Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  47. vesmírný týden 2013

47. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 20. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 20. listopadu 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11.

Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je vidět Venuše, v druhé polovině noci Jupiter a Mars. Slunce je stále pokryto mnoha skvrnami. Vyplatí se sledovat komety Lovejoy a ISON. Přelety Mezinárodní stanice ISS probíhají na ranní obloze. Startuje americká sonda k Marsu MAVEN.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. listopadu v 19:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a ráno. Poslední čtvrť nastane v pondělí 25. listopadu. V noci na pátek se bude pohybovat poblíž Jupiteru.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) dosahuje maximálního jasu a je za jasného počasí dobře viditelnou hvězdou – Večernicí – nízko nad jihozápadem.
Jupiter (−2,5 mag), je vidět většinu noci v souhvězdí Blíženců. Vychází už kolem 20. hodiny. Nejlepší viditelnost připadá na ranní hodiny. Mars (+1,3 mag) je nejlépe vidět ráno nad jihovýchodem pod souhvězdím Lva.
Za ranního svítání je pěkně vidět také planeta Merkur (cca −0,5 mag), která však vystupuje jen nevysoko nad jihovýchodní obzor. Poblíž planety se promítají také komety Encke a ISON, které planetu zanedlouho také fyzicky minou, ale okem bude Enckeho kometa nejspíš neviditelná. U komety ISON bude záležet na dalším zjasňování.

V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy jupiterových měsíčků:

Přechody GRSÚkazy měsíců
18.11. 23:00 20.11. Io přechod stínu 4:53–7:07
Io přechod měsíc 5:53–8:08
20.11. 4:45 21.11. Io přechod stínu 23:21–(1:35)
Io přechod měsíc (0:20–2:35)
21.11. 0:35    
22.11. 6:25    
23.11. 22:05    
Časy jsou v SEČ.

Slunce je neustále pokryto velkým množstvím skvrn. Těch bylo v minulém týdnu dokonce tolik, že bylo docela kropenaté a relativní číslo skvrn bylo na dlouhodobém maximu. Jedna skvrna je také natolik veliká, že je vidět pouhým okem. Erupce nejsou zatím tak silné, aby to stálo za zmínku. Skvrny na Slunci pěkně zachytili také čtenáři Astrofóra. Vývoj skvrn můžete sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Ranní obloha nabízí dvě jasné komety. Obě jsou patrné jako mlhavé obláčky pomocí triedru i při svitu Měsíce, takže při vyjasnění se vyplatí je zkontrolovat. Nejlépe je vidět vysoko na obloze ležící kometa C/2013 R1 (Lovejoy), která prolétá souhvězdí Velké medvědice a míří k Honicím psům. Na fotografiích má výraznou zelenou komu a ohon alespoň dva stupně dlouhý. Její jasnost je kolem 5,5 mag.
Velkou pozornost poutá kometa C/2012 S1 (ISON), která v minulém týdnu výrazně zjasnila a vytvořila mnohem výraznější a jasnější ohon. Její jasnost je nepochybně kolem 5 mag a doufejme, že bude dále zjasňovat.

Přelety ISS jsou viditelné na ranní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Start americké sondy MAVEN k Marsu je na spadnutí. Raketa Atlas V je již na rampě a start je v plánu v pondělí 18. listopadu v 19:28 SEČ.
     
  • Curiosity, která byla od 7. listopadu v nouzovém režimu, se od neděle 10. listopadu vrátila zpět do normálního režimu. Neočekávaný restart počítače způsobila chyba v programu na palubě roveru. Nyní pokračuje cesta ke kopci Mt. Sharp (Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale).
     
  • Indická sonda k Marsu Mangalyaan prodělala také drobnou závadu. Při jednom z manévrů, které měly za úkol prodloužit její eliptickou dráhu kolem Země, došlo ke zkrácení hoření motoru. Ukázalo se, že chyba není závažná, pouze nesmí najednou pracovat dvě cívky regulující průtok paliva do motoru.
     
  • Sonda Cassini pořídila letos dvě úžasné mozaiky planety Saturn. První je dobře známá všem, kdo 19. července mávali na Saturn. Nedávno uveřejnili vědci celou mozaiku, kde je kromě Země vidět i planety Venuši, Mars a prstence prosvícené zezadu Sluncem. Druhý velmi povedený snímek ukazuje pána prstenů shora.
     

Výročí:

  • 18. listopadu 1923 (90 let) se narodil první americký astronaut Alan Shepard. Jako člen programu Mercury se vydal do kosmu k balistickému skoku v kabině lodi Mercury (Freedom 7). Později také stanul jako pátý člověk na Měsíc, kde přistál s Apollem 14.
     
  • 18. listopadu 1978 (35 let) zemřel vynikající východočeský astrofotograf Jindřich Zeman. Zabýval se pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně astrofotografií. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. Dnes je po něm pojmenována cena pro astrofotografa roku České astrofotografie měsíce.
     
  • 20. listopadu 1893 (120 let) se narodil všestranný člověk a mimo jiné astronom Bedřich Čurda-Lipovský. Byl také novinář, spisovatel, politik a divadelní režisér. Vydával čtrnáctideník Volné slovo. Byl komunálním politikem v Moravské Ostravě. Už od studentských let byla jeho zálibou astronomie. Stál u zrodu astronomické sekce při Přírodovědecké společnosti v Ostravě. Konal i mnoho vědeckých pozorování, stal se členem mezinárodní Unie pozorovatelů slunce a planet se sídlem v Curychu. V roce 1945 se stal laureátem Nušlovy ceny. V šedesátých letech byl ředitelem ostravské hvězdárny.
     

Výhled na příští týden:

  • Kometa ISON lízne Slunce, uvidíme ji ve dne?
  • Jasná kometa Lovejoy
  • Výročí: Explorer 18
  • Výročí: Vojtěch Letfus
  • Výročí: Christian Doppler

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »