Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2013

43. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23. října 2013 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10.

Měsíc je po úplňku. Večer je vidět Venuše, později také Neptun a Uran, ráno Jupiter a Mars. Slunce je trochu aktivnější. Pokračují večerní přelety ISS. Končí letní čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je vidět spíše v druhé polovině noci. Poslední čtvrť nastává o víkendu (26. října před půlnocí).

Planety:
Venuše (−4,2 mag) je krásnou večernicí, ačkoli je jen velmi nízko na jihozápadě.
Po setmění můžeme vyhledat také planety Uran (v Rybách) a Neptun (ve Vodnáři).
Ráno je vysoko nad jihem Jupiter (−2,3 mag), který se nachází v Blížencích. Nad jihovýchodem je planeta Mars (+1,5 mag), která prochází souhvězdím Lva.
Zajímavé úkazy měsíčků Jupiteru se nám spíše vyhnou, Velká červená skvrna (GRS) prochází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 22. 10. v 6:50 SELČ, v pátek 25. 10. ve 4:20 SELČ a v neděli 27. 10. v 5:00 SEČ.

Slunce bylo i v minulém týdnu aktivnější. Nejzajímavější oblasti však pomalu zapadají, takže uvidíme, jak se tato situace změní. Vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Tento týden má maximum meteorický roj Orionid, ale letos jej silně ruší svit Měsíce. Pokud se na ně chystáte, zřejmě nejlepší bude noc na úterý, kdy před svítáním je Orion vysoko na obloze. Ty nejjasnější budou vidět určitě.

Přelety ISS pokračují na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Zatímco Opportunity se na jedné polokouli Marsu pomalu chystá na zimu a objíždí kopec, který se stane jejím zimovištěm, Curiosity pokračuje v jízdě ke svému vzdálenému cíli. Pěkné porovnání zanesení roveru prachem a poškození kol od kamenů přinesl internetový portál New York Times. Ačkoli některé promáčknutí nebo dírky v kolech vypadají děsivě, na funkci to prý nemá žádný vliv a bylo to očekáváno.
     
  • Podle NASA je JUNO letící k Jupiteru opět v nouzovém režimu, ale jinak je v pořádku. Připomeňme, že poprvé tato situace nastala při blízkém průletu kolem Země v minulém týdnu. Poté měla být sonda postupně převedena do normálního režimu. Nicméně od neděle je tomu jinak. Inženýři se domnívají, že v této fázi letu není nutné spěchat a tak by „probouzení“ mělo trvat přibližně týden.
     
  • Společnost ULA (United Launch Alliance) odložila start rakety Delta 4 se satelitem GPS. Inženýři zkoumají, zda potřebuje motor druhého stupně rakety nějaké úpravy, protože loni v říjnu vykázal únik paliva a tím i nižší tah.
     

Výročí:

  • 24. října 1978 (35 let) odstartovala první československá družice Magion 1. Tato družice zkoumala polární záře a hustotu jednotlivých vysokých vrstev atmosféry. Příjem signálů probíhal v Panské Vsi na Českolipsku. Na projektu se podíleli především Jaroslav Vojta, Pavel Tříska a František Hruška.
     
  • 24. října 1998 (15 let) odstartovala kosmická sonda Deep Space 1. Během své primární mise otestovala 12 technologických experimentů, jako například iontový pohon, autonomní navigaci a jiné miniaturní přístroje. V rámci prodloužené mise pak navštívila jádro komety Borelly a kromě výzkumu částic odeslala také snímky této komety.
     

V noci na neděli končí letní čas, ve tři hodiny si posuneme hodiny zpět na druhou hodinu ranní a bude opět platit běžný středoevropský čas (SEČ).

Výhled na příští týden:

  • ranní komety a Měsíc
  • Venuše v elongaci
  • hybridní zatmění Slunce
  • Výročí: Mariner 10

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »