Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2013

47. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 20. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 20. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11.

Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce je stále pokryto mnoha skvrnami. Vyplatí se sledovat komety Lovejoy a ISON. Přelety Mezinárodní stanice ISS probíhají na ranní obloze. Startuje americká sonda k Marsu MAVEN.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. listopadu v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a ráno. Poslední čtvrť nastane v pondělí 25. listopadu. V noci na pátek se bude pohybovat poblíž Jupiteru.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) dosahuje maximálního jasu a je za jasného počasí dobře viditelnou hvězdou – Večernicí – nízko nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag), je vidět většinu noci v souhvězdí Blíženců. Vychází už kolem 20. hodiny. Nejlepší viditelnost připadá na ranní hodiny. Mars (+1,3 mag) je nejlépe vidět ráno nad jihovýchodem pod souhvězdím Lva.
Za ranního svítání je pěkně vidět také planeta Merkur (cca −0,5 mag), která však vystupuje jen nevysoko nad jihovýchodní obzor. Poblíž planety se promítají také komety Encke a ISON, které planetu zanedlouho také fyzicky minou, ale okem bude Enckeho kometa nejspíš neviditelná. U komety ISON bude záležet na dalším zjasňování.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
18.11. 23:00 20.11. Io přechod stínu 4:53–7:07
Io přechod měsíc 5:53–8:08
20.11. 4:45 21.11. Io přechod stínu 23:21–(1:35)
Io přechod měsíc (0:20–2:35)
21.11. 0:35    
22.11. 6:25    
23.11. 22:05    
Časy jsou v SEČ.

Slunce je neustále pokryto velkým množstvím skvrn. Těch bylo v minulém týdnu dokonce tolik, že bylo docela kropenaté a relativní číslo skvrn bylo na dlouhodobém maximu. Jedna skvrna je také natolik veliká, že je vidět pouhým okem. Erupce nejsou zatím tak silné, aby to stálo za zmínku. Skvrny na Slunci pěkně zachytili také čtenáři Astrofóra. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ranní obloha nabízí dvě jasné komety. Obě jsou patrné jako mlhavé obláčky pomocí triedru i při svitu Měsíce, takže při vyjasnění se vyplatí je zkontrolovat. Nejlépe je vidět vysoko na obloze ležící kometa C/2013 R1 (Lovejoy), která prolétá souhvězdí Velké medvědice a míří k Honicím psům. Na fotografiích má výraznou zelenou komu a ohon alespoň dva stupně dlouhý. Její jasnost je kolem 5,5 mag.
Velkou pozornost poutá kometa C/2012 S1 (ISON), která v minulém týdnu výrazně zjasnila a vytvořila mnohem výraznější a jasnější ohon. Její jasnost je nepochybně kolem 5 mag a doufejme, že bude dále zjasňovat.

Přelety ISS jsou viditelné na ranní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start americké sondy MAVEN k Marsu je na spadnutí. Raketa Atlas V je již na rampě a start je v plánu v pondělí 18. listopadu v 19:28 SEČ.
     
  • Curiosity, která byla od 7. listopadu v nouzovém režimu, se od neděle 10. listopadu vrátila zpět do normálního režimu. Neočekávaný restart počítače způsobila chyba v programu na palubě roveru. Nyní pokračuje cesta ke kopci Mt. Sharp (Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale).
     
  • Indická sonda k Marsu Mangalyaan prodělala také drobnou závadu. Při jednom z manévrů, které měly za úkol prodloužit její eliptickou dráhu kolem Země, došlo ke zkrácení hoření motoru. Ukázalo se, že chyba není závažná, pouze nesmí najednou pracovat dvě cívky regulující průtok paliva do motoru.
     
  • Sonda Cassini pořídila letos dvě úžasné mozaiky planety Saturn. První je dobře známá všem, kdo 19. července mávali na Saturn. Nedávno uveřejnili vědci celou mozaiku, kde je kromě Země vidět i planety Venuši, Mars a prstence prosvícené zezadu Sluncem. Druhý velmi povedený snímek ukazuje pána prstenů shora.
     

Výročí:

  • 18. listopadu 1923 (90 let) se narodil první americký astronaut Alan Shepard. Jako člen programu Mercury se vydal do kosmu k balistickému skoku v kabině lodi Mercury (Freedom 7). Později také stanul jako pátý člověk na Měsíc, kde přistál s Apollem 14.
     
  • 18. listopadu 1978 (35 let) zemřel vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.
     
  • 20. listopadu 1893 (120 let) se narodil všestranný člověk a mimo jiné astronom Bedřich Čurda-Lipovský. Byl také novinář, spisovatel, politik a divadelní režisér. Vydával čtrnáctideník Volné slovo. Byl komunálním politikem v Moravské Ostravě. Už od studentských let byla jeho zálibou astronomie. Stál u zrodu astronomické sekce při Přírodovědecké společnosti v Ostravě. Konal i mnoho vědeckých pozorování, stal se členem mezinárodní Unie pozorovatelů slunce a planet se sídlem v Curychu. V roce 1945 se stal laureátem Nušlovy ceny. V šedesátých letech byl ředitelem ostravské hvězdárny.
     

Výhled na příští týden:

  • Kometa ISON lízne Slunce, uvidíme ji ve dne?
  • Jasná kometa Lovejoy
  • Výročí: Explorer 18
  • Výročí: Vojtěch Letfus
  • Výročí: Christian Doppler

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »