety, tak do její blízkosti se má asteroid vrátit roku 2032. Astronomové z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně, která pro ředitelství NASA řídí program vyhledávání a studia blízkozemních kosmických objektů, běžně zvaný „Spaceguard“ (Kosmický strážce), ale tvrdí, že dle současných poznatků o dráze asteroidu je pravděpodobnost srážky se Zemí za oněch 19 roků pouze jedna ku 63 000. Hvězdáři očekávají dobrou pozorovatelnost dotyčného asteroidu v následujících měsících a jakmile budou mít v ruce podrobnější data o jeho dráze, nejpravděpodobněji posléze dramaticky sníží či úplně vyškrtnou šanci impaktu na zemský povrch.

„Jinými slovy, současná šance, že asteroid naši planetu v roce 2032 NEzasáhne je 99,998 procenta,“ řekl Donald Yeomans, manažer programu Spaceguard v JPL. „Je to poměrně nový objev. Až budeme vědět víc, jsem přesvědčen, že budeme schopni výrazně snížit nebo dokonce naprosto vyloučit možnost srážky se Zemí v dohledné budoucnosti.“

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »