Kometa ISON 12. listopadu. Autor: Michael Jäger.Dlouho očekávané kometě ISON narostl druhý ohon, jak se přibližuje ke Slunci. Ve středu 13. listopadu ráno zaznamenalo několik pozorovatelů nezávisle na sobě prudké zjasnění komety. Ta skokově zjasnila o cca 1 mag a její jádro zdvojnásobilo produkci vody. Kometě při cestě ke Slunci zbývají už jen dva týdny, pomalu se tak na ranní obloze přibližuje obzoru a do samotného průletu se budou podmínky její viditelnosti už jen zhoršovat. Navíc je stále nejasné, zda se průletu dožije. V těchto dnech již ale pozorovatelé hlásí její viditelnost pouhýma očima.
Silné zjasnění
Kometa ISON 14. listopadu 2013. Autor: Joel Short.Zatímco v uplynulých dnech kometa příliš nezjasňovala, ve středu ráno to dohnala skokovým zjasněním. První přišla zpráva z 60cm dalekohledu TRAPPIST, který je umístěn na Evropské jižní observatoři v Chile na La Silla. Ten pravidelně monitoruje produkci vody z jádra této komety. Sublimující voda je hlavním „palivem“ kometární aktivity. Produkce molekul OH se zdvonásobila na 2x1028 za sekundu. Vedlejším produktem bylo celkové zjasnění komy – ta byla o cca 1 mag jasnější než předešlou noc. Zároveň se zvýšila i producke prachu. Je otázkou, zda pozorované zjasnění znamená reaktivaci zatím dost slabé komety, nebo to souvisí s možným zánikem jádra, které někteří astronomové očekávají.
Dva ohony
Doposud jsme u komety mohli pozorovat poměrně výrazný a dlouhý prachový ohon. Začátkem listopadu začali první astrofotografové pozorovat jakési zdvojení, ze kterého začal růst druhý ohon. Jedná se o tzv. iontový ohon tvořený z ionizovaných molekul plynu unášených slunečním větrem. „Poryvy“ tohoto větru způsobené eruptivní aktivitou Slunce mohou způsobit krátkodobé přetržení ohonu. Něco takového bylo možné vidět na jednom snímku ze středečního rána.
Viditelnost komety
Kometa ISON na ranní obloze. Autor: Chris Wyatt.Kometa ISON se v současné době nachází v souhvězdí Panny nízko nad východním obzorem a nejlépe je vidět po páté hodině ranní. Vidět je malými dalekohledy a binokuláry. Díky rychlému přibližování ke Slunci, které vyvrcholí večer 28. listopadu, se budou podmínky viditelnosti prudce zhoršovat. V neděli 17. listopadu ji nalezneme jen nízko nad jasnou hvězdou Spica. Poslední šance vidět kometu před průletem u Slunce bude zhruba v půl šesté ráno za jasného svítání poblíž planet Merkur a Saturn. Následně budeme moci její vývoj sledovat online na snímcích z družice SOHO snímající těsné okolí Slunce. Pokud přežije, objeví se opět začátkem prosince na ranní a později i na večerní obloze. V prosinci by měly nastat nejlepší podmínky pozorovatelnosti a kometa by mohla být vidět okem s výrazným ohonem. Pokud tedy přežije…
Aktuální stav (15. listopadu 2013)
Srovnání komet ISON a WM1 LINEAR. Autor: B. Gary, T. Scarmato, M. Mattiazo.Kometa zjasnila už o 2,5 mag a dosáhla zatím téměř 5 mag jasnosti a je již slabě viditelná pouhým okem. Její hlava připomíná spíše hvězdu. Zatím nic nepoukazuje na to, že by kometa zanikala, naopak spíše se „probouzí k životu“. Pokud vydrží, může po průletu kolem Slunce připravit na naší obloze nádhernou kometární show. Dle astronomů pracující s dalekohledem TRAPPIST narostla produkce molekul vody osminásobně za uplynulých 24 hodin. Produkce prachu vyjádřená parametrem Afrho narostla oproti hodnotám před zjasněním téměř 17×! Zásadní význam mají nyní snímky s vysokým rozlišením zachycující vnitřní strukturu komy. Ty by měly odhalit, zda dochází k rozpadu jádra, nebo naopak k jeho reaktivaci. První analýza snímků provedená americkým astronomem Brucem Garym ukazuje na možnou přítomnost tří jasných výtrysků z jádra. To by tedy mělo stále existovat a nyní z něj proudí značnný objem hmoty do komy a následně do ohonu. Předpovídat jasnost komety je nyní nemožné. Je třeba počkat, jaké jasnosti ještě dosáhne a jak bude jas dále růst, až se po zjasnění trend ustálí.
Událost je silně podobná outburstu jiné dlouhoperiodické komety označené C/2000 WM1 (LINEAR), která původně dosti zbrzdila zjasňování a po průletu perihelem zjasnila o 3 mag. Na snímku je srovnání struktur v komě poblíž jader komet. Na levé straně vidíme snímek komety ISON (autor Bruce Gary) zpracovaný Toni Scarmatem, na levé straně je snímek komety LINEAR od Michaela Mattiaza.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
