Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze se nafoukla kometa

Na obloze se nafoukla kometa

Outburst komety C/2012 X1 LINEAR. Autor: Ernesto Guido, Martino Nicolini a Nick Howes.
Outburst komety C/2012 X1 LINEAR.
Autor: Ernesto Guido, Martino Nicolini a Nick Howes.
Astronomové mají nyní možnost pozorovat malé kometární deja-vu. Na obloze došlo k výraznému outburstu u komety C/2012 X1 LINEAR. Ta se nyní nachází v souhvězdí Vlasů Bereniky a z nevýrazného objektu skokově zjasnila na téměř 8. magnitudu. Okolo komety se pozorovatelně rozpíná mlhavá obálka dávající kometě vzhled malé perly. Celý případ je velmi podobný „megaoutburstu“ u komety 17P Holmes v říjnu roku 2007.

Kometa C/2012 X1 (LINEAR) byla objevena slavnou prohlídkou oblohy 8. prosince 2012 jako slabý objekt 19,4 mag. Dle aktuální dráhy projde 21. února projde necelých 1,6 AU od Slunce. Nejedná se o novou kometu, u Slunce dříve už určitě několikrát byla, pohybuje se po silně eliptické dráze s periodou 1913 let. Když se ji snažil nalézt astronom Hidetaka Sato po konjunkci se Sluncem, čekalo na něj velké překvapení. Místo slabé komety s jasností 14 mag nalezl pro dalekohled velice jasný objekt 8,5 mag vzhledem podobný kometě 17P/Holmes po jejím megaburstu.

Periodické komety jsou svými nečekanými zjasněními dobře známé. Zdá se, že se něco podobného stalo i této kometě s poměrně dlouhou periodou. Vzhled její komy připomíná ranné fáze výbuchu 17P/Holmes a P/2010 V1 (Ikeya-Murakami), která díky němu byla objevena. Výbuch komety LINEAR je slabší než komety Holmes. V případě komety LINEAR se o „megaburst“ jednat nebude. Absolutní jasnost komety po výbuchu je téměř 100× menší než u výbuchu komety Holmes. Je ovšem možné, že výbuch byl předzvěstí probuzení větší aktivity této komety.

Kometa by mohla ještě překvapit, dle původních odhadů měla být v maximu jasná 12 mag. Již nyní je ovšem výrazně jasnější. Pokud se ovšem oblak prachu po výbuchu rozptýlí a kometa nenastartuje pokračující aktivitu, může opět výrazně zeslábnout. Outburst se ovšem může opakovat. Sledovat ji budeme moci na ranní obloze nepřetržitě až do dubna příštího roku.

Převzato: Společnost pro meziplanetární hmotu ČAS.

Související a doporučujeme:
[1] Galerie komet na Spaceweather.com
[2] Informace o kometě v databázi Seiichi Yoshidy




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »